Neúčinnost postihování nekalého lobbingu, administrativní náročnost, nízké sankce i opomenutá práva lobbistů. Konečný návrh zákona, který má za úkol regulovat lobbistickou činnost, vznikal několik let. Jeho finální podoba teď ale naráží nejen u profesních komor a partnerů sociálního dialogu, ale i u státních institucí. Připomínky mají také k tomu, koho se má nebo naopak nemá týkat.
Zákon o lobbování z pera ministerstva spravedlnosti se oproti původnímu věcnému záměru bude týkat nakonec jen případného ovlivňování legislativního procesu. Jenže to je právě předmětem kritiky ze strany hned několika institucí organizací, které se k návrhu vyjádřily v připomínkovém řízení. Zahrnovat by podle některých měl třeba i rozhodování samospráv, veřejných rozpočtů i oblast veřejných zakázek.
Například Hospodářská komora chce návrh regulace lobbingu v této podobě zcela stáhnout. Tak, jak je navržen, by prý nedokázal zabránit nekalému ovlivňování tvorby právních předpisů. Oponuje ministerstvu, že jediná cesta, jak účinně regulovat lobbing, je právě legislativní řešení. Upozorňuje, že ačkoli původně se ve věcném záměru zákona počítalo se zavedením etických kodexů pro členy vlády a Parlamentu, nakonec v předloze chybí. „Argumentace předkladatele, že ke kultivaci společensko-politického prostředí může dojít pouze zákonem o lobbingu s poukazem na skutečnost, že k samoregulačním mechanismům nebyla nalezena dostatečná politická vůle, je více než nepřesvědčivá,“ uvedla komora ve své připomínce k návrhu.
