Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) předpokládá, že využití elektronických náramků bude v Česku růst, stejně jako počet ukládaných trestů domácího vězení. Uvedl to po dnešním jednání se svým slovenským protějškem Gáborem Gálem. Na Slovensku se prozatím využití elektronického monitoringu nepodařilo v širší míře prosadit, podle Gála za to však nemůže nastavení systému, ale neochota státních zástupců a soudců náramky využívat.
V ČR je nyní přes 80 odsouzených nebo obviněných s elektronickými náramky, které v ostrém provozu fungují od letošního září. „Ne všechno je výkon trestu, něco je nahrazení vazby. Je to číslo, které odpovídá našim představám, systém funguje dobře,“ popsal Kněžínek.
„V rámci svých setkání se soudci jsem od nich dostal informace, že čekali právě na zavedení náramků, a je tady podle mě předpoklad pro to, aby se počet využitých náramků a trestů domácího vězení zvyšoval,“ doplnil. Ukládání alternativních trestů podporuje i proto, že Česko má oproti jiným státům velmi vysoký počet vězňů.
„Na Slovensku není systém nastavený špatně, selhává lidský faktor – prokurátoři tyto alternativní tresty nenavrhují a soudci velmi zřídka ukládají domácí vězení,“ řekl Gál. Doplnil, že Slovensko chystá změnu trestního zákona i trestního řádu tak, aby bylo možné náramky šíře využívat, a to i u vazebních stíhání.
Vedle elektronického monitoringu dnes ministři jednali také o problematice obchodních rejstříků nebo o probaci. „Dohodli jsme se s panem ministrem na tom, že budeme společně postupovat například při vzdělávání probačních a mediačních úředníků a při pomoci obětem trestných činů. Chceme na to využít i prostředky Evropské unie, vyzvala nás k tomu paní eurokomisařka Věra Jourová,“ sdělil Gál.
Ministři se shodli také na společném postupu ohledně on-line zápisů obchodních společností. Evropská komise je podle Gála prosazuje příliš rychle vzhledem k tomu, že některé členské státy na změnu ještě nejsou připravené.
Mohlo by vás zajímat
