Předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec chce při personálním doplňování soudu pokračovat v míšení kariérních soudců a špičkových odborníků z dalších právních profesí. Potrvá také současný model, kdy soud není rozdělený do kolegií a soudci řeší stížnosti z různých oblastí správního práva. Mazanec, který letos nahradil Josefa Baxu, to uvedl v korespondenčním rozhovoru s ČTK.
První část rozhovoru Česká justice již publikovala.
Otevření soudu odborníkům z jiných právních profesí označil Mazanec za pozitivní prvek běžný u správních soudů v mnoha evropských státech. „Tento proces u NSS stále pokračuje a pokračovat bude. Za vážný nedostatek je ale třeba považovat to, že podobný princip zatím téměř nefunguje u správních senátů krajských soudů, které jsou prakticky bez výjimky skládány jen ze soudců kariérních, což jejich pohledy a postoje při rozhodování věcí přece jen zužuje,“ uvedl Mazanec.
Poukázal na to, že cesta ke správnímu soudu zatím zůstává uzavřena pro nejzkušenější osobnosti z úřadů. „Osobně vím o několika vynikajících úřednících s potřebnými odbornými znalostmi a zkušenostmi i osobními vlastnostmi, které by je myslím kvalifikovaly k tomu, aby mohli obléci talár prakticky okamžitě. Právní úprava tomu zatím nepřeje,“ řekl Mazanec.
Zrušení specializovaného finančního a sociálního kolegia NSS před pěti lety pokládá za správný krok. Soud podle něj projednává tak pestrou paletu problémů, že specializace senátů nebo soudců na všechny oblasti není možná. „Pak by se určitým otázkám mohl zřejmě věnovat třeba i jen jeden soudce, který by se tak stal celorepublikovým oficiálním vykladačem pro specifickou oblast správního práva na 20, 30 nebo i více let,“ uvedl Mazanec. Díky tomu, že soudci nyní dostávají na stůl stížnosti z různých oblastí, musejí mezi sebou více diskutovat, střetávají se různé názory, a soud tak neustrne.
Někdy zaznívá námitka, že pak nikdo není skutečným odborníkem na nic. „Jde tu ale o nedorozumění. NSS ale nebyl a není koncipován jako velký sbor úzkých specialistů, ale jako těleso, jehož velkým úkolem je také aplikovat v různých oborech správního práva sjednocující obecné principy prostupující celým veřejným právem,“ zdůraznil Mazanec.
NSS v současnosti řeší také kárné žaloby na soudce, státní zástupce a exekutory. Nynější podobu kárných řízení, která vedou šestičlenné senáty se zástupci různých právních profesí, pokládá Mazanec za vhodnější oproti předešlé úpravě, kdy u vrchních soudů a Nejvyššího soudu zasedaly kárné senáty složené čistě ze soudců. „Současný princip je myslím progresivní a nadále životný. Potíž je v rozsahu této činnosti a její náročnosti,“ konstatoval Mazanec. Počet kárných senátů postupně vzrostl ze tří na šest, paralelně roste také celkové zatížení soudu kasačními stížnostmi.
Za důvodnou pokládá Mazanec i kritiku, že řízení, jež může soudce nebo státního zástupce takzvaně „svléci z taláru“, je bez možnosti odvolání. Lze pouze podat ústavní stížnost, která není dalším stupněm řízení. „To je ve srovnání se čtyřmi možnými instancemi v běžném správním a navazujícím soudním řízení, například u pokuty za dopravní přestupek, absurdní,“ uvedl Mazanec.
I po nástupu do čela NSS chce Mazanec v omezeném rozsahu dále soudit. První týdny ve funkci mu přinesly výrazně větší manažerské zatížení, ale Mazanec doufá, že až se situace ustálí, bude mít znovu volnější ruce pro vlastní soudcovskou činnost.
Místopředsedkyní soudu, což je pozice, kterou za Baxova vedení zastával právě Mazanec, se stala Barbara Pořízková. Má na starost správu soudu, zahraniční styky a oddělení dokumentace a analytiky. Ostatní úseky, například personální agendu, činnost soudních kanceláří a bezpečnostní agendu, si Mazanec ponechal ve své kompetenci. Předpokládá, že optimální model řízení a rozdělení kompetencí se bude postupně vyvíjet.
(čtk, ire)
