Policie sledovala kancelář soudce Elischera několik dnů bez povolení soudu

Pět dnů byla v kancelářích soudce Ivana Elischera na Vrchním soudu v Praze (VS) instalována policejní technika pro odposlech a sledování, aniž byla povolena soudem. Vyplývá to z textu usnesení o zamítnutí stížnosti proti zahájení trestního stíhání soudce Elischera, který má Česká justice k dispozici.

Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenka Šimková v rozsáhlém (179 stran) dokumentu přisvědčuje námitce obhájkyně Elischera Lenky Kýčkové, že záznamové zařízení bylo v kancelářích soudce ve dnech 20.8. až 25.8. 2017 instalováno bez povolení soudu.
Policie toto zařízení do budovy VS instalovala na základě povolení soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 20.4. 2017, přičemž o prodloužení povolení požádal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ) 15.8. 2017, tedy pět dnů před uplynutím zákonné lhůty. Soudce však rozhodl až 25.8. 2017, tedy pět dnů po uplynutí lhůty.

Podle státní zástupkyně Šimkové však k porušení zákona nedošlo, neboť policie sice techniku z kanceláře na VS neodinstalovala, avšak ta byla v této době údajně neaktivní, což opírá o údaje poskytnuté Útvarem zvláštních činností Policie ČR. „Jestliže soudce rozhodl o návrhu státního zástupce s takovým časovým odstupem, že konec povolené doby sledování a počátek doby sledování na základě prodloužení povolení ke sledování na sebe nenavazovaly, nevznikla tím nezákonnost, nýbrž vyvstala překážka pro policejní orgán v podobě nemožnosti provádět sledování v době po dni 20.08.2017 do doby, než soudce vydá povolení k prodloužení sledování, resp. do doby vyhrazené v povolení jako počátek sledování Za této situace by podání nového návrhu na povolení sledování nemělo žádný význam, zvláště když o návrhu na povolení sledování kanceláře č. 127 i o návrhu na jeho prodloužení rozhoduje týž soud a nejedná se tak o kontrolu z pohledu vyšší instance“, konstatuje státní zástupkyně Šimková.

S tímto vysvětlením však zásadně nesouhlasí soudce Elischer. „Podle mě měla policie odmontovat technická zařízení a zase je zpětně nainstalovat poté, co by obdržela od soudce příslušné povolení. Zákon nepřipouští nějaké spící kamery a mikrofony,“ uvedl pro Českou justici soudce.
Podle něj takové vysvětlení státní zástupkyně vede logicky k domněnce, že policie byla se soudcem domluvená na povolení dopředu, a proto ponechala techniku v kanceláři i v době, kdy pro to neměla zákonný důvod. Soudce Elischer navíc ve své stížnosti poukazuje také na to, že až na jeden úkon všechny povolení soudu v přípravném řízení (cca 20) vydával jeden a tentýž soudce, ačkoliv na příslušném soudu byli v tomto období pro tyto úkony určeni soudci dva. „I z matematického hlediska a z poměru pravděpodobnosti je zřejmé, že státní zástupce vždy vyčkal se svými návrhy, až k rozhodování o nich bude příslušný právě jmenovaný soudce. Státní zástupce si zvolil nejen soud příslušný podle § 26 tr. řádu, ale dokonce i soudce. Podle teorie pravděpodobnosti, že o návrhu bude rozhodovat vždy jeden konkrétní soudce ze dvou určených je 1:2048“, uvádí soudce ve své stížnosti.

O stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodla státní zástupkyně až po sedmi měsících od jejího podání. Teprve minulý měsíc také státní zástupce požádal předsedu VS o zbavení mlčenlivosti soudců, kteří spolu se soudcem Elischerem rozhodovali v senátu. Soudci Elischerovi hrozí až 12 let vězení za přijímání úplatků, zneužití pravomoci úřední osoby a nadržování obžalovaným, které soudil v drogových kauzách. Zprostředkovatelem korupce měl být Hung Quoc Nguyen, který je stále ve vazbě.