Jedna z nejzkušenějších správních soudkyň, která v současné době působí na Krajském soudu v Praze, Věra Šimůnková, si nemyslí, že je na místě omezovat možnost podání kasační stížnosti. Jak by tedy řešila bobtnající agendu na správních úsecích krajských soudů respektive na Nejvyšším správním soudu? Česká justice ji na toto téma položila několik otázek.

Na konferenci Nejvyššího správního soudu k 15. výročí jste zmiňovala, že NSS nedostatečně komunikuje se správními úseky krajských soudů. Můžete to specifikovat? V jakých tématech komunikace vázne nejvíce?
Dne 13. 9. 2018 jsem v souvislosti s návrhem novely soudního řádu správního (s.ř.s.) ohledně rozšíření institutu nepřijatelnosti kasační stížnosti, který je dosud možno aplikovat pouze na věci mezinárodní ochrany, uvedla, že kdyby Nejvyšší správní soud více komunikoval s krajskými soudy, zjistil by, že také krajské soudy něco trápí. Tím je ustanovení § 56 s. ř. s. upravující režim přednostního vyřizování věcí, které by stálo za revizi, a to s ohledem na množství věcí, které jsou krajské soudy povinny v tomto režimu a také v nepřekročitelných zákonných lhůtách vyřizovat. Nejvyšší správní soud jsem tak podrobila kritice pouze v tomto úzkém rámci. Pochopitelně že také sdílím názor dalších diskutujících zástupců z krajských soudů, že do budoucna se jako potřebné jeví zintenzivnit setkávání zástupců Nejvyššího správního soudu se soudci krajských soudů za účelem rozšíření vzájemné komunikace a informovanosti o rozhodovací činnosti.

Absentuje role NSS při vydávání tzv. stanovisek?
Dle mého názoru by do budoucna bylo vydávání stanovisek dle § 12 odst. 2 s. ř. s. žádoucí právě za účelem dosažení cíle, jímž je jednotné rozhodování věcí určitého druhu.

Řekla jste také, že přetížení správních úseků se zvyšuje zejména kvůli agendě, která se musí řešit přednostně? Můžete to popsat v praxi?
Problémem u krajských soudů je nejenom ustanovením § 56 s. ř. s. nastavený režim přednostního vyřizování, ale také příliš mnoho věcí, v nichž je třeba rozhodnout v nepřekročitelných zákonných lhůtách plynoucích nejenom ze s. ř. s. (např. ve věcech volebních, místního referenda nebo opatření obecné povahy), ale také ze zvláštních zákonů (např. zákon o pobytu cizinců, zákon o azylu atd.), což ve svém souhrnu odčerpává kapacitu ve vztahu k věcem nepřednostním a nezalhůtovaným, v nichž musejí účastníci řízení na rozhodnutí soudu čekat právě proto, že jejich věci v pořadí vyřizování předbíhají věci přednostní a zalhůtované.
Situaci by dle mého názoru bylo možno řešit například úplným zrušením režimu přednostního vyřizování nebo alespoň ve vztahu k žalobám na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v nichž žalobce požaduje pouze deklaratorní výrok, že zásah správního orgánu byl nezákonný.

Jak je na tom personálně nyní Krajský soud v Praze a jeho správní úsek, když odešel na NSS JUDr. Milan Podhrázký?
Přeložením JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., k Nejvyššímu správnímu soudu se počet soudců ze 7 (systemizovaných je však 8) snížil na 6. Situaci vedení Krajského soudu v Praze řeší dle možností. Od počátku roku 2019 je plánována stáž 1 soudkyně z okresního soudu s perspektivou případného přeložení ke Krajskému soudu v Praze.

Myslíte si, že by měla být možnost omezit podání kasační stížnosti? Podporujete návrh zavedení obecné nepřijatelnosti?
Podávání kasačních stížností by nemělo být omezeno. K návrhu zavedení obecné nepřijatelnosti kasační stížnosti se nemohu kvalifikovaně vyjádřit, na tuto otázku je třeba hledat odpověď u Nejvyššího správního soudu, jenž jako jediný může poskytnout potřebnou analýzu.

Jak by se měla nejlépe řešit přetíženost správního soudnictví? Měla by se změnit jeho struktura, například jeho „vytržením“ ze současné soustavy a ustavení samostatných prvoinstančních správních soudů?
Odtržení správního soudnictví od obecných soudů je myšlenka již dlouho mezi správními soudci diskutovaná. Vyžaduje však důkladné posouzení. Především z hlediska územního uspořádání, personálního a technického vybavení. Pro mne osobně je akceptovatelná, avšak vlastní realizace je během na dlouhou trať.

(epa)