Nejvyššímu soudu (NS) za uplynulé čtvrtstoletí, co působí v Brně, výrazně přibylo soudců, ale hlavně práce. Loni i předloni počet nově podaných dovolání a dalších podnětů přesáhl 9000. Díky loňské novele mírně omezující okruh rozhodnutí, proti kterým je možno dovolání podat, se nárůst zastavil. Pololetní čísla naznačují, že letos snad podnětů ubude. Přesto NS plánuje zvýšení počtu soudců z nynějších 67 na 72, řekl v rozhovoru pro ČTK předseda soudu Pavel Šámal. Nejméně dva soudci přijdou z jiných právních profesí.

NS v Brně pracuje od 10. září 1993, jedním z pamětníků jeho začátků je právě Šámal. Agenda tehdy byla užší než nyní, soudci rozhodovali méně kauz, ale zase neměli žádné asistenty, kteří jsou dnes samozřejmostí. Agenda se rozrostla ve vlnách po roce 1995, v roce 2002 a pak hlavně v roce 2013, kdy zákonodárci v reakci na nález ústavních soudců výrazně rozšířili přístup k soudu.

Výsledkem byl strmý vzestup počtu podnětů, reakcí pak loňská novela, po které už nelze podávat dovolání v civilních věcech proti některým specifickým rozhodnutím, jimiž řízení nekončí. Jde například o dílčí rozhodnutí o nákladech řízení nebo osvobození od soudních poplatků. Odpadla také možnost podat dovolání proti zrušujícímu, tedy nikoliv poslednímu rozhodnutí odvolacího soudu.

O příchodu nových soudců na NS hovořil Pavel Šámal v rozhovoru pro Českou justici.

Kriticky se NS staví k možné úpravě dovolání v civilních věcech, jak ji prezentuje věcný záměr nového občanského soudního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti. Záměr počítá s dovoláním jako s řádným opravným prostředkem – nyní je mimořádným, kterým je napadáno až pravomocné rozhodnutí. Změna by v mnoha případech prodloužila cestu k právní moci verdiktu.

Mohlo by vás zajímat

Kromě jiného záměr také předpokládá povinné nařizování ústního jednání k rozhodnutí o dovolání v případě, že na něm trvá alespoň jedna ze stran. Nyní NS nařizuje veřejná jednání jen výjimečně, má jedinou jednací místnost. „To jsou návrhy, které podle mě nechápou postavení NS,“ řekl Šámal. Změna by podle něj neprospěla ani účastníkům řízení. „Nemyslím si, že budou spokojeni, když budou na právní moc ve všech věcech čekat třeba o dva roky déle, zvláště když NS ruší rozhodnutí nižších soudů jen v méně než třetině případů,“ uvedl Šámal.

Ústavní soud také letos vytknul NS, že rozsudky civilního kolegia nevyhlašuje veřejně. NS nyní očekává novelu, která upraví vyvěšování výroku rozsudku na elektronické úřední desce, tedy na internetu, kde bude dostupný účastníkům řízení i veřejnosti. V některých důležitých či mediálně sledovaných kauzách by tam lidé našli také nosné důvody rozhodnutí.

Ústní vyhlašování u Nejvyšších soudů se obvykle nevyžaduje ani jinde v Evropě, přičemž Evropský soud pro lidská práva vykládá pojem „veřejné vyhlášení“ jako zveřejnění rozsudku, nikoli nutně ústní vyhlášení. „Chci, aby informace o rozhodovací činnosti byly obecně dostupné, nemám zájem nic tajit, to by nemělo v dnešní elektronické době žádný smysl, neboť NS musí být otevřeným a transparentním soudem,“ řekl Šámal.

NS podle svého předsedy jako vrcholná soudní instituce výrazně ovlivňuje život v Česku, byť se svými rozhodnutími a právními názory nemůže vždy všem zavděčit. „Těžko lze očekávat, že vyhovíme všem a že budeme populární institucí. Ale přál bych si, abychom byli institucí moderní, otevřenou, odpovídající dnešním parametrům EU a světa,“ uvedl Šámal.

Na listopad chystá NS mezinárodní konferenci v Brně a Bratislavě. Uctí tak 100. výročí vzniku československého NS i 25 let působení toho českého. Vyjde kniha věnovaná historickému vývoji instituce.

Podle bývalé předsedkyně NS Elišky Wagnerové je soud po jisté době stagnace opět „v pohybu“ a Šámal mu chce dát novou, jasnou tvář. „Chce jej otevřít soudcům přicházejícím zvenčí, zbavit jej pověsti o uzavřené věži ze slonoviny. Soudu bych přála, aby se opět dostal k pověsti, jíž se těšil v první republice,“ uvedla Wagnerová.

Fakta o NS

– Nejvyšší soud (NS) je vrcholným orgánem soudní moci (s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud či Nejvyšší správní soud). Po okresních, krajských a vrchních soudech je čtvrtým a nejvyšším stupněm českého soudního systému. Náplní jeho činnosti je především rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutí odvolacích soudů, rozhodování o stížnostech pro porušení zákona a dovoláních, kdy přezkoumává, zda nižší soudy postupovaly v souladu se zákony.

– Nejdůležitějším úkolem NS je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe soudů v trestním i občanském soudním řízení, a to jak rozhodováním o verdiktech nižších soudů, tak zaujímáním sjednocujících stanovisek. NS rozhoduje i o určení místní příslušnosti v soudnictví, uznávání verdiktů z ciziny, povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo přezkoumává příkazy k odposlechu či v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.

– Nejvyšší soud rozhoduje zpravidla v senátech složených z předsedy a dvou soudců, řidčeji pak ve velkých senátech kolegií, které se skládají nejméně z devíti soudců příslušného kolegia (tedy občanskoprávního nebo trestního). Velký senát kolegia rozhoduje tehdy, pokud mu postoupil věc některý ze senátů proto, že při svém rozhodování dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného ve starším rozhodnutí Nejvyššího soudu.

– Soud se skládá z předsedy a místopředsedy jmenovaných prezidentem, dále předsedů kolegií, předsedů senátů a soudců. Od počátku sídlí soud v Brně, v současnosti má 68 soudců rozdělených do dvou kolegií – občanskoprávního (46 soudců) a trestního (22 soudců). Počet soudců se v průběhu let měnil, na počátku jich bylo jen 23, v následujících letech jejich počet postupně rostl, po deseti letech práce už měl Nejvyšší soud šest desítek soudců.

– Prvním předsedou NS byl někdejší advokát disidentů Otakar Motejl, který už předtím předsedal federálnímu Nejvyššímu soudu. Po Motejlovi, který se stal v létě 1998 ministrem spravedlnosti ve vládě Miloš Zemana, stanula v čele soudu Eliška Wagnerová, jež byla ve funkci čtyři roky, než byla jmenována do Ústavního soudu. V letech 2002 až 2015 vedla Nejvyšší soud Iva Brožová, po jejíž překvapivé rezignaci v lednu 2015 jmenoval prezident Zeman do čela NS jeho současného předsedu Pavla Šámala.

– Mandát nejdéle sloužící šéfky NS přitom poznamenal její spor s tehdejším prezidentem Václavem Klausem, který v únoru 2006 Brožovou odvolal, protože prý neplnila dobře svou funkci a jí vedený soud selhával. Brožová se ale obrátila na Ústavní soud, který zrušil ustanovení zákona, na jehož základě byla odvolána, a také ji potvrdil ve funkci. Brožová se s Klausem střetla též kvůli jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou Nejvyššího soudu, i také v tomto případě ji podpořil ÚS.

– Kvůli jednomu z kontroverzně vnímaných rozhodnutí NS se Brožová stala terčem kritiky Klausova nástupce na Pražském hradě Miloše Zemana. Ten koncem srpna 2013 prohlásil, že ztratil v Brožovou důvěru, protože se nedistancovala od verdiktu, kvůli kterému státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání tří exposlanců ODS kvůli korupci. NS tehdy dospěl k závěru, že jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je tedy trestně stíhat.

– Tento verdikt byl jen jedním z desítek tisíc rozhodnutí, které Nejvyšší soud za čtvrtstoletí činnosti vynesl, zasáhl třeba do důležitých restitučních kauz včetně například vlastnictví Svatovítské katedrály. Nedávno pak vyvolalo velký ohlas, když NS vyhověl dovolání správce konkurzní podstaty vytunelované společnosti H-System Josefa Monsporta a rozhodl, že bytové družstvo Svatopluk musí do měsíce vyklidit byty v osmi domech v Horoměřicích.

– V tomto případě se Nejvyšší soud stal terčem kritiky ze strany řady politiků a výhrady opět vznesl i prezident Zeman, který se dokonce sešel s jeho předsedou Šámalem. Zároveň ovšem soudce Zdeněk Krčmář podrobně vysvětlil svůj verdikt a potvrdil tak změnu přístupu Nejvyššího soudu, který byl v minulosti často kritizován za přílišnou uzavřenost směrem k veřejnosti. Od nástupu Šámala se ovšem přístup soudců k prezentaci svého rozhodování pomalu mění.

(čtk, epa)