Generální inspekce bezpečnostních sborů se podruhé v krátké době zaměřila na někdejšího vysoce postaveného detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dnes jednoho ze šéfů týmu Daňové kobry Jiřího Komárka. Aktuálně kvůli olomoucké kauze Vidkun, jejíž vyšetřování Komárek osobně rozjížděl. Inspekce se Komárka soustředila kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Trestní oznámení, obsahující závažné informace, podal na bývalého vedoucího ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiřího Komárka před půl rokem někdejší vedoucí odboru obecné kriminality a známý vyšetřovatel vražd z Olomouce Martin Nasswettr. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Nasswettrovo podání vyhodnotila podle informací Ekonomického deníku jako validní a zahájila prověřování Komárka kvůli takzvané kauze Vidkun. Není to první věc, kvůli které se inspektoři na Komárka soustředili. Dalším případem je údajný úplatek, který měl Komárkovi nabídnout odsouzený lihový boss Radek Březina. Informaci o prověřování Jiřího Komárka získal Ekonomický deník z několika na sobě nezávislých zdrojů.
Jiří Komárek se začal takzvanou kauzou Vidkun zabývat jako první detektiv. Případ vystavěl jako ovlivňování vyšetřování a úniky informací. Dnes už bývalý detektiv a lektor občanského sdružení Dobrá rodina Nasswettr měl podle informací Ekonomického deníku Komárka ve svém trestním oznámení označit za „lháře, bezcharakterního policistu, násilníka a simplexního člověka schopného všeho“.
Vše se točí okolo začátku olomoucké kauzy Vidkun, jež započala pokusem o vydírání dvou lidí z firmy Hopr Trade, zpracovávající kovový šrot. Nasswettr tvrdí, že se měl Komárek od května 2014 scházet s majitelem Hopr Trade Petrem Hoškem a jejím jednatelem Radkem Vrzalem. Cílem schůzek měla být podle Nasswettra mimo jiné dehonestace a kriminalizace jeho osoby. Komárek měl ze schůzek s Hoškem a Vrzalem sepisovat „lživé a fabulující úřední záznamy“, ve kterých měl pod rouškou operativního šetření zjišťovat Nasswettrovu údajnou trestnou činnost a měl oba muže navádět a snažit se z nich dostat informace o páchání trestné činnosti nejen tohoto bývalého elitního olomouckého detektiva. Nasswettr přitom tvrdí, že zmiňované muže nikdy neviděl, jen dostal informaci, že mohou být kvůli vydírání v ohrožení, a proto se je až později pokusil kontaktovat.
Informace z policie, ale od koho?
Ekonomický deník měl před delším časem možnost do úředních záznamů ke kauze Vidkun, sepisovaných Jiřím Komárkem, nahlédnout. Skutečně z nich vyplývá, že jím sepsané záznamy odstartovaly obří kauzu známou jako Vidkun, která dodnes notně mává policejním sborem.
Firma Hopr Trade měla v roce 2014 problém s odváděním DPH a čelila kvůli vyšetřování finanční správy i policie. Nejen tomu, také nátlaku lidí z šedé zóny. Zadokumentovány jsou například schůzky s polistopadovým policistou a kontroverzním podnikatelem Josefem Kolínským, který byl jedním z hlavních aktérů takzvané Olomoucké kauzy, ve které šlo v druhé půlce devadesátých let o vydírání hanáckých podnikatelů.
Kvůli právní ochraně si proto majitel Hopr Trade najal služby olomoucké pobočky advokátní kanceláře Pečený, Fučík, Langer, ve které pracuje bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Ten nakonec figuroval mezi zatčenými v akci Vidkun, policie ho ale neobvinila. A právě k Langerovi se začaly po prvních schůzkách s lidmi z Hopr Trade stáčet kapciózní (návodné – pozn. red.) otázky detektiva Komárka. Ten si schůzky s lidmi ze společnosti Hopr Trade nahrával a z audiozáznamů pak vytvářel zmiňované úřední záznamy. Jenže se mu nepodařilo některé schůzky zaznamenat, tak si nechával audiozáznamy čistit v České televizi v Ostravě. Komárek mimo jiné s lidmi ze zmiňované firmy podle úředních záznamů sám rozebíral, co konkrétního na ně policie má.
Podle Nasswettra, když se Komárkovi nepodařilo jednu ze schůzek nahrát, úřední záznam si měl, jak tvrdí olomoucký ex-detektiv, prý dokonce vymyslet. Komárek v úředním záznamu z května 2014 dokonce napsal, že Nasswettr spolupracuje s Langerem, aby podnikatelům pomohl se získáním informací, které na ně policie kvůli problémů s odváděním daní shromažďuje.
Nasswettr v trestním oznámení také tvrdí, že Komárkovy aktivity měly vést dokonce k jeho neoprávněnému odposlouchávání a zařazení jeho osoby do počátků akce Vidkun. A tvrdí rovněž, že kvůli Komárkovým „lživým“ oznámením mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odmítl zavčasu vydat osvědčení na stupeň utajení Důvěrné, kvůli čemuž byl odvolán z postu šéfa odboru obecné kriminality.
NBÚ sice Nasswettrovi prověrku po čase vydal, ale jeho místo už obsadil Komárkův podřízený a jeden z vyšetřovatelů jiné známé kauzy, dotýkající se úzce policejních řad, přezývané Beretta – Jan Lisický. „Že zvítězí ve výběrovém řízení oznamoval již před tím, než bylo výběrové řízení vyhlášeno,“ tvrdí dle zdrojů Ekonomického deníku Nasswettr. A zmiňuje i dalšího člena Komárkova týmu Tomáše Adama, který se po realizaci Vidkunu stal náměstek policie v Prostějově. Nebo dalšího příslušníka ÚOOZ Jana Pavla, který se stal Lisického zástupcem v Olomouci.
Podle zjištění Ekonomického deníku jde o policisty, kteří v minulosti opustili olomouckou policejní správu po roztržkách se svým nadřízeným – jedním z obviněných v kauze Vidkun – náměstkem olomoucké policie Karlem Kadlecem. A následně zamířili pak na ÚOOZ do Ostravy a do Holešova, kde se aktivně podíleli na realizaci Vidkunu. Nasswettr zmínil také údajné úzké styky ex-detektiva Komárka s místopředsedou hnutí ANO 2011 Jaroslavem Faltýnkem, který je z Prostějova, a odvozuje od toho počátek kauzy Vidkun jako politického případu, který měl pomoci přeobsadit vedení policie v Olomouckém kraji.
„Z výše uvedeného plyne, že pan Komárek jednal v úmyslu způsobit mi trestní stíhání, bezdůvodně a záměrně zasáhl do mých práv a svobod… …Dovoluji si podotknout, že jsem dvacet pět let vykonával práci vyšetřovatele zodpovědně, o čemž svědčí řada pravomocně odsouzených trestních věcí. Je pro mě zcela nepřípustné vymýšlet si nejen úřední záznamy, ale i celé trestní kauzy. Výše popsané skutečnosti přispěly k mému rozhodnutí, že jsem po pětadvaceti letech poctivé práce ukončil služební poměr policisty,“ uvedl podle informací Ekonomického deníku na adresu jednoho z představitelů Daňové kobry Jiřího Komárka někdejší elitní vyšetřovatel vražd v Olomouckém kraji Martin Naswettr. Jeho trestní oznámení prověřuje ostravská expozitura GIBS a dozoruje tamní Krajské státní zastupitelství. Mluvčí GIBS Martin Strouhal na otázky Ekonomického deníku ohledně prověřování Jiřího Komárka nezareagoval.
Soud a lihový boss
Jiří Komárek byl v nedávné minulosti souzen v případu takzvaného „brutálního úniku informací od Policejního prezidenta“, který se úzce dotýkal reorganizace elitních policejních složek, kvůli které odešel do civilu mimo jiné Komárkův nadřízený Robert Šlachta. Po odsouzení v první instanci byl Komárek v odvolacím jednání osvobozen. Dozorující státní zástupce od Lenky Bradáčové Pavel Prygl se překvapivě proti osvobozujícímu rozsudku nedovolal, přestože pro Komárka požadoval původně tvrdý trest.
O prázdninách pak začala GIBS prověřovat, zda Jiří Komárek nespáchal trestný čin při vyšetřování lihového bosse Radka Březiny. Šetření úzce souvisí s tím, jak Komárek vyšetřoval takzvanou lihovou mafii ze Zlínska.
Komárek po zatčení skupiny vyrábějící nezdaněný líh a jejího šéfa Radka Březiny v roce 2012 a 2013 se svými kolegy často navštěvoval Březinu ve vazební věznici. V té době ještě detektivové neměli sebemenší tušení, že Březina výrobu a obchod s nezdaněným lihem řídil. Důkazní nouze se markantně změnila po 15. lednu 2013. V ten den Komárek, už sám, bez kolegy, navštívil Březinu ve vazební věznici. Ze setkání pak sepsal úřední záznam, v němž tvrdí, že mu Březina nabídl úplatek. „Pojednou se zeptal, zda by jeho situaci ohledně trestního řízení nevyřešilo deset milionů korun. Jeho dotazem jsem byl překvapen,“ popsal jednání Komárek.
GIBS se v létě začala zajímat o to, jestli detektiv Komárek Březinovi při návštěvách vazební věznice nevyzradil utajované informace. Březina si ve vazbě psal pečlivě zápisky ze všech návštěv, a ty byly později analyzovány Komárkovými detektivy. V zápiscích mimo jiné stojí, že mu měl Komárek ukázat v rámci snahy po získání důkazů několik policejních spisů, které byly vedeny v utajovaném režimu a velmi úzce se dotýkaly trestné činnosti, kterou Komárek v souvislosti s lihovým gangem vyšetřoval.
Takovýto postup není běžnou policejní praxí, ale někteří detektivové tuto praktiku, že podezřelým ukazují spisy, ve kterých buďto figurují sami podezřelí nebo se dotýkají jim za vinu kladené trestné činnosti, občas používají. Podezřelého tak zákonem tolerovaným způsobem zastrašují, aby svou trestnou činnost takzvaně „sám položil“.
Trestní řád přitom takový postup nezná a neumožňuje. Pokud se kterýkoliv z policistů rozhodne, že je potřeba obviněného, který je ve vyšetřovací vazbě, z taktických důvodů seznámit s jinými spisy, které jsou navíc v utajovaném režimu, nemůže mít taková akce partyzánský rozměr hraničící s možným vydíráním. Vazebně stíhaný může být seznámen s jinými vyšetřovacími spisy, ale jen v jasně definovaných případech a s jasně danými pravidly a povinnostmi. Takto použité policejní dokumenty pak musí být především odtajněny a za druhé, musí být o takovémto úkonu sepsán řádný úřední záznam. Jak ale vyplývá z Březinova vyšetřovacího spisu, detektiv Jiří Komárek ani jeden z popisovaných kroků neučinil. Jiří Komárek s autorem textu delší čas nekomunikuje.
Jan Hrbáček
