Podnět spolku Šalamoun proti soudci v případu Nečesaný vrací Roman Fiala k prošetření Vrchnímu soudu v Praze

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala vrací podnět spolku Šalamoun k podání návrhu na kárné řízení se soudcem Vrchního soudu v Praze Jiřím Lněničkou předsedovi Vrchního soudu v Praze Jaroslavu Burešovi. Kárného provinění se měl soudce dopustit v případu Nečesaný tím, že v odvolacím řízení rozhodoval v neveřejném zasedání, o němž strany nevěděly a o jehož výsledku se dozvěděly z médií.

Právě předsedovi Vrchního soudu v Praze Jaroslavu Burešovi spolek Šalamoun původně předmětný podnět adresoval letos v dubnu. Protože spolek od předsedy soudu neobdržel žádnou odpověď, obrátil se v září se stejným podnětem k Nejvyššímu soudu. Jeho místopředseda Roman Fiala podnět v říjnu znovu poslal Jaroslavu Burešovi k „prošetření celé události a přijetí dalších kroků“ s tím, že věc bude sledovat.

Postup soudce Vrchního soudu v Praze Jiřího Lněničky napadl letos v květnu ústavní stížností rovněž sám Lukáš Nečesaný. Ústavní stížnost zastupuje advokát Zdeněk Koudelka, jak v této souvislosti Česká justice už informovala. Pokud soud rozhoduje v neveřejném zasedání, musí o tom podle Koudelky informovat účastníky, aby případně mohli namítat podjatost senátu. Podle advokáta byl Nečesaný nemožností podat námitku podjatosti krácen na svých Ústavou daných právech. „O konání neveřejného zasedání stěžovatel nevěděl,“ uvádí Zdeněk Koudelka ve stížnosti.

Kromě toho odvolací Vrchní soud v Praze v předmětném březnovém zasedání dospěl k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové „příliš vycházel ze stanoviska Nejvyššího soudu“ a věc proto opět vrátil k soudu prvního stupně. Nejvyšší soud ve věci údajného pokusu o vraždu kadeřnice v Hořovicích odsuzující rozsudek Lukáše Nečesaného při tom už dvakrát zrušil. Také tento postup má advokát Zdeněk Koudelka za skandální.

Spolek Šalamoun za takový postup soudce předsedovi Vrchního soudu v Praze Jaroslavu Burešovi podnětem už v březnu navrhl, aby na Jiřího Lněničku podal kárnou žalobu. „JUDr. Lněnička tím, že v dané věci rozhodl v neveřejném zasedání a nadto bez předchozího vyrozumění stran o skutečnosti, že mu daná věc byla přiřazena, prakticky znemožnil obžalovanému se vyjádřit vůči osobě soudce. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost není možná zjistit ani studiem rozvrhu práce Vrchního soudu, tímto svým jednáním obžalovanému upřel jedno ze zásadních procesních práv a znemožnil mu využití prostředku k nápravě tohoto stavu, tedy námitky podjatosti,“ uvádí v podnětu spolek Šalamoun.

Mohlo by vás zajímat

Kněz si vydržoval dívku na sex, Štrasburk rozhodl, že české orgány případ řádně nevyšetřily

„V právním státě není možné akceptovat stav, kdy je upíráno obžalovanému právo na vyjádření k osobě soudce až do vydání rozhodnutí, přičemž následně uplatněná námitka podjatosti je vnímána jako subjektivní názor obžalovaného k obsahu rozhodnutí, spíše než k osobě rozhodující. Tento stav vyvolává značně nežádoucí situaci, kdy může ve věci být rozhodnuto, aniž dojde k vyrozumění stran o konání uvedeného zasedání strany trestního řízení a dokonce ani o osobě nadané rozhodovací pravomocí. Takovýto proces je v rozporu nejen se zásadami trestního řízení, konkrétně zásadami veřejnosti a bezprostřednosti, ale také s právy obsaženými v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod,“ uvádí spolek Šalamoun v podnětu, na který předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš nereagoval.

Podle názoru spolku byla jednáním soudce Jiřího Lněničky skutková podstata kárného provinění dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. naplněna. Jak vyplývá z přípisu Romana Fialy, podnět byl z Nejvyššího soudu opět předán Jaroslavu Burešovi, aby mimo jiné přešetřil stav původního podání spolku Šalamoun.

(red)