V některých zemích je regulován i pohyb lobyistů. Jsou místa, kde se pohybují politici, a lobystům je přístup odepřen.

Stáhněte zákon o lobbování z projednávání, vyzývá advokátní komora vládu

Navržená regulace lobbingu není odůvodněná a povede pouze ke zvýšení obecné regulatorní zátěže. Konstatuje to ve svých připomínkách k návrhu příslušného zákona Česká advokátní komora (ČAK). Jak dále uvádí, přestože přijetí zákona o lobbingu a navazujících úprav dotčených právních předpisů vyplývá z programového prohlášení vlády, stejná vláda se zavazuje dbát na stabilitu právního řádu a klást důraz na kvalitu nově přijímaných norem. Právě s ohledem na tento obecný závazek by navržené legislativní řešení přijato být nemělo.

Lobbistická činnost, vysvětluje představenstvo Komory, je legitimní součástí demokratického legislativního procesu. Panuje shoda na tom, že má být vykonávána podle srozumitelných a transparentních pravidel jak pro lobbované, tak pro lobbisty. Pravidla mají být férová a vyvážená pro obě strany. Připomíná rovněž, že dlouhodobě je diskutován charakter takových pravidel, tedy zda je nezbytné legislativní ukotvení ve formě obecného právního předpisu či zda je pro danou oblast plně dostačující oblast samoregulace ve formě etických kodexů, přičemž věcný záměr zákona počítal s variantou etických kodexů členů vlády a Parlamentu, paragrafové znění však tento institut opomíjí.

Čtěte také: Návrh na regulaci lobbingu tvrdě narazil. Nebude fungovat, tvrdí komory i ministerstva

Samoregulace

 „Praxe ukazuje, že i původně legislativní regulace může být nahrazena mechanismy soft law jako např. v oblasti reklamy – Rada pro reklamu či Public Relations – Asociace Public Relations Agentur. Argumentace předkladatele, že ke kultivaci společensko-politického prostředí může dojít pouze zákonem o lobbingu s poukazem na skutečnost, že k samoregulačním mechanismům nebyla nalezena dostatečná politická vůle, je více než nepřesvědčivá,“ připomíná dále stanovisko s odvoláním na zprávu RIA, která uvádí výsledky veřejné konzultace, z nichž vyplývá, že většina respondentů preferuje nelegislativní řešení (např. etické kodexy, otevřené diáře, metodiky). Důležitější než regulace (a její obtížná vymahatelnost) je, dle respondentů, transparentnost rozhodovacích procesů a tvorby zákonů.

Je třeba zdůraznit, pokračuje představenstvo ve svých výhradách, že k lobbingu dochází na všech úrovních, přičemž z důvodové zprávy nevyplývá, že by v oblasti legislativního lobbingu docházelo k excesům, které by nezbytnost právní úpravy zdůvodnily. Problematické jsou jiné oblasti s celospolečenským rozsahem a dopadem na veřejné rozpočty, typicky oblast veřejných zakázek či dotací. Dle předkladatele je záměrem návrhu zákona o lobbování odlišení standardního, legitimního a přínosného lobbování za účelem prosazení změny legislativy a rozhodnutí, od zákulisního, záměrně netransparentního lobbování probíhajícího všemi možnými prostředky na straně druhé. Tento záměr lze bezesporu podpořit. Navrhované řešení však předkládá normu převážně procesní povahy, která věcnou hranici mezi legitimní a…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Dušan Šrámek