Okresní soud v Jihlavě dnes vyměřil bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců za zneužití pravomoci úřední osoby. Vitásková ještě jako šéfka ERÚ jmenovala další místopředsedkyní úřadu Renatu Veseckou, ačkoli si byla podle obžaloby vědoma toho, že Vesecká nesplňuje pro funkci předpoklady.
Vitásková stála v čele úřadu sídlícího v Jihlavě v letech 2011 až 2017. Vesecká byla místopředsedkyní od listopadu 2014 do června 2015. Podle obžaloby neměla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Vesecká odpovídající, nejméně sedmiletou, praxi v oboru, proto bylo její jmenování v rozporu s energetickým zákonem a státu vznikla vyplácením mzdy Vesecké škoda. Rozsudek není pravomocný.
Soud vyhověl obžalobě, kterou podal státní zástupce Kamil Špelda, jen částečně. Špelda původně Vitáskovou vinil i z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Škoda v podobě vyplacené mzdy a odvodů podle soudu nevznikla, i když jmenování Vesecké nebylo platné. Pro úřad fakticky pracovala, proto jí náleží odměna. „Škoda ve smyslu zmenšení majetku České republiky nevznikla, tudíž nelze dovodit trestní odpovědnost obžalované,“ řekl soudce Zdeněk Chalupa. Vesecká podle něho přesto získala neoprávněný prospěch v podobě vyššího platu a dalších výhod, které by neměla, pokud by na úřadu působila jen ve funkci ředitelky sekce. Tato pozice je nejbližší nižší funkcí na úřadu a není podmíněná praxí. Podle něho byl neoprávněný prospěch Vesecké menší než 500.000 korun.
Státní zástupce Kamil Špelda chtěl pro Vitáskovou trest 3,5 roku vězení a její obhájce žádal zproštění obžaloby.
Přehled kauz souvisejících s Alenou Vitáskovou:
Kauza jmenování Vesecké místopředsedkyní ERÚ
– V létě 2015 policie Alenu Vitáskovou, která vedla ERÚ mezi roky 2011 a 2017, obvinila znovu kvůli zneužití pravomoci úřední osoby a navíc z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Trestní stíhání souvisí se jmenováním někdejší nejvyšší státní zástupkyně z let 2005 až 2010 Renaty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu, na starost dostala legislativně správní oblast. Policie vyčíslila škodu, kterou Vitásková jmenováním Vesecké způsobila, na víc než milion korun.
– Veseckou jmenovala Vitásková do místopředsednické funkce v listopadu 2014. Krátce po jejím jmenování ERÚ uvedl, že splňuje všechny podmínky, které má na místopředsedu úřadu energetický zákon. V zákoně mimo jiné stojí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Vesecká byla před nástupem do úřadu advokátkou a předtím nejvyšší státní zástupkyní. Podle Vitáskové Vesecká podmínkám vyhovovala, protože se zabývala kauzami souvisejícími s energetikou.
– Renata Vesecká zůstala v Energetickém regulačním úřadu i poté, co na jaře 2015 opustila pozici místopředsedkyně. „V nové organizační struktuře, která se změnila primárně kvůli služebnímu zákonu, už není místopředsedkyní úřadu. Byla odvolána na začátku června,“ řekl k tomu tehdejší mluvčí úřadu Jiří Chvojka. Do září 2016 působila v legislativně správní sekci. Nyní je advokátkou.
– Vitásková podala kvůli zahájení stíhání ústavní stížnost, se kterou neuspěla. Letos v únoru Ústavní soud zamítl i stížnost ERÚ a jeho bývalé předsedkyně Vitáskové proti policejním prohlídkám, které se v roce 2015 odehrály v souvislosti s kauzou kolem jmenování Vesecké. „Napadené příkazy obsahují veškeré zákonem předpokládané náležitosti a je z nich zřejmé, což je zejména podstatné, proč k nařízení prohlídek došlo,“ řekl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
– Okresní soud v Jihlavě dnes vyměřil Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců za zneužití pravomoci úřední osoby.
Kauza solárních elektráren na Chomutovsku
– Případ se týká dvou solárních elektráren, nazvaných Zdeněk Sun a Saša Sun, které stojí v areálu chomutovských válcoven a patří do impéria železářského magnáta Zdeňka Zemka. Zdroje s instalovaným výkonem sedm a šest megawatt patří mezi 25 největších fotovoltaických elektráren v ČR (Zemkova skupina má přitom v okolí města i další solární parky). Obě elektrárny získaly licenci na výrobu za podezřelých okolností těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny.
– Policie se případem začala zabývat na jaře 2011 na základě trestního oznámení ERÚ. Vyšetřování odhalilo, že elektrárny nebyly před koncem roku 2010 dokončeny a neměly licenci dostat. V říjnu 2012 policisté obvinili skupinu osob z pokusu o podvod téměř za dvě miliardy korun, v březnu 2013 k nimi přibyla i Vitásková. V září 2013 byla podána obžaloba, mezi obžalovanými byli kromě Vitáskové ještě tři další zaměstnanci ERÚ. Dva kvůli tomu, že se „přičinili o udělení licencí“, Vitásková a ředitelka odboru kvůli licencí ERÚ Michaela Schneiderová kvůli tomu, že začátkem roku 2012 zastavily řízení o odnětí licence.
– ERÚ po nástupu Vitáskové v létě 2011 začal fotovoltaický boom kritizovat a prověřoval udělené licence, mezi nimi i ty pro elektrárny Zdeněk Sun a Saša Sun. Nakonec jim ale licence obnovil. V červnu 2014 pak Vitásková řekla, že úřad zatím nechce licence odebrat, protože čeká na verdikt Krajského soudu v Brně v trestní kauze. V září 2014 sice podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman správní žaloby na ERÚ, ve kterých požadoval zrušení licencí, Krajský soud v Brně ale na jaře 2015 žaloby z procesních důvodů odmítl. Zeman je podal znovu.
– Vitásková jakékoli pochybení odmítá a stíhání označuje za součást účelové kampaně s cílem poškodit ERÚ i ji osobně. V únoru 2016 jí Krajský soud v Brně vyměřil 8,5 roku ve vězení. Vrchní soud ale letos v lednu dospěl k závěru, že důkazů není tolik, aby bylo možné s jistotou rozhodnout její o vině, snížil také tresty majitelům obou elektráren, Zdeňkovi a Alexandrovi Zemkovým, ze 7,5 roku na šest let a devět měsíců. O 1,5 roku na sedm let zkrátil trest exvedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneidrové, tresty snížil i dalším obžalovaným.
– Nejvyšší státní zástupce u Vitáskové akceptoval závěr vrchního soudu, že po provedeném dokazování nelze její jednání posoudit jako úmyslný trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby. Existuje však podle žalobců také možnost kvalifikovat čin jako nedbalostní delikt, proto se obrátil na Nejvyšší soud. K tomu podali dovolání také odsouzení.
(čtk)
