Aktivací článku 7 Lisabonské smlouvy proti Maďarsku vyložila Evropská unie na stůl svou nejsilnější kartu. Zároveň svůj čin zdůvodnila mnohastránkovým dokumentem, který analyzoval náš sesterský Ekonomický deník. Co konkrétně Unie vytýká Maďarsku?
Celá zpráva Evropského parlamentu má okolo 70 stran, ale hlavní výtky se týkají 12 různých otázek, kterými jsou: fungování ústavního a volebního systému, nezávislosti soudnictví a dalších institucí, práv soudců, korupce a střetů zájmů, ochrany soukromí a údajů, svobody projevu, akademické svobody, svobody náboženského vyznání, svobody sdružování, práva na rovné zacházení, práv osob patřících k menšinám, včetně Romů a Židů, a ochrany proti nenávistným výrokům namířeným proti těmto menšinám, základních práv migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků a hospodářských a sociálních práv.
Zpráva se dále odkazuje na hodnoty, na kterých je Evropská unie založená a jejichž plnění vyplývá ze smluv o EU, které všechny členské státy podepsali.
„Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.
Pokud všichni sdílíme tyto hodnoty, dlužíme sami sobě ochranu těchto hodnot kdykoli jsou ohroženy. EU je na ochranu našich společných hodnot vybavena možností využít postupu podle článku 7 SEU. Do oblasti působnosti tohoto článku spadá unijní právo, ale vztahuje se i na oblasti, v nichž členské státy jednají samostatně.“
Výčet problematických zákonů, činů nebo závažných porušení evropských hodnot je rozsáhlý. Za zmínku stojí i to, že podobný názor jako Evropský parlament sdílí i další aktéři, ať už na domácí nebo mezinárodní úrovni včetně dalších institucí a orgánů Unie, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Organizace spojených národů (OSN), jakož i řada dalších organizací občanské společnosti. Hlavní slovo v právní rovině mí však pouze Soudní dvůr Evropské unie, který může vykládat ustanovení Smluv.
Přečtěte si výběr toho nejpodstatnějšího, co vyčítá EU Maďarsku v různých oblastech:
- Fungování ústavního a volebního systému
Hlavní kritika byla zaměřena na nedostatečnou transparentnost, nedostatečné zapojení občanské společnosti do procesu, absenci skutečné konzultace, ohrožení oddělení pravomocí a oslabení vnitrostátního systému brzd a protivah.
Konkrétně Výbor OSN pro lidská práva vyjádřil znepokojení související s tím, že stávající postup podávání ústavních stížností poskytuje omezenější přístup k Ústavnímu soudu, nezahrnuje lhůtu pro provedení přezkumu ústavnosti a nemá odkladný účinek na napadené právní předpisy. Zmínil také skutečnost, že ustanovení nového zákona o Ústavním soudu oslabují neodvolatelnost soudců a zvyšují vliv vlády na složení a fungování Ústavního soudu, neboť mění proces jmenování soudců, počet soudců soudu a jejich věk odchodu do důchodu.
Dále zpráva vnímá jako problém vysoké výdaje vlády na propagaci vlastní činnosti během volebního klání. Nejen to zhoršilo šance opozičním kandidátům.
- Nezávislost soudnictví a dalších institucí a práva soudců
„Nezávislost a nestrannost maďarského soudnictví a záruky právního státu jsou i nadále oslabené.“
Trnem v oku Evropské unii je vytvoření Národního soudního úřadu, kterému nově náleží rozsáhlé pravomoci a zároveň se novému úřadu vyčítá přímé napojení na maďarskou vládu.
Dále ve své zprávě z října 2015 Institut pro lidská práva Mezinárodní asociace advokátů uvádí, že se většina odvolaných soudců do své původní funkce nevrátila, částečně proto, že jejich předchozí funkce již byly obsazené. Uvedl také, že nelze zaručit nezávislost a nestrannost maďarského soudnictví a že záruky právního státu jsou i nadále oslabené.
- Korupce a střety zájmů
Podle Evropské unie neprobíhá financování kampaní dostatečně transparentně. Díky tomu se nemohou voliči činit informovaná rozhodnutí, což je v rozporu se závazky OBSE a mezinárodními standardy.
Dalším problémem jsou majetková přiznání politiků. Unie navrhuje, že by se majetková přiznání měla zveřejňovat na internetu, aby byla umožněna skutečná veřejná kontrola. Navíc by měla být zavedena standardní elektronická databáze, která transparentním způsobem umožní přístup k veškerým majetkovým přiznáním i k jejich změnám.
„Podle sedmé zprávy Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti se od roku 1996 v Maďarsku snížila efektivnost správy věcí veřejných a Maďarsko je jedním z členských států s nejméně efektivní státní správou v Unii,“ uvádí zpráva.
- Ochrana soukromí a údajů
Výbor OSN pro lidská práva vyjádřil obavy, že právní rámec Maďarska v oblasti tajného sledování pro účely národní bezpečnosti umožňuje hromadné odposlechy komunikace a obsahuje nedostatečné záruky, které by zajišťovaly ochranu proti svévolným zásahům do práva na soukromí. To se týká všech maďarských občanů.
- Svoboda projevu
Ve svých počátečních zjištěních a závěrech dospěla omezená volební pozorovatelská mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE sledující maďarské parlamentní volby v roce 2018 k závěru, že byl omezen přístup k informacím, jakož i svoboda tisku a sdružování, a to i v souvislosti s nedávnými právními změnami, a že mediální pokrytí kampaně bylo rozsáhlé, ovšem velmi polarizované a nezahrnovalo kritickou analýzu. Veřejnoprávní vysílání splnilo svou povinnost poskytnout bezplatný vysílací čas jednotlivým kandidátům, ale jeho zpravodajství a redakční příspěvky jasně favorizovaly vládnoucí koalici, což je v rozporu s mezinárodními standardy.
- Akademická svoboda
Zavedení přísnějších předpisů omezující akademickou svobodu bez velmi závažných důvodů z hlediska zásad a záruk právního státu a dodržování základních se jeví Evropské unii jako „velice problematické.“
Zpráva dále uvádí, že „dne 7. prosince 2017 Komise rozhodla, že Maďarsko zažaluje u Soudního dvora Evropské unie na základě toho, že změna zákona č. CCIV z roku 2011 o vnitrostátním terciárním vzdělání nepřiměřeně omezuje vykonávání činnosti unijních a neunijních vysokých škol a je třeba, aby byl znovu uveden v soulad s právními předpisy EU.“
Komise tak shledala, že nový zákon je v rozporu s právem akademické svobody, právem na vzdělání a svobodou podnikání, jak jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie a která vyplývají z právních závazků Unie v rámci mezinárodního obchodního práva.
- Svoboda náboženského vyznání
Zde je trnem oku EU především zákon z roku 2011, který stanovil řadu požadavků, které jsou nepřiměřené a jsou založeny na nahodilých kritériích, pokud jde o uznávání církve. Podle Unie vedl zákon k procesu rušení registrace stovek dříve právně uznaných církví. Do jisté míry tak má za následek diskriminační zacházení s náboženským přesvědčením a obcemi v závislosti na tom, zda jsou uznány, či nikoliv.
- Svoboda sdružování
Krom zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro situaci obhájců lidských práv v Maďarsku, která označuje stávající právní rámec upravující uplatňování základních svobod, jako jsou právo na svobodu přesvědčení a projevu a právo na pokojné shromažďování a sdružování, zdrojem závažných problémů a že právní předpisy vztahující se k národní bezpečnosti a migraci mohou rovněž mít omezující dopad na prostředí občanské společnosti.
Dále se Komise rozhodla zahájit soudní řízení proti Maďarsku kvůli nesplnění povinností vyplývajících z ustanovení Smlouvy upravujících volný pohyb kapitálu, jelikož ustanovením zákona o nevládních organizacích se podle názoru Komise nepřímo diskriminovalo a nepřiměřeně omezovaly dary ze zahraničí určené organizacím občanské společnosti.
- Právo na rovné zacházení
Pracovní skupina ve své zprávě uvedla, že konzervativní forma rodiny, jejíž ochrana je zaručena jako zásadní pro přežití národa, by neměla být v nerovnováze s politickými, ekonomickými a sociálními právy žen a posilováním jejich postavení.
V nových školních učebnicích se stále objevují genderové stereotypy, podle kterých jsou ženy primárně matkami a manželkami, přičemž v některých případech jsou matky označovány ze méně inteligentní ve srovnání s otci.
Výbor OSN pro lidská práva Konstatoval také, že maďarský trestní zákoník nezaručuje plnou ochranu ženským obětem domácího násilí. Vyjádřil znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen v rozhodovacích pozicích ve veřejném sektoru, zejména v rámci vládních ministerstev a maďarského parlamentu.
K tomu všemu byl Výbor OSN pro lidská práva rovněž znepokojen projevy násilí a rozšířením negativních stereotypů a předsudků vůči lesbickým, gay, bisexuálním a transgender osobám, zejména v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání.
- Práva osob patřících k menšinám, včetně Romů a Židů, a ochrana proti nenávistným výrokům namířeným proti těmto menšinám
Komisař Rady Evropy pro lidská práva uvedl, že jej znepokojila zhoršující se situace, pokud jde o rasismus a nesnášenlivost v Maďarsku, přičemž nejotevřenější formou nesnášenlivosti byla nesnášenlivost vůči Romům, což dokládá typicky kruté násilí zacílené na Romy a polovojenské pochody a hlídky ve vesnicích obydlených Romy.
Nadále i přetrvává antisemitismus a projevuje se nenávistnými výroky a případy násilí vůči Židům nebo jejich majetku. Kromě toho zmínil Komisař, že se opět začala rozmáhat xenofobie namířená proti migrantům, včetně žadatelů o azyl a uprchlíků, a nesnášenlivost ovlivňující další sociální skupiny, jako jsou osoby LGBTI, chudí lidé a bezdomovci.
- Základní práva migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků
Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání navštívil Maďarsko a ve své zprávě uvedl, že nezanedbatelný počet cizích státních příslušníků (včetně nezletilých osob bez doprovodu) bylo vystaveno špatnému fyzickému zacházení ze strany policistů a ozbrojené stráže v imigračních a azylových zajišťovacích zařízeních.
„Zvláštní zástupci Rady Evropy konstatovali, že násilné odsuny migrantů a uprchlíků z Maďarska do Srbska vyvolávají pochybnosti s ohledem na články 2 (právo na život) a 3 (zákaz mučení) Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP),“ uvádí zpráva.
Množí se odsouzení na základě obvinění z „teroristické činnosti“, což vyvolává otázky ohledně uplatňování zákonů proti terorismu v Maďarsku a práva na spravedlivý proces.
- Hospodářská a sociální práva
„V závěrech z roku 2017 Evropský výbor pro sociální práva uvedl, že Maďarsko porušuje Evropskou sociální chartu, neboť osoby samostatně výdělečně činné a pracovníci v cizí domácnosti, jakož i jiné kategorie pracovníků nejsou chráněni právními předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, opatření ke snížení mateřské úmrtnosti jsou nedostatečná, minimální výše starobního důchodu je nedostačující, minimální výše podpory pro uchazeče o zaměstnání je nedostačující, maximální doba vyplácení podpory pro uchazeče o zaměstnání je příliš krátká a minimální výše příspěvků na rehabilitaci a dávek v invaliditě je v některých případech nepřiměřená,“ shrnuje poslední oblast zpráva Evropského parlamentu.
Dvanáct do tuctu
Dvanáct oblastí, které vadí Evropské unii. Dvanáct konkrétních výčitek a nespočet podnětů k zlepšení celkového stavu Maďarska. Nyní je řada na Maďarsku, jak se k celé věci postaví. Článek 7 a s ním spojené výtky zůstávají aktivními i v případě změny tamní vlády. Celé řízení se díky tomu může táhnout mnoho let.
Filip Hanka, Ekonomický deník
