Ministerstvo spravedlnosti už pracuje na paragrafovém znění zákona o hromadných žalobách. Návrh má být předložen vládě za čtyři měsíce v březnu 2019. Obsahuje princip opt-in i opt-out, krajskou místní příslušnost, advokátní přímus i financování hromadné žaloby investorem. Český návrh je rovněž slučitelný s aktuálním návrhem směrnice EU o zástupných žalobách.

Uvedla to ve středu 14. listopadu 2018 na sympoziu o hromadných žalobách JUDr. Anežka Janoušková z oddělení civilního práva legislativního odboru ministerstva spravedlnosti, která se podílela už na vypracování věcného záměru zákona o hromadných žalobách.

V řadě druhé sympozium na toto téma uspořádala v prostorách pražského Karolina Stálá konference českého práva v rámci Pražského právnického podzimu. O loňském sympoziu, kde přítomní vyjadřovali k tomuto novému institutu převážně skepsi, Česká justice podrobně informovala.
Na středečním sympoziu naopak zaznívala slova smíření se s realitou a s novým právním nástrojem: Hromadné žaloby se stávají realitou současného vyspělého práva,“ uvedl například ve svém vystoupení advokát Jaromír Císař. „Hromadná žaloba přijata bude, doba to vyžaduje,“ poznamenal zase ve svém referátu advokát Jaroslav Heyduk.

Zákon obsáhne princip opt-in i opt-out

Jak vyplynulo z přednášky Anežky Janouškové, věcný záměr je stále upřesňován a některé principy nového zákona jsou už ministerskými legislativci definitivně navrženy. Například při rozhodování, zda zvolit žalobu skupinovou nebo žalobu reprezentativní (vzorovou), bylo rozhodnuto, že nový zákon bude založen na skupinové žalobě. Věcný záměr schválila vláda letos v dubnu, jak Česká justice rovněž informovala.
Podle Janouškové nebude v novém zákonu nikterak omezena věcná působnost, příslušnost soudů bude krajská. Vyloučena má být odpovědnost státu za škodu a zatím je podle slov Janouškové otevřena otázka nároků akcionářů. Zákon pojedná nároky určovací, zdržovací a na plnění.

Mohlo by vás zajímat

S diskusí, zda přijmout princip opt- in nebo opt- out se legislativci vypořádali tak, že zvolili kombinaci obou: Princip opt-out, tedy odhlašovací, má platit u „bagatelních“ nároků, zatímco nad částku 10 000 nároku by mělo být vedeno řízení přihlašovací, tedy opt-in. Ministerstvo spravedlnosti rovněž řešilo otázku, zda má být člen žalující skupiny účastníkem řízení. Odpověď zní „ne“. Podle Janouškové však v návrhu zákona bude mít například právo být slyšen, uplatňovat námitky nebo vyměnit správce a advokáta.

Povinné zastoupení advokátem bude

Vyřešenu mají legislativci v tuto chvíli i otázku, kdo bude mít aktivní legitimaci, kdo vůbec bude moci podat hromadnou žalobu: V systému opt- out to má být pouze správce skupiny jako akreditovaná osoba s vysokoškolským vzděláním, důvěryhodností a dostatečnými finančními prostředky, subjekty ziskové i neziskové. V principu opt-in pak člen skupiny, správce nebo nezisková organizace. „Bude platit advokátní přímus,“ uvedla dále Anežka Janoušková.

Podle jejího výkladu lze řízení o hromadné žalobě rozdělit na tři fáze: řízení o přípustnosti, řízení samé a plnění na základě pravomocného rozsudku. Podmínkou pro přípustnost žaloby má být dostatek členů skupiny, příbuznost nároků, adekvátní zastoupení, vhodnost a zákaz zneužití. K poslednímu Janoušková vysvětlila, že půjde o nástroj proti zneužití žaloby v konkurenčním boji. O přípustnosti hromadné žaloby rozhodne soud usnesením.

Po rozhodnutí o přípustnosti žaloby nastane druhá fáze, kdy začne běžet lhůta pro přihlášení a odhlášení, v zákoně se navrhuje lhůta 3 – 6 měsíců. Současně s tím se realizuje povinnost informování členů prostřednictvím žalobce a veřejného centrálního rejstříku. Následně soud vydá plán řízení. V poslední, třetí fázi, plní žalovaný na základě pravomocného rozsudku do soudní úschovy, přičemž nevyzvednutá částka propadne podle Janouškové státu.

Návrh je slučitelný s novou směrnicí EU

Legislativci rovněž řešili otázku financování hromadné žaloby. Podle slov Anežky Janouškové vybrali ze tří možností – financování státem, členem, neziskovou organizací nebo investorem  – možnost poslední. „V principu je financování na žalobci, zvoleno bylo financování investorem,“ uvedla Janoušková.  Podle jejích slov je hromadná žaloba obrovské riziko, které žalobce nese, a proto mu bude náležet 20% z vysouzené částky jako odměna za riziko. Reálná částka podle Janouškové může být 5 – 30%. Financováním hromadných žalob se Česká justice rovněž už zabývala.
Sama Anežka Janoušková podle svých slov dojíždí pravidelně do Bruselu na jednání o aktuálním návrhu směrnice EU o zástupných žalobách, která je konstruována jinak, avšak její první článek nebrání, aby Česká republika zvolila vlastní systém kolektivních žalob. „Návrh je slučitelný s legislativou Evropské unie,“ uvedla na závěr Janoušková za legislativní odbor ministerstva spravedlnosti.

O směrnici EU, proti které se zvedla vlna odporu zejména ze strany českých i evropských advokátů, Česká justice také již dříve informovala. Jak vyplynulo z vystoupení Janouškové, evropský návrh není zástupci členských států přijímán souhlasně, naopak při jednáních k němu padá mnoho výhrad.

Irena Válová