Podnikatelé i fyzické osoby si možná brzy oddychnou. Pozměňovací návrh poslance Jana Bauera (ODS) k insolvenčnímu zákonu by měl sjednotit nejednotnou praxi soudů při výpočtu srážek z příjmů, protože zákon je v tomto směru nejasný, a přináší různé výklady. Srážky se tak kvůli rozdílným postupům soudů liší v závislosti na výši příjmů až o několik tisíc korun. Problematika se stala i jedním z témat sympozia Druhá šance v oddlužení, které v rámci Pražského právnického podzimu uspořádala Stálá konference českého práva.
Jak vyplývá z důvodové zprávy, předkládaný návrh reaguje na otázku intenzivně diskutovanou nejen v rámci expertní skupiny při Ministerstvu spravedlnosti pro přípravu novely insolvenčního zákona, nýbrž i odborné veřejnosti. Dosud není nikterak legislativně ošetřena problematika způsobu výpočtu srážek z příjmů podnikatelů v oddlužení, což vede k zásadním rozdílům v aplikační praxi jednotlivých insolvenčních soudů, aniž by bylo možné označit jednotlivé způsoby řešení za nesprávné.
Vznikají zásadní odlišnosti nejen při určení základu, ze kterého by měly být srážky prováděny, ale i stanovení jejich výše a postupu při zvýšení či snížení příjmu dlužníka z podnikání. Typové modely používané některými insolvenčními soudy, či dokonce konkrétními insolvenčními senáty, tak například rozdílně vycházejí při stanovení měsíční splátky z čistých příjmů dlužníka, jeho tržeb, výši pohledávek vznikajících při jeho podnikatelské činnosti, či dokonce stanovení paušální měsíční částky s přihlédnutím k charakteristikám podnikání dlužníka a jeho předpokládaným budoucím příjmům. Rozdíly v srážkách podle jednotlivých soudů, a za použití rozdílných právních úprav, byly přitom obrovské. Při příjmu 40 000 Kč činí dnes nejnižší srážka 3 486 korun, nejvyšší pak 24 000…
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Dušan Šrámek
