V trestním zákoníku zřejmě přibude nový čin maření spravedlnosti, jenž míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Sněmovna jej ale ve vládní novele, kterou dnes schválila, zpřesnila a zmírnila. Kritici v čele s Markem Bendou (ODS) neprosadili úplné vypuštění zaváděného činu z předlohy. Norma nyní zamíří k posouzení senátorům.
Maření spravedlnosti se podle sněmovních úprav, jak je prosadila Helena Válková (ANO), výslovně omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Dolní komora navíc na návrh Jana Chvojky (ČSSD) vyřadila tento čin ze zvlášť závažných. Nebude tedy možné kvůli němu nasazovat odposlechy. Sněmovna vypustila i trestnost svádění k tomuto činu.
Právě o možnosti nasazování odposlechů a o svádění poslanci vedli poměrně obšírnou debatu. „Maření spravedlnosti, jak se navrhováno, nevykazuje znaky, aby muselo být zařazováno mezi zvlášť závažnými trestnými činy. Odposlechy jsou výrazným zásahem do soukromí,“ uvedl Chvojka. Naopak Pirát Jakub Michálek odposlechy hájil argumentem, že bez nich není možné čin zjistit a prokázat. Pozměňovací návrhy označil za výsledek lobbování advokátů. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zaujal ke Chvojkovým zmírňujícím návrhům neutrální stanovisko. „Novela na nich nestojí ani nepadá,“ řekl.
Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Kritici tvrdí, že maření spravedlnosti nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu. Benda mluvil o novém činu smířlivěji než v minulosti. Jak ale uvedl, přetrvávají v něm pochyby. „Řada trestních, ale i civilních řízení se prodlouží,“ soudí. „Nechceme se smířit s tím, že obhajoba je součástí obžaloby,“ zdůraznil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak Válková soudí, že poslancům se podařilo maření spravedlnosti zpřesnit tak, že pro ně lze hlasovat bez obav.
Podle Kněžínka by norma, jak ji poslanci schválili, tedy bez svádění k maření spravedlnosti, neměla mít dopad na advokáty. „Báli se, že advokát dá někomu právní radu a posléze za to bude stíhán. Takovou obavu já osobně nemám, byť chápu ty důvody, které tam zaznívaly,“ řekl Kněžínek novinářům k výhradám advokátů. Dodal, že potom, co se ukáže, jak novinka funguje, je možné debatu o svádění znovu otevřít. Předpokládá, že senátoři bez nejkontroverznější části návrh přijmou.
Unie státních zástupců přijetí novely vítá. „Může vyřešit mezeru trestního práva, kdy nelze kriminalizovat některá velmi závažná jednání. Předkládání falešných důkazů soudu není trestným činem podvodu, protože soud není možno „uvést v omyl“,“ uvedl spolek na Twitteru
Pro předlohu jako celek nakonec zvedlo ruku 114 ze 164 přítomných poslanců hlavně z řad vládních ANO a ČSSD i opozičních Pirátů a Starostů, a taky KSČM. Novelu nepodpořili zákonodárci za ODS, SPD, KDU-ČSL a TOP 09.
Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách.
Předloha se věnuje i dalším oblastem. Upravuje například možnost nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí. Bendův návrh účinnou lítost u korupce nerozšiřovat ve Sněmovně narazil. Dolní komora ale naopak upravila vyhlašování rozsudků Nejvyššího soudu.
(čtk, epa)
