Pokud nebyla exekuce zahájena, bude moci si exekutora věřitel vybrat, a další exekuce na téhož dlužníka už půjdou k tomu samému exekutorovi. To je jeden z bodů připravované novely občanského soudního řádu (OSŘ) a exekučního řádu (EŘ), kterou hodlá v nejbližší době předložit Ministerstvo spravedlnosti do vlády, a která byla představena na sympoziu Pražského právnického podzimu Aktuální problémy exekucí, které uspořádala Stálá konference českého práva. Zástupce ministerstva pak uvedl, že resort již nechce omezovat počet exekutorských úřadů.
Jak připomněl začátkem vystoupení prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil, OSŘ byl novelizován více než třísetkrát, EŘ čtyřicetkrát. Neustálé novelizace komplikují práci soudů, exekutorů, veřejnosti i účastníků řízení. Největším problémem přitom je neexistence koncepce a nahodilé změny.
Nový EŘ by měl být oddělen od Civilního řádu soudního, který by měl být jednotný pro všechny typy řízení, přičemž bychom měli podle Plášila akceptovat zahraniční zkušenosti.
Vyřešit by se měla otázka teritoriality, odstranění vícekolejnosti ve vymáhání pohledávek, tak aby exekutoři mohli provádět i výkon rozhodnutí, a zjednodušení odpisů u nevymožitelných pohledávek. „Zcela zásadní je otázka koncentrace řízení, aby se zabránilo ping pongu mezi soudy a exekutory. Stát by měl rovněž přistoupit ke snížení DPH, čímž by došlo ke zlevnění exekucí, a také by měl být nastaven plynulejší přechod mezi exekucí a insolvencí, což by vyřešily zprávy o insolvenci“ řekl Plášil dále. I samotné soudní řízení je zdlouhavé a drahé, proto by se měla posílit úloha exekutora jakožto mediátora a zavést institut předžalobní výzvy. „Největší problémem ale je nevyřešené právní postavení soudních exekutorů – tedy zda jde o podnikatele či úřední osoby,“ uzavřel svůj projev prezident EK ČR.
Podle předsedy podvýboru pro insolvence, exekuce a oddlužení Marka Výborného (KDU-ČSL) by se měli poslanci vrátit k otázce, zda mohou exekutoři vykonávat funkci insolvenčního správce. Připomněl, že v ÚPV pro toto řešení nakonec byl pouze on a předseda výboru Marek Benda (ODS).
Zmínil rovněž návrh Pirátů na zavedení místní příslušnosti, a s tím, že vláda k němu vyjádřila nesouhlasné stanovisko, a navíc připravuje vlastní návrh. Ten by měl vycházet z koncentrace exekucí jednoho dlužníka u jednoho exekutora, řešit by měl zastavení bezvýsledných exekucí i náklady exekučního řízení. Tři základní problémy exekucí – jejich velký počet, náklady, a to, že se exekuce táhnou, prodlužují se a tím dlužníci zůstávají v dluhové pasti, by vyřešily povinné zálohy, které by se opakovaly po dvou letech, v případě, že by měl věřitel zájem v exekuci pokračovat.
Pokud se týká slučování exekucí u prvního exekutora, kterému by byla exekuce přidělena podle kolečka, jak navrhují Piráti, i podle vládního návrhu, mají oba návrhy nevýhodu v tom, že věřitel nebude moci rozhodnout o výběru exekutora. Tím navíc vznikne nerovnost mezi exekutory, protože by to zakládalo exkluzivitu prvního exekutora. „Stát by měl exekutora vybírat podle bydliště dlužníka,“ myslí si Výborný. Zmínil v této souvislosti i to, že by mohlo v tomto případě dojít k rozdělení na státní, respektive veřejnoprávní, a soukromé věřitele, kteří by měli i nadále právo vybírat si exekutora. Pokud se týká snazšího odpisu pohledávek, nestaví se k tomu jak MF, tak MS negativně, nicméně je podle Výborného složité zjišťovat solventnost dlužníka. „Je otázka, na základě čeho by vznikala zpráva o solventnosti,“ uzavřel Výborný.
Počet úřadů neomezíme
Připravovanou novelu EŘ a OSŘ představil Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Úvodem připomněl, že vláda vrátila návrh, který vycházel z původního návrhu exministra Roberta Pelikána k dopracování. Návrh je postaven na tom, že pokud nebyla exekuce zahájena, bude moci si exekutora věřitel vybrat, a další exekuce na téhož dlužníka už půjdou k tomu samému exekutorovi.
Návrh také počítá rovně s obligatorní zálohou na náklady exekuce, přičemž budou existovat výjimky, například při vymáhání dluhů na výživném či za pracovní úraz. „V takovém případě může soud rozhodnout o nezaplacení zálohy.“ Pokud bude chtít věřitel po dvou letech v exekuci dále pokračovat, bude muset složit další zálohu, přičemž celá exekuce nesmí přesáhnout osm let. Návrh počítá rovněž s opravením základu daně u bezvýsledných exekucí, a s náhradou výdajů u plátců mzdy. Nepočítá se nicméně se zavedením chráněného účtu, protože by to bylo příliš složité. Zezulka rovněž zmínil záměr přesunout výběr justičních pohledávek na Celní správu. „MS nepočítá s omezením počtu exekutorských úřadů, jak předpokládal předchozí ministr,“ konstatoval k jednomu z dosud sporných bodů mezi Ministerstvem a Exekutorskou komorou.
Počet exekucí klesá a zadlužujeme se zdravěji, konstatoval prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. Jak dále řekl, teritorialita nesníží náklady pro dlužníky. Varoval, že její zavedení nezpůsobí nárůst vymožených pohledávek, ale naopak pokles. Dokladoval to na příkladu sousedního Slovenska, kde výtěžnost podle něj poklesla o 90 %. Návrh MS spočívající v zásadě jeden dlužník, jeden exekutor může zhoršit dostupnost exekutora pro věřitele. Za zásadní spolu s dalšími vystupujícími považuje Staněk snížení DPH u nákladů řízení, jednodušší pravidla pro odpis pohledávek. „Stát by měl rovněž reagovat na účelové snahy dlužníků o prodloužení řízení,“ dodal.
K problematice exekucí se vyjádřila i řady vystupujících soudců. „Ptejme se, zda oddlužení nedemoralizuje střední třídu, která poctivě své závazky platí, a v důsledku platí i náklady oddlužení,“ řekl v úvodu svého příspěvku místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Jak dále uvedl, procesní právo má být cestou od porušeného práva k napravenému. Rekodifikace civilního procesního práva by měla být zároveň i redefinicí procesu. „Uvažujme o procesu neideologickém,“ řekl dále s tím, že NS chce využít spolupráce s exekutory při předávání analytických informací.
„Exekuce jsou oblíbené předvolební, a obávám se, že už i povolební politické téma. Je to pro nás standardní situace, že v jednom řízení je několik novelizací, a to účastníkům mnohdy zavaří,“ konstatovala ve svém vystoupení soudkyně Krajského soud v Praze Martina Kasíková. „Byli bychom rádi, kdyby se nás zákonodárci ptali, co by novely přinesly,“ dodala Kasíková s tím, že problémem jsou i chybějící přechodná ustanovení. „Advokát, který zastupuje v exekučním řízení, netuší, jak dopadne.“
Rovněž podle Jaroslava Mádra, místopředsedy Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava by přechodným ustanovením měla být věnována stejná pozornost jako legislativním návrhům. „Dříve jsem každou novelu vítal, dneska se jí spíše bojím,“ dodal závěrem.
Není důležitá teritorialita, ale to, aby měl každý dlužník svého exekutora, prohlásil předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal. Jak dále řekl, zjišťování majetku dlužníka soudní cestou je nejdelším způsobem. O solventnosti by podle něj měl rozhodovat finanční úřad, který zná finanční situaci dlužníka.
Základním požadavkem exekučního řízení má být koncentrace řízení, které by se mělo koncentrovat u exekutora, prohlásil soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa. Zkritizoval rovněž záměr soustředit výkon rozhodnutí u Celní správy, s tím, že by se měl soustředit u exekutorů. Ohledně připravovaného civilního procesního kodexu Jirsa konstatoval, že by se do něj měly být včleněny všechny typy řízení, včetně insolvenčního a exekučního řízení.
Dušan Šrámek
