Novým velitelem celorepublikové policie se podle všeho stane buďto ředitel pardubické policejní správy Jan Švejdar nebo jeho kolega z Ústí nad Labem Jaromír Kníže. Vyplývá to ze zjištění Ekonomického deníku od několika dobře informovaných zdrojů v bezpečnostní komunitě. Ministerstvo vnitra ani policie zatím nechce k volbě zásadního manažera bezpečnosti státu poskytnout jakékoliv konkrétnější informace.
Minulý pátek se sešla výběrová komise ministerstva vnitra, aby posoudila přihlášky do výběrového řízení na post Policejního prezidenta. Podle informací Ekonomického deníku nereflektovali možnou výzvu na to stát se prezidiálním vedoucím policie ředitelé a náměstci celorepublikových útvarů ozbrojených složek, kteří si mohli o uvolněný post po Tomáši Tuhém, který z policie poskočil na post velvyslance na Slovensku, sami požádat a získat ho bez boje.
Podle informací Ekonomického deníku od řady insiderů z resortu vnitra se do „hry o trůn“ přihlásili dva léty prověření policejní důstojníci, kteří v uniformě začínali ještě za komunistického režimu. Jan Švejdar, nyní šéf policie Pardubického kraje, a Jaromír Kníže, ředitel policie kraje Ústeckého kraje.
O Švejdarovi se jako o nástupci Tomáše Tuhého spekuluje přes půl roku. Poté co v bezpečnostních kruzích vešla ve známost informace o konci tříhvězdičkového generála Tomáše Tuhého a jeho nástupu do diplomacie. „Nikdo jiný, než Kníže a Švejdar se nepřihlásil,“ potvrdilo Ekonomickému deníku několik na sobě nezávislých zdrojů.
„Na základě pohovoru výběrová komise posoudí, zda uchazeči ve výběrovém řízení uspěli či nikoli. Komise poté vyhotoví protokol s výsledkem výběrového řízení. Na volné služební místo pak může být ustanovený pouze úspěšný žadatel. Pokud uspějí oba kandidáti, doporučí výběrová komise ministrovi nejvhodnějšího žadatele,“ napsala Klára Pěknicová, pověřená řízením odboru tisku a PR ministerstva vnitra.
Výběrové řízení na uvolněné místo Policejního prezidenta vyhlásil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) poté, co se do nabídkového řízení nepřihlásil žádný kandidát. Lhůta pro podání přihlášek skončila 22. listopadu 2018. Kvůli souladu se zásadami ochrany osobních údajů nechce ministerstvo vnitra v průběhu výběrového řízení komentovat jména uchazečů a ani zveřejňovat žádné další údaje.
Mohlo by vás zajímat
PĚTIČLENNOU VÝBĚROVOU KOMISI JMENOVAL MINISTR VNITRA JAN HAMÁČEK V NÁSLEDUJÍCÍM SLOŽENÍ:
* JIŘÍ NOVÁČEK, NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA PRO ŘÍZENÍ SEKCE VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI A POLICEJNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, PŘEDSEDA KOMISE
* GENMJR. DRAHOSLAV RYBA, GENERÁLNÍ ŘEDITEL HASIČSKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
* GENPOR. JIŘÍ KOLÁŘ, BÝVALÝ POLICEJNÍ PREZIDENT
*MILAN ŠTĚPÁNEK, PŘEDSEDA NEZÁVISLÉHO ODBOROVÉHO SVAZU POLICIE
*JIŘÍ KAUCKÝ, STÁTNÍ TAJEMNÍK MINISTERSTVA VNITRA
Do výběrového řízení na zmiňovaný velecitlivý policejní post se podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů mohl přihlásit ten, kdo má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo. A zároveň vykonává službu v bezpečnostním sboru, jehož „služební funkcionář výběrové řízení vyhlásil, nebo vykonává službu v jiném bezpečnostním sboru“. „Příslušník musel mít pro stanovené služební místo odpovídající vzdělání, požadovanou dobu trvání služebního poměru a podle závěru služebního hodnocení musel dosahovat alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby,“ oznámilo jen ministerstvo.
Trafika na Slovensku
Dnes už bývalý Policejní prezident Tomáš Tuhý, který zatím jako jediný dosáhl nejvyšší generálské funkce v řadách ochránců zákona, skončil ve funkci na konci října jak Ekonomický deník s předstihem informoval. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) vyhlásil výběrové řízení na jeho nástupce 12. listopadu.
V bezpečnostních kruzích se už delší dobu spekuluje, že Tuhý „zavčasu zatáhl za ruční brzdu“ v politicky velmi turbulentní době – ze svých funkcí byli před ním odvoláni v první půlce roku ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín a šéf civilní rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace Jiří Šašek.
Tomáš Tuhý se ale na odchodu z funkce snažil ve svých mediálních výstupech vyloučit, že by někdo z politiků vyvíjel nátlak, aby křeslo nejmocenějšího policisty ve státě opustil. Po Tuhém podobnou interpretaci odmítl i sociálnědemokratický ministr vnitra Jan Hamáček. Mandát v úřadu policejního prezidenta měl přitom Tuhému vypršet až v dubnu příštího roku.
Tomáš Tuhý neopustil policejní sbor v dobré kondici. Dodnes jím zmítá válka policajtů od konce roku 2015, kdy se vedení Policejního prezídia postavili představitelé někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). V létě 2016 specializované složky – ÚOOZ a protikorupční policie – pak prošly reorganizací, proti níž se razantně postavili detektivové ÚOOZ a její dozvuky rezonují policií dodnes.
Stejně jako dvě kauzy údajných úniků informací a ovlivňování Vidkun a Beretta, které namísto Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřovali detektivové ÚOOZ za vydatné podpory obou vrchních státních zastupitelství v Olomouci a v Praze, a sílí podezření, že byly oba případy uměle vykonstruovány nebo přinejmenším uměle vyživovány tvorbou některých indicií a důkazů. Dosud se oba případy nedostaly před soud, ale původní proklamace o důkazně naprosto jasně podložených kauzách dostávají po výsleších svědků dnes už rozhodně nemají tak tvrdý fundament.
Traumatizující je i aktuální rozpoložení mezi policií a Generální inspekcí bezpečnostních sborů, která v poslední době prošla řadou turbulentních změn, včetně nástupů a plánovaných nástupů někdejších detektivů ÚOOZ a její vedení sevřeně obstoupila jedna ze znesvářených front v boji o uchopení policii, řízená státním zastupitelstvím.
Za Tuhého prezidentování také vázlo vyšetřování některých závažných kauz. Například fiktivní reklamy za více jak 200 miliónů korun na farmě Čapí hnízdo, patřící do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Tuhý také nedokázal zabránit dramatickým tlakům na vyšetřovatele dotačního podvodu při výstavbě farmy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, kvůli kterým na konci roku opouští řady ochránců zákona mimo jiné náměstek pražské Policejní správy Ivan Smékal a kvůli čemuž uzavřel svou pražskou kariéru také šéf správy Miloš Trojánek a na post ředitele pak byl jmenován v praxi nezkušený, leč loajální policejní úředník Jan Ptáček. Mimochodem chráněnec šéfa středočeské policie a někdejšího Tuhého kolegy na pozici náměstka na Policejním prezídiu Václava Kučery.
Matadoři v cíli
Oba žhaví favorité na Policejního prezidenta začali profesní etapu před rokem 1989, kdy se dožívající socialistický režim země dožadoval pořádku na veřejných místech. Podle všeho tak oba šéfové krajských policejních správ museli sloužit v takzvaném Pohotovostním pluku, který demonstrace potlačoval.
Plukovník Jan Švejdar si poprvé oblékl policejní uniformu v roce 1987. Jeho kariéra začala na trutnovském okresním ředitelství. Od roku 1993, kdy přešel na správu Východočeského kraje v Hradci Králové, zastával funkci velitele Služby kriminální policie a vyšetřování právě na prezídiu.
V roce 2006 se Švejdar stal ředitelem republikového úřadu vyšetřování Policejního prezidia a do vedení východočeské policie se vrátil v srpnu 2007 jako náměstek krajského ředitele, opět pro kriminální policii. Od roku 2012 vedl královéhradeckou policii.
Na začátku roku 2014 si Švejdar „odskočil na stálo“ řídit krajskou policii do sousedních Pardubic. Na jeho místo do Hradce Králové totiž nastoupil bývalý policejní prezident Martin Červíček, který skončil kvůli dvouvládí na Policejním prezídiu, zapříčiněném dramatickou personální politikou ministerstva vnitra, kvůli které byl na přelomu let 2013 a 2014 do funkce vrácen Červíčkův předchůdce Petr Lessy (mimochodem donedávna policejní styčný důstojník na Slovensku -pozn. red.).
Také plukovník Jaromír Kníže má stejně jako Švejnar zkušenosti z komunistického Sboru národní bezpečnosti (předchůdce dnešní policie – pozn. red.).
Do služebního poměru ke sboru nastoupil v roce 1984 jako starší inspektor pořádkové služby na obvodní oddělení do Kdyně. V roce 1990 byl jmenován vyšetřovatelem Okresního úřadu vyšetřování v Domažlicích a začal při zaměstnání dálkově studovat Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval a získal titul magistr.
Posléze působil jako okresní ředitel policie v Tachově, kde vešel ve známost mimo jiné poté, co velel násilnému rozpuštění technoparty CzechTek v Mlýnci roku 2005. Kníže se také často objevoval v médiích v souvislosti se zákroky proti pochodům radikálů v Plzni. Policii Ústeckého kraje začal vést od konce roku 2015 po popisované aféře Vidkun a následných zásadních změnách ve vedení policejního sboru.
Jan Hrbáček, Petr Dimun
