Procesní předpis, na jehož základě pracují správní soudy v Česku, zastaral a potřebuje změny. Nový předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec proto začal sbírat poznatky a náměty na možné úpravy. Soudci nejvyšší instance se kvůli tomu začali scházet s kolegy z krajských soudů. „Zpracované výsledky tohoto rozsáhlejšího projektu pak hodlám předložit ministerstvu spravedlnosti a se svými kolegy se podílet na jejich prosazování,“ uvedl Mazanec v korespondenčním rozhovoru s ČTK.
Soudní řád správní vznikal v letech 2000 a 2001. Vícekrát byl novelizovaný, změny se ale dosud nedotkly koncepce správního soudnictví a jeho základních principů. „Za dobu téměř 20 let se právní a společenské prostředí výrazně proměnilo, zákonná úprava v některých svých momentech může řízení zpožďovat a komplikovat. Nedůrazně také brání některým procesním obstrukcím,“ uvedl Mazanec.
Jedním z Mazancových cílů po nástupu do funkce bylo nastolit dialog s krajskými soudy, na který v posledních letech nebylo moc času. Inicioval schůzky s funkcionáři i pracovní porady soudců, které začaly v listopadu a budou pokračovat ještě v prvních měsících roku 2019. Cílem je získat podklad pro návrhy zákonodárných oprav a změn s cílem řízení před správními soudy zefektivnit. O záměru už Mazanec informoval ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO).
Snaha o změnu procesního předpisu částečně souvisí s přetížeností NSS. Šestým rokem stoupá počet nově podaných kasačních stížností. Ve Sněmovně už je novela, jejíž podstatou je zavedení možnosti odmítnout kasační stížnost pro takzvanou nepřijatelnost v případech, kdy určitý právní problém byl víckrát řešen, judikatura je stabilní a další rozhodování by bylo opakováním mnohokrát řečeného. „Tento návrh má formu poslanecké iniciativy, jejíž přijetí plénum soudu podporuje,“ uvedl Mazanec.
Nárůst počtu stížností nelze podle Mazance účinně řešit zvýšením počtu soudců – vícekrát se to ukázalo v české historii i v zahraničí. „Často tato cesta končí v bažinách rozbředlé a nesjednotitelné judikatury, v honbě za ‚vyřizováním‘ tisíců nebo i desetitisíců zcela banálních věcí, které bez újmy na právech pro kohokoli mohou konečným způsobem být ukončeny před nižšími instancemi,“ řekl Mazanec. Vidí potřebu vytvářet prostor pro co nejkvalitnější rozhodování zásadních otázek.
Předchůdce nynějšího předsedy NSS Josef Baxa řadu let vkládal energii do prosazení myšlenky Nejvyšší rady soudnictví, která by reprezentovala justici vůči exekutivě a parlamentu. Mazanec je ke zřízení rady v současných podmínkách skeptický. „Myslím také, že ani veřejnost nechápe tento problém jako zvlášť tíživý, zejména za situace, kdy je otázka zřízení Nejvyšší rady soudnictví nepřesně interpretována jako snaha o posílení soudcovské samosprávy,“ popsal Mazanec.
O soudcovskou samosprávu přitom podle něj nejde a jít nemůže. „V principu jde o důsledné prosazení ústavního principu dělby moci, totiž o to, aby justice tvořila plnohodnotnou složku státní moci, jasně oddělenou od moci výkonné a moci zákonodárné, a v systému brzd a vyvažování mocí byla také vybavena k tomu potřebnými nástroji zajišťujícími její nezávislost,“ uvedl Mazanec. Současná situace, kdy téměř ve všech zásadních otázkách v justici má rozhodující slovo ministerstvo spravedlnosti, není s tímto principem ve shodě, podotkl Mazanec.
(čtk)
