Kárně stíhaný soudce Městského soudu v Praze (MěS) Kamil Kydalka podal návrh na vyloučení předsedy kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) Jakuba Camrdy z projednávání svého případu pro podjatost. Stalo se tak už podruhé. Podle Kydalky se měl Camrda při jednání kárného senátu 26. září dopustit několika procesních chyb a porušit tak trestní řád i soudcovskou etiku. „Takových pochybení bylo ze strany soudce v průběhu jednání vícero a není ani vyloučeno, že bude podán podnět pro kárné stíhání samotného soudce Camrdy“, stojí v textu námitky pro podjatost, který má Česká justice k dispozici.
Návrh, který v zastoupení soudce Kydalky podal jeho advokát Michal Paule, obsahuje šest bodů, v nichž Kydalka poukazuje na jednotlivá pochybení, jichž se měl předseda Camrda dopustit.
Podle Kydalky, který odkazuje na svoji více jak třicetiletou praxi trestního soudce, měl předseda Camrda opakovaně porušit trestní řád, kterým se jednání před kárným senátem řídí. V jeho případě konkrétně tak, že mu nedal prostor vyjádřit se k jednotlivým provedeným důkazům. „Když můj mandant při odročení jednání na tuto skutečnost předsedu senátu upozornil, byl jím okřiknut s tím, že ‚vy jste se dnes mohl vyjádřit už až moc‘. Jedná se nejen o zcela nevhodné jednání soudce, ale navíc významně zkracuje mého klienta na jeho právech, která mu trestní řád poskytuje. Místo toho, aby byl soudce rád, že jej jiný kolega, byť kárně stíhaný, ale s třicetiletou praxi trestního soudce, upozornil na jeho chybu, snaží se toto zakrýt nevhodným okřikováním mého klienta“, stojí v textu námitky. Takový postoj je podle Kydalky nedůstojný soudce a vzbuzuje obavu, že ve věci bylo již rozhodnuto.
Dalším prohřeškem předsedy Camrdy mělo být podle Kydalky to, že nechal jednoho ze svědků mluvit o průběhu hlasování ve věci, v níž u soudu působí jako přísedící. Podle Kydalky se na tyto informace vztahuje povinnost mlčenlivosti, o čemž měl být svědek navíc poučen, což však nebyl.
Podle Kydalky také předseda Camrda přistupoval zaujatě vůči některým svědkům, což naopak má kontrastovat s laxním přístupem ke svědkům svědčícím v neprospěch Kydalky. Například novináře Jiřího Kubíka, který byl spolu se Sabinou Slonkovou autorem reportáže, v níž měl padnout kárnou žalobou napadený výrok, měl předseda Camrda obvinit ze lži. „Tímto soudce zcela jednoznačně a nepokrytě dal ještě v průběhu jednání najevo, co si o prováděném důkazu myslí. Tímto se zcela diskvalifikoval z možného dalšího vedení této věci, a i rozhodnutí v ní. Pouze tato skutečnost sama o sobě by musela stačit na jeho vyloučení pro podjatost“, domnívá se Kydalka.
Na závěr se ohrazuje proti postupu, kdy předseda Camrda stanovil direktivně termín dalšího jednání s tím, že neoznámil jméno pozvaného svědka, kvůli kterému se tento termín vybral. „Nejen mu tímto postupem znemožňuje se na výslech nám neznámého svědka připravit, ale navíc nemůže ani plně uplatnit svá práva vůči svědkům navrhovatele, neřkuli i vůči svědkům vlastním. Takto je hrubě pošlapáno jeho právo na řádnou obhajobu. A pokud soudce nezajímá, že i jeho kolegové soudci mají již své pracovní úkoly, je to zcela nekolegiální a nezodpovědné“, uzavírá se výčet důvodů pro námitku podjatosti předsedy kárného senátu Camrdy.
Poprvé Kydalka namítal Camrdovu podjatost letos v březnu, s námitkou ale neuspěl.
Soudce Kamila Kydalku kárně žaluje předseda MěS Libor Vávra. Podle Vávry se měl kárného provinění Kydalka dopustit tím, že novinářům Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi měl sdělit jméno osoby, která si podle něj objednala amnestii prezidenta Václava Klause. Vávra při projednávání případu před kárným senátem NSS změnil původní návrh trestu, kdy s odkazem na Kydalkovo veřejné vystupování v případu H-Systém navrhl případ pouze projednat. Další jednání kárného senátu je naplánováno na 31. října.
Petr Dimun
