Zvýšit hranici škody a upravit i limit, kdy je krádež považována za přestupek a kdy už za trestný čin, chce ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Všechny sazby v trestním zákoníku by zdvojnásobil, uvedl v pořadu Týden v politice na ČT.
Pětitisícová hranice pro škodu nikoliv nepatrnou platí od roku 2002, podle ministra je ale s ohledem na inflaci a růst minimální mzdy už zastaralá. V roce 2002 byla minimální mzda 5700 korun, nyní je 12 200 korun.V pořadu uvedl, že návrh má velkou podporu v právnické obci, u advokátů, státních zástupců a soudů. „Na druhou stranu z toho nebudou mít radost obce, protože věci, které jsou dnes trestní čin, budou spadat do přestupkového řízení. Jenže to je z povahy věci levnější než soud, takže i dopad na veřejné rozpočty bude pozitivní,“ uvedl Kněžínek.
Tématu se věnoval znalec Lukáš Křístek: Škoda v trestním právu a zvyšování cen
Zvýšení hranice se také pravděpodobně nebude líbit třeba obchodníkům. Krádež zboží v obchodě by totiž byla přestupkem až od 10 tisíc korun – už nyní si zloději při drobnějších krádežích hlídají, aby zcizené zboží nepřesáhlo částku hranice pro trestný čin.
Hranice škody je definovaná v § 138 Trestního zákoníku.
Hranici by neměnila sociální demokracie ani SPD. Je proto otázkou, zda by úprava prošla Poslaneckou sněmovnou. „Vemme si člověka, který má například kolo v hodnotě 7 tisíc korun, pro toho člověka jsou to docela nebo můžou to být docela velké peníze a určitě by třeba nebyl spokojen s tím, že zloděj tohoto jeho kola odejde s tím, že jde o pouhý přestupek,“ uvedl právní expert ČSSD Jan Chvojka.
Předseda Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) by byl pro revizi všech sazeb škod. „Určitě je načase to téma otevřít. Ono se to týká všech hranic obsažených v trestním zákoníku,“ řekl ČT.
Hranice škody by se navíc podle Kněžínka měla navázat přímo na růst minimální mzdy. V legislativním plánu zatím tento bod není, to ale hodlá ministr změnit. Ministr otevřeně přiznal, že změnu plánuje zejména kvůli přeplněnosti věznic, jejichž kapacita je dlouhodobě překročena o několik procent. Pobyt lidí ve vězení za krádeže podle Kněžínka navíc ničemu nepomůže. „Z toho nic dobrého nepramení,“ dodal s tím, že je také nespokojen s nízkým počtem udílení alternativních trestů.
(epa)
