Státní zástupkyně Dagmar Květoňová, která dozorovala případ údajných daňových úniků, v nichž figuruje mezi 21 obžalovanými i advokát Martin Grubner, se měla nechat vyloučit pro podjatost již dříve, než podala návrh na jeho vzetí do vazby. Vyplývá to z odborných posudků, které si nechala obhajoba Grubnera zpracovat od vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. Jiřího Jelínka, a od doc. Pavla Vantucha, bývalého vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UJEP v Brně.

Veškeré úkony trestního řízení, které provedla, jsou tudíž nezákonné a nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestní věci, tvrdí analýzy. Obhajoba proto podala Městskému soudu v Praze návrh na předběžné projednání obžaloby spolu s návrhem, aby soud v neveřejném jednání rozhodl o zastavení trestního stíhání.  

Obžalobu na Grubnera podala 21. března 2018 státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Ivana Komárková. Trestní stíhání bylo zahájeno 2. června 2015 a o dva dny později byl Grubner vzat do vazby na návrh státní zástupkyně Dagmar Květoňové, která se ale téhož dne nechala vyloučit pro podjatost.
Městský soud v Praze nicméně konstatoval, že důvod vyloučení existoval již dříve, nejpozději dne 11. září 2014, kdy byla Grubnerovi udělena plná moc k zastupování společnosti HALLA, v níž se výrazně angažuje manžel státní zástupkyně Karel Květoň. Podle odůvodnění usnesení se státní zástupkyně vyloučila nikoli proto, že se sama subjektivně cítila podjatá, avšak proto, že může být nestrannost dozorující státní zástupkyně zpochybněna.

Jak doc. Vantuch uvádí s odkazem na paragraf 30 trestního řádu, objektivní důvod, pro který lze zpochybnit nestrannost státní zástupkyně, vznikl již v ten den, kdy jí byla přidělena trestní věc, v níž byl Grubner veden jako podezřelý, tedy od 14. listopadu 2012, kdy byly zahájeny úkony trestního řízení v této věci. „Květoňová přitom vykonala v této věci v průběhu přípravného řízení cellem osmdesát úkonů, které nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení, ani podkladem pro podání obžaloby.“  O podjatosti Květoňové neměl pochyb ani Městský soud jako stížnostní soud, který rozhodoval o propuštění Grubnera z vazby.

Osobní známost

Mohlo by vás zajímat

Přestože MS v Praze situoval podjatost Květoňové od 11. září 2014, objektivní důvody pro vyloučení již existovaly daleko dříve. Nejenom že se osobně Grubner znal s jejím manželem, ale rovněž kontinuálně zastupoval několik firem v rozmezí let 2009 – 2015. Se státní zástupkyní se opakovaně setkával jak na akcích pořádaných AK Grubner Legal, tak i na dalších společenských akcích.

[mn_protected]

Ustanovení o tom, že úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení (30 odst. 1 věta poslední TrŘ), byla povinna respektovat Ivana Komárková, nová dozorující státní zástupkyně „Státní zástupkyně Komárková nesměla k 80 úkonům vyloučené státní zástupkyně přihlížet, přesto v rozporu s trestním řádem o tyto úkony opřela obžalobu, což zákon nedovoluje,“ uvádí Vantuch.

Ke stejnému závěru ohledně podjatosti Květoňové dospěli prof. Jelínek. „Pokud byly provedeny úkony trestního řízení vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení, a proto k nim orgán, který činí rozhodnutí, nesmí v žádném směru přihlížet, to znamená, že nemohou sloužit jako důkazy v trestním řízení, nelze k nim přihlížet při výroku o vině či nevině, hledí se na ně, jak by nebyly, jako by neexistovaly.“

Odůvodnění Květoňové, kdy konstatovala, že důvody vyloučení nejsou dány tím, že by se sama subjektivně cítila podjatá, avšak objektivním důvodem, pro který může nestrannost dozorující státní zástupkyně zpochybněna, označil Jelínek za velmi alibistické vyjádření.

Pokud by státní zástupkyně nepovažovala jí tvrzený objektivní důvod za relevantní pro vyloučení pro podjatost, pak se neměla vylučovat. „Trestní řád nezná totiž možnost preventivního vyloučení pro to, aby v budoucnosti nemohly být úkony činěné státním zástupcem zpochybněny, a to ani v situacích, kdy státní zástupce se sice „necítí“ být podjatý, ale jsou zde takové okolnosti, které mohou vzbuzovat pochybnosti o jeho nestrannosti a pro „dobrou věc“ se vyloučí,“ argumentuje Jelínek s tím, že pokud se tedy státní zástupkyně vyloučila svým usnesením ze dne 4. června 2015 sama, pak jednoznačně potvrdila existenci důvodu pro vyloučení, ať již objektivních nebo ryze subjektivních, které ovšem bez dalšího jednoznačně znamenaly, že od okamžiku, kdy nastaly skutečnosti významné pro vyloučení, nemohla ve věci nestranně rozhodovat.

Je-li osoba uvedená v ustanovení paragrafu 30, odst. 1 trestního řádu vyloučena pro podjatost, pak logicky okamžitě, absolutně, a ne až za čas, protože vztah k té věci je také dán aktuálně. Případná neodkladnost úkonu nemůže nic změnit na tom, že z jeho vykonání je vyloučen ten, kdo je podjatý. „Je nutné souhlasit se závěrem MS v Praze, že se tak nejpozději stalo ke dni 11. září 2014, kdy byla advokátu Grubnerovi udělena plná moc k zastupování společnosti HALLA, v níž se výrazně angažuje manžel státní zástupkyně Karel Květoň.

Jiří Jelínek poukázal rovněž na to, že Květoňová do usnesení, jímž se vyloučila, neuvedla, že sama dozorovala o rok před tím řízení o nahrazení souhlasu České advokátní komory s vydáním zabavených věcí z Grubnerovy advokátní kanceláře.
K tomuto jednání se dostavila osobně, k  MS v Praze a byla přítomna v jedné místnosti, doslova naproti Grubnerovi, tehdy neobviněnému. K údajným daňovým únikům mělo docházet v letech 2011 a 2012 a Grubnerovo jméno bylo v této souvislosti prvně zmíněno dne 2. listopadu 2012, kdy již byl považován za podezřelého. „Nejpozději tedy tento den si musela státní zástupkyně Květoňová uvědomit, že existuje objektivní důvod, pro který je vyloučena z provádění úkonů v trestní věci vedené proti Martinu Grubnerovi. Státní zástupkyně tedy měla o svém vyloučení rozhodnout usnesením podle paragrafu 31 trestního řádu již dne 8. února 2013, kdy spisový materiál byl postoupen ke společnému řízení, a neměla s tímto usnesením otálet do té doby, než byla podána námitka její podjatosti na počátku vazebního zasedání.

Výslechy podezřelých jako svědků a bez obhájce

Analýza Vantucha se týká i postupu Komárkové, která případ jako dozorová státní zástupkyně převzala. Podle jeho analýzy svůj dozor omezila na nedůvodné schvalování postupu policejního orgánu a nevěnovala pozornost výpovědi Grubnera zaprotokolované na 98 stranách protokolu, již přednesl ve vyšetřování v průběhu třiceti pěti hodin a dokladoval to předložením 512 důkazů.
Zcela pominula, že Grubner je stíhán ve dvou bodech jako organizátor, přestože není stíhán pachatel trestného činu a v dalších třech bodech jako spolupachatel, i když není stíhán další spolupachatel.  Obžaloba navíc podle doc. Vantucha neuvádí, proč by měl důvod krátit daně ve společnostech, v nichž nebyl statutárním ani výkonným orgánem, nezdůvodňuje, co učinil proto, aby firmám, s nimiž neměl nic společného, byla vyměřena nižší daň. Společnosti, v nichž byly kráceny daně, neřídil, a k jejich účtům neměl přístup.

Výhrady vůči dozorové státní zástupkyni ve své analýze sdělil doc. Vantuch i ohledně postupu policejního orgánu. MSZ v Praze nezabezpečilo, aby byly důkazy v rámci mezinárodní právní pomoci získány ve Slovenské republice v souladu s českým trestním řádem, což znemožňuje jejich použitelnost v trestním řízení vedeném v České republice. Slovenský trestní řád neobsahuje ustanovení o podání vysvětlení podezřelým, které je v paragrafu 158 trestního řádu ČR. Přesto se výše uvedené absolutně neplatné důkazy staly podkladem pro podání obžaloby.
Protokoly o výsleších svědků konaných ve Slovenské republice nelze podle analýzy použít jako důkaz, pokud byly konány před zahájením Grubnerova trestního stíhání, protože o výsleších nebyl v rozporu s paragrafem 41 trestního řádu vyrozuměn obhájce žádného obviněného. Přesto se o tyto protokoly o výslechu těchto svědků opírá obžaloba. „Tvrzení obžaloby o trestné činnosti není v souladu s důkazy obsaženými ve spisu. Vzhledem k tomu bylo správné, že obhajoba dne 30. dubna 2018 podala Městskému soudu v Praze návrh na předběžné projednání obžaloby spolu s návrhem, aby soud v neveřejném jednání rozhodl o zastavení trestního stíhání.

Náhrada škody za nezákonnou vazbu

V současné době je u obvodního soudu pro Prahu 2 vedeno řízení o náhradu škody za nezákonnou vazbu Grubnera. Soud původně shledal žalobu jako předčasnou, s tím že nárok Grubnera bude možné posoudit teprve s ohledem na výsledek trestního stíhání. Zejména s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva byl soud nucen svůj závěr přehodnotit a aktuálně se zabývá otázkou výše nároku na náhradu škody.

V této souvislostí na významu nabývá závěr posudku prof. Jelínka, že „pochybení záležející ve vadném postupu státní zástupkyně Mgr. D. Květoňové (učinila návrh na vzetí do vazby, ačkoli byla vyloučená z vykonávání úkonů trestního řízení, a o důvodech svého vyloučení a o tom, že se vyloučila, neinformovala soud, který o jejím návrhu rozhodoval a ani se neúčastnila vazebního jednání) se poté promítlo i do vadného postupu v řadě dalších navazujících procesních úkonů“.

Je tedy nepochybné, že soudy a další orgány se budou muset kauzou tvrzených daňových úniků, resp. způsobem jejích vyšetřování zabývat detailně a to s přihlédnutím ke všem pochybením a závadám přípravného řízení, stejně tak jako k dalším nestandardním postupům pro tuto věc až charakteristickým, shodují se autoři analýz.

[/mn_protected]

Dušan Šrámek