Více než třicet pozměňovacích návrhů shromáždil zatím ústavně právní výbor k novele insolvenčního zákona. Většina z nich, okolo 80 % z nich směřuje k menší byrokratizaci a ke zjednodušení celého procesu. Zbytek tvoří „politické“ pozměňovací návrhy, které mají za cíl buďto zmírnit podmínky oddlužení, nebo naopak zvýšit hranici pro uspokojení věřitelů. Po dohodě ústavně – právního výboru Poslanecké sněmovny mohou poslanci předkládat další pozměňovací návrhy do 15. září.

Zřejmě nejzásadnější je pozměňovací návrh poslanců Taťány Malé a Patrika Nachera (oba ANO), kteří požadují zrušení sedmileté varianty a její částečné přesunutí do pětileté varianty. Podmínkou je vynakládání veškerého úsilí k uspokojení věřitelů a vyvratitelná domněnka při uhrazení 30 % pohledávek.

Některé návrhy by znamenaly naopak pro dlužníky zpřísnění. V případě, že byl
v předchozím insolvenčním řízení identifikován dlužníkův nepoctivý záměr, měla by výluka činit pět let, místo dnes navrhovaných tří, jak navrhuje zpravodaj k zákonu Jan Chvojka (ČSSD). Podvýbor ani ministerstvo naopak nepodpořili další Chvojkův návrh, aby maximální výše dluhů pro vstup do oddlužení byla 1,1 milionu Kč, tedy polovina oproti návrhu. Ministerstvo nesouhlasí s návrhem poslance Marka Výborného, který počítá se zvýšením procentuální hranice uspokojení pohledávek pro splnění oddlužení z navrhovaných 50 % na 66 % ve variantě tříleté délky plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

Z dílny poslanců Malé a Nachera je rovněž návrh na zajištění pohledávky z kauce z nájmu. První varianta umožňuje započtení kauce do schválení oddlužení. Varianta druhá řadí pronajímatele mezi zajištěné věřitele.

Navrhují rovněž zjednodušení sepisu návrhu na povolení oddlužení zrušením povinnosti předkládat seznam závazků.

Mohlo by vás zajímat

Jan Bauer (ODS) navrhuje, aby v rámci srážek z příjmů podnikatelů bylo postihováno primárně ze zjištěného zisku. Od přijetí tohoto návrhu je odvislý pozměňovací návrh Marka Bendy a Marka Výborného, kdy insolvenční správce má ve zprávě pro oddlužení navrhovat a odůvodňovat výši zálohové srážky z podnikatelských příjmů.

Zpravodaj k novele Jan Chvojka (ČSSD) navrhuje výslovnou úpravu hodnoty chráněného obydlí.

Předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS) a předseda podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení Marek Výborný (KDU-ČSL) přiházejí s komplexní úpravou doručování, která by měla stanovit obecná pravidla. Cílem je ulehčit insolvenčním soudům a zjednodušit administraci oddlužení.

Další z Výborného návrhů spočívá v posunu vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v oddlužení.

Výborný je i autorem pozměňovacího návrhu, podle něhož se zajištění věřitelé uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění.

[mn_protected]

Nacherův návrh ohledně sjednocení lhůt k přihlašování pohledávek na dva měsíce má za cíl umožnit věřitelům dostatek času k přihlášení pohledávek.

Rozporuplná stanoviska ministerstva a podvýboru jsou k dalšímu Nacherovu pozměňovacímu návrhu, kterým by došlo k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení v případě, že splátky postačují pouze na hrazení odměny insolvenčního správce a nikoli na pohledávky ostatních věřitelů. Zatímco MS k návrhu vydalo souhlasné stanovisko, podvýbor přijal nedoporučující.

Poslankyně Malá navrhuje povinnost zřídit pro každé insolvenční řízení zvláštní účet pro oddělené vedení majetku náležející do majetkové podstaty.

Pomoci například seniorům či matkám samoživitelkám by měl návrh Kateřiny Valachové (ČSSD), který počítá s tím, že doba oddlužení má být zkrácena na tři roky pro osoby zvlášť zranitelné.

S lichvářskými úroky by měl zatočit pozměňovací návrh poslanců Malé, Nachera a Výborného, který počítá s tím, že příslušenství pohledávky (úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a některé typy smluvních pokut) přesahující výši jistiny nově uspokojovány jako podřízené pohledávky, tedy jako poslední v řadě.

Zjednodušení administrace oddlužení přináší návrh Bendy a Výborného, podle kterého rozhodnutí o povolení oddlužení by nemuselo obsahovat odůvodnění. Stejný účel sleduje i návrh zmíněných poslanců, kdy v oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se použijí pravidla nepatrného konkursu; vyloučení odvolání proti rozhodnutí o jiné výši splátek a proti rozhodnutí o uložení povinnosti absolvovat služby sociálního poradenství.

I další pozměňovací návrhy obou poslanců sledují účel snížení administrativní náročnosti. Z rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se vypouští informace o insolvenčním správci.

Přehled příjmů za posledních šest měsíců by se nepředkládal insolvenčnímu soudu, pokud by neurčil jinak. Insolvenční správce by nemusel insolvenční soud o výsledcích svého dohledu nad dlužníkem informovat pravidelně. Po odpadnutí důvodu přerušení průběhu se oddlužení obnovuje ex lege. Povinnost dlužníka splácet po předčasně podané zprávě o splnění oddlužení by se obnovovala až PM rozhodnutí, jímž byla uložena.

Zrušení povinnosti soudu vždy konat jednání ke zrušení schváleného oddlužení.

Zrušuje se povinnost soudu vydat rozhodnutí o procesním nástupnictví v případě fikce vydání kladného rozhodnutí. K návrhům nepředloženým na formuláři se nepřihlíží.

Zrušuje se dokládání smluv o důchodu a darovacích smluv.

Zpráva o plnění povinností dlužníka by byla předkládána jen v případě negativních zjištění odůvodňujících zrušení oddlužení.

Rozporná stanoviska jsou u dalšího pozměňovacího návrhu Bendy a Výborného, který se týká toho, že součástí návrhu na povolení oddlužení nebude dokládání minulých příjmů, pouze tvrzení údajů o aktuálních a očekávaných příjmech dlužníka. Zatímco stanovisko MS je nesouhlasné, stanovisko podvýboru je doporučující

Takzvaný neurčitý právní pojem má řešit Výborného návrh úpravy formulace nové povinnosti dlužníka vynakládat veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek jeho věřitelů.

[/mn_protected]

Dušan Šrámek