Sněmovna pozmění návrh nového zákona o znalcích, od něhož si vláda slibuje zkvalitnění jejich práce. Z předlohy podle dnešního doporučení ústavně-právního výboru zmizí pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků. Přiblíží se postavení znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, tedy například vysokých škol a veřejných výzkumných institucí, a sníží se horní hranice sankce ze 100.000 korun na 75.000 korun za nejméně závažné přestupky. Zákon by měl platit až od roku 2021.
Vláda navrhla, že by se povinně hodnotily nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Náměstek pro legislativu Michal Franěk na úvod jednání přiznal, že resort si je vědom toho, že vůči zákonu panují výrazné výhrady a proto je ochoten akceptovat změny.
Podle verze schválené klíčovým ústavně právním výborem si pro kontrolu bude moci ministerstvo spravedlnosti vyžádat náhodně vybrané posudky znalce. Znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní znění návrhu to od ústavů na rozdíl od znaleckých kanceláří nevyžaduje. Rozsáhlý komplexní pozměňovací návrh připravila poslankyně Helena Válková. „Kompromisy se dělat mají, ale odmítám zkreslené vyjadřování znalců, že se toho moc nezměnilo,“ uvedla.
Celou znaleckou agendu bude mít na starosti podle výborové úpravy ministerstvo spravedlnosti. Původní návrh ji dělil mezi ministerstvo a předsedy krajských soudů. S tímto pozměňovacím návrhem nesouhlasil předseda výboru Marek Benda (ODS), zůstal však osamocen.
Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun. V zákoně rovněž budou jednoznačně stanovené podmínky ohledně vzdělání uchazeče o znaleckou činnost a jeho praxe. Zatímco návrh kabinetu vyžadoval nejméně desetiletou praxi v oboru, výbor se shodl na zmírnění této podmínky, a to na pěti letech.
Znalcům by zákon nově uložil povinné pojištění za škodu, kterou by případně mohl jejich posudek způsobit. S pojišťováním znalecká obec příliš nesouhlasí.
Na druhou stranu by se zvýšily odměny, mluví se o hodinové sazbě 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun. Odměny by se měly začít zvyšovat vyhláškami až do roku 2021, kdy má zákon vstoupit v platnost.
Navzdory úpravám, jak je výbor podpořil, zaznívala z řad odborné veřejnosti vůči návrhu zákona kritika. Znalcům prý ukládá mnoho nových povinnosti a zavádí i řadu trestů, které nesouvisejí s kvalitou posudků. Do okrajových oborů se podle kritiků nebude pro znaleckou činnost nikdo nový hlásit.
Nejdelší debata byla na jednání výboru kvůli pozměňovacímu návrhu pirátského poslance Jakuba Michálka. Ten by chtěl legislativně zakotvit povinnost stanovit spolehlivost daného posudku. „Bylo by to nemožné v praxi a nepraktické, různé obory mají různou spolehlivost posudků, soudce je schopen to na základě svých zkušeností posoudit sám, znalec může posudek odmítnou nebo může říci, že na některé otázky není možné odpovědět,“ kontroval mu politický náměstek ministerstva Jeroným Tejc. Michálek nakonec svůj návrh stáhl s tím, že ho ještě prodiskutuje se zástupci ministerstva spravedlnosti.
Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Současná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoliv stát. Nová předloha byla ve Sněmovně už v minulém volebním období. Poslanci ji ale do voleb nestihli projednat.
(epa, čtk)
