Novým ředitelem civilní rozvědky se od čtvrtka stane kybernetický expert Marek Šimandl. Uvedl to ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost nahradí v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO). Šimandla po ranním souhlasu vlády dnes Hamáček jmenoval šéfem ÚZSI k tomuto čtvrtku, oficiálně do úřadu ho uvede o den později.
Šaška, který stál v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace od léta 2014, Metnar postavil mimo službu v souvislosti s vyšetřováním hospodaření této tajné služby. Hamáček dnes ČTK sdělil, že Šašek požádal o odvolání.
Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra. S vedením rozvědky se Hamáček setkal počátkem srpna, uvedl tehdy, že na základě získaných informací rozhodne o dalším postupu. Blíže schůzku komentovat odmítl.
Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům po jednání vlády při dotazu na hodnocení Šimandla řekl, že ho navrhl Hamáček. „Členové vlády měli možnost s panem Šimandlem diskutovat o jeho roli,“ uvedl. Nový šéf ÚZSI by se měl zúčastnit už jako plnohodnotný ředitel příštího jednání Bezpečnostní rady státu, které se uskuteční 18. září, dodal Babiš.
Sněmovní komise pro kontrolu činnosti ÚZSI se sejde v říjnu, dorazit by měli Šimandl i Hamáček, řekl novinářům předseda komise Pavel Blažek (ODS). „Je plně odpovědností vlády, koho do čela tohoto úřadu jmenovala, čeká ho nelehká situace, protože v rozvědce určitě existují problémy, které bude muset řešit,“ uvedl Blažek. Šimandla zatím nezná, v říjnu od něj i Hamáčka očekává představení koncepce rozvědky.
Metnar dříve řekl, že „z prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti“. Někteří příslušníci rozvědky jsou podle něho v podezření, že se dopustili „jednání, která mají znaky trestných činů“. Vznikla údajně škoda velkého rozsahu. Znaky protiprávního jednání mělo podle Metnara schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu. Panují také podle něj pochybnosti, zda byl zaplacený majetek vůbec nakupován.
Civilní rozvědka podle informací deníku Právo koupila osm až devět zařízení Agáta pro odposlouchávání a lokalizaci mobilních telefonů a zaplatila za ně zhruba 90 milionů korun. Přesný osud této techniky není podle listu k dohledání; objevily se například nepotvrzené informace, že dvě třetiny z nich skončily jako dar Egyptu.
ÚZSI podle dřívějšího vyjádření Blažka také prověřuje, zda její agenti stáli za útoky na premiéra Babiše přes twitterový účet Julius Šuman. Účet zveřejnil několik dokumentů či nahrávek souvisejících s Babišovými kauzami. Na jedné z nahrávek například Babiš údajně domlouval s redaktorem deníku Mladá fronta Dnes zveřejnění článků, které by poškodily ČSSD a ODS. Babiš záznamy označil za zmanipulované a podal kvůli nim trestní oznámení.
Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI to jsou civilní kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství.
(čtk)
