Státní zástupkyně Dagmar Květoňová, která dozorovala případ údajných daňových úniků, v nichž figuruje mezi 21 obžalovanými i advokát Martin Grubner, se měla nechat vyloučit pro podjatost již dříve, než podala návrh na jeho vzetí do vazby. Vyplývá to z odborných posudků, které si nechala obhajoba Grubnera zpracovat od vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy prof. Jiřího Jelínka, a od doc. Pavla Vantucha, bývalého vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UJEP v Brně.
Veškeré úkony trestního řízení, které provedla, jsou tudíž nezákonné a nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestní věci, tvrdí analýzy. Obhajoba proto podala Městskému soudu v Praze návrh na předběžné projednání obžaloby spolu s návrhem, aby soud v neveřejném jednání rozhodl o zastavení trestního stíhání.
Obžalobu na Grubnera podala 21. března 2018 státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Ivana Komárková. Trestní stíhání bylo zahájeno 2. června 2015 a o dva dny později byl Grubner vzat do vazby na návrh státní zástupkyně Dagmar Květoňové, která se ale téhož dne nechala vyloučit pro podjatost.
Městský soud v Praze nicméně konstatoval, že důvod vyloučení existoval již dříve, nejpozději dne 11. září 2014, kdy byla Grubnerovi udělena plná moc k zastupování společnosti HALLA, v níž se výrazně angažuje manžel státní zástupkyně Karel Květoň. Podle odůvodnění usnesení se státní zástupkyně vyloučila nikoli proto, že se sama subjektivně cítila podjatá, avšak proto, že může být nestrannost dozorující státní zástupkyně zpochybněna.
Jak doc. Vantuch uvádí s odkazem na paragraf 30 trestního řádu, objektivní důvod, pro který lze zpochybnit nestrannost státní zástupkyně, vznikl již v ten den, kdy jí byla přidělena trestní věc, v níž byl Grubner veden jako podezřelý, tedy od 14. listopadu 2012, kdy byly zahájeny úkony trestního řízení v této věci. „Květoňová přitom vykonala v této věci v průběhu přípravného řízení cellem osmdesát úkonů, které nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení, ani podkladem pro podání obžaloby.“ O podjatosti Květoňové neměl pochyb ani Městský soud jako stížnostní soud, který rozhodoval o propuštění Grubnera z vazby.
Osobní známost
Přestože MS v Praze situoval podjatost Květoňové od 11. září 2014, objektivní důvody pro vyloučení již existovaly daleko dříve. Nejenom že se osobně Grubner znal s jejím manželem, ale rovněž kontinuálně zastupoval několik firem v rozmezí let 2009 – 2015. Se státní zástupkyní se opakovaně setkával jak na akcích pořádaných AK Grubner Legal, tak i na dalších společenských akcích.
Dušan Šrámek