V rámci vyšetřování případu soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Ivana Elischera přišla policie také na možné rozsáhlé zneužívání justičních databází. Soudce Elischer měl podle zjištění policie využívat svých kontaktů v justici a požadovat informace o stíhaných či vězněných osobách, které měl následně neoprávněně předávat další osobě. Nejvíce informací měl získat soudce Elischer od své bývalé podřízené z Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS).
Podle zjištění policie mělo docházet ke zneužívání konkrétně Centrální evidence stíhaných osob (CESO) a Centrální evidence vězněných osob (CEVO), a to v rozmezí 4 let, kdy měly být takto neoprávněně získány informace o desítkách osob. „JUDr. Ivan Elischer při tom v žádostech o informace od M.K. často vymýšlel legendy, které měly zastřít pravý účel požadavku tak, aby to vypadalo, že informace o osobách potřebuje k plnění úkolů. Takové legendy si JUDr. Ivan Elischer vymýšlel i pro jiné osoby, které žádal o lustrace osob, ať pro jeho kolegy soudce či státní zástupce, kteří mu často posílali celé přehledy z Centrální evidence stíhaných osob (CESO),“ stojí v usnesení o zahájení trestního stíhání ze 4. září tohoto roku. Policie jím rozšířila dosavadní obvinění soudce Elischera a spoluobviněného N.Q. Hunga, který měl být organizátorem trestné činnosti. Ta se měla týkat ovlivňování rozsudků za úplatu v případech, v nichž figuroval soudce Elischer.
Čtěte také: Kauza Elischer: Policii zajímá, jak soudci pracují se spisem
Vedle úřednice KS v Ústí nad Labem M.K. se v usnesení policie zmiňují ještě ve dvou případech jména soudce KS v Ústí nad Labem O.P. a státního zástupce VSZ v Olomouci J.K. (celá jména osob redakce zná, ale nebude je prozatím uvádět). V případě úřednice KS, která na žádost soudce Elischera obratem vyřizovala jeho opakované žádosti o údaje, jež následně poskytl spoluobviněnému Hungovi, policie naznačuje osobní motivaci, vyplývající ze vztahu z minulosti. Jednalo se navíc o bývalou spolupracovnici soudce Elischera z doby, kdy působil na KS v Ústí nad Labem. Z této doby pochází i osobní známost se soudcem O.P. Policie v usnesení zachytila velmi přátelskou, žoviální komunikaci těchto dvou soudců, v němž soudce O.P. uvádí dokonce podrobnosti z jednoho z večírků, které se vztahují k osobám z KS v Ústí nad Labem. Osobního vztahu z minulosti využil soudce Elischer i v případě získání informací od státního zástupce J.K. z VSZ v Olomouci, kde soudce Elischer působil dříve coby státní zástupce. Jako zdůvodnění neformální žádostí o informace z justičních databází uváděl soudce většinou neochotu či neschopnost administrativního personálu na VS v Praze tyto informace zjistit či ověřování si důvěryhodnosti osoby z pohledu jeho potenciálního svědectví v případu, v němž soudil. Podle informací České justice jsou ovšem podobné neformální žádosti a výměna informací v celé justici věcí obvyklou, přičemž tento způsob zrychluje práci orgánů činných v trestním řízení i práci soudů. Předpokládat potenciální zneužití informací ze strany žadatele (soudce či státního zástupce) a postupovat čistě formálně by tak znamenalo poměrně výraznou komplikaci pro činnost celého systému trestní justice.
Předseda KS v Ústí nad Labem Luboš Dörfl pro Českou justici uvedl, že v souvislosti s vyšetřováním tohoto případu zprostil mlčenlivosti dvě osoby působící u KS v Ústí nad Labem. S velkou pravděpodobností se jedná o soudce O.P. a úřednici M.K. Ta již policii své svědectví poskytla. „Je to celkem nová záležitost, takže šetření probíhají. Současně jsem po poradě vedení již minulý týden rozhodl o provedení revize přístupů do chráněných databází a provádíme opětovně proškolení zaměstnanců s povolenými přístupy,“ sdělil České justici předseda KS Dörfl.
Zbavení mlčenlivosti a následné podání vysvětlení se podle informací České justice chystá i v případě státního zástupce VSZ v Olomouci. U něho však byla – na rozdíl od soudce O.P. – komunikace o poznání formálnější.
Petr Dimun
