Česká lékárnická komora před deseti dny zveřejnila seznam nedostatkových léků v tuzemských lékárnách. „Během měsíce srpna nahlásili lékárníci ze všech regionů celkem 93 výpadků léků. Jedná se o léky, které v lékárnách reálně chyběly a nemohly tak být pacientům vydávány,“ uvedla komora v tiskové zprávě. Jenže v přiloženém seznamu bylo uvedeno jenom 22 přípravků a podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jsou mezi nimi pouze čtyři skutečně nedostupné a nenahraditelné (dva z nich mají být zase brzy na trhu). Máme tedy před sebou vážný problém, který vyžaduje přísnější regulace, nebo situaci, která se nevymyká dění jinde v Evropě a je spíše zveličena medializací? Úplně jednoduše odpovědět nelze.
Již přede dvěma lety Zdravotnický deník podrobně informoval o příčinách nedostupnosti léků. Uvedli jsme, že jsou různé – nejčastěji dochází k ukončení prodeje přípravku, potížím ve výrobě, nebo s kvalitou. Naopak význam reexportů z Česka na Západ pro nedostupnost léčivých přípravků klesá a nehraje nyní zásadní roli. Zdůraznili jsme, že výpadky léků nejsou žádným českým specifikem, nebo projevem neschopnosti našich regulačních či jiných státních úřadů. Jsou fenoménem, s nímž se musíme naučit žít.
