Nižší pokuty, upravení počtu znalců v ústavech i kancelářích, upuštění od pravidelného přezkušování nebo zachování účasti dvou znalců při pitvě. Výrazného změkčení zřejmě dozná návrh zákona o soudních znalcích a o soudních tlumočnících. Normu společně se znalci, a ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, přepracovává předkladatelka a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
O návrhu ve čtvrtek jednal ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny. Politický náměstek ministerstva spravedlnosti Jeroným Tejc hned v úvodu avizoval, že resort je připraven přijmout změny, aby byl nalezen kompromis. Proti původnímu návrhu z dílny exministra Roberta Pelikána se ve znalecké obci zvedla vlna nevole. Znalec Lukáš Křístek na schůzi připomněl, že je zaměřen na drakonické trestání znalců. „V návrhu je velmi mnoho položek, kde se vůči znalcům přitvrzuje a velmi málo těch, kdy se znalcům pomáhá,“ uvedl.
Správní delikty jsou v současném návrhu rozděleny na závažné a méně závažné a jsou za ně stanoveny sankce v podobě pokuty (do 50 000 Kč za méně závažné přestupky a do 100 000 Kč za závažné přestupky znalců a tlumočníků, do 100 000 Kč za méně závažné správní delikty a do 200 000 Kč za závažné správní delikty znaleckých ústavů). Horní hranice by se podle Tejce měla snížit na 175 000 korun. Agenda přestupků znalců by také měla ze soudů přejít na ministerstvo. „Jsme přesvědčení, že resort je to schopný to zvládnout,“ uvedl Tejc. Na jmenování znalců by se ale krajské soudy podílely.
Jednou z hlavních změn by mělo být upuštění od periodického přezkušování znalců. Návrh předpokládal zpětné hodnocení práce znalce, a to nejméně tří náhodně vybraných posudků každých pět let. Podle Válkové to nebude znamenat rezignaci na kontrolu, ale ta by se měla zaměřovat spíše na jednotlivé excesy, nikoliv plošně.
Podle Válkové by se měla změnit i definice počtu znalců – v kanceláři bude muset být minimálně jeden, v ústavu dva. Pozměňovací návrh by také například zrušil zvláštní odpovědnost znalce ve znalecké kanceláři. Kancelářím by pak zákon neuložil povinnost, aby většina členů jejich statutárního orgánu byli znalci.
Vyšší by měly být i odměny pro znalce. Nyní se pohybuje v rozsahu 100 až 350 korun za hodinu práce a někdy to vede k tomu, že si někteří znalci vykázali i více než 30 hodin práce denně. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zvýšení odměny na 350 až 500 korun, podle Válkové by to mělo být až 700 korun.
Ministerstvo spravedlnosti také v souvislosti s novým zákonem o znalcích připravilo i novelizaci trestního řádu. Na základě připomínky Nejvyššího státního zastupitelství by se tak měl zrušit institut dvou znalců obligatorně přibíraných k prohlídce a pitvě mrtvoly. Proti tomu se zvedl odpor lékařů, kteří nápad označili za nebezpečný a ohrožující řádný výkon soudnělékařské služby. Ústavně právní výbor zřejmě nakonec schválí pozměňovací návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěch, který tuto úpravu vypustí a zachová současný stav.
Podle reakcí členů klíčového výboru by nemuselo dojít ani k radikální změně občanského soudního řádu, kdy by předkládání posudků stranami v řízení před civilním soudem muselo být podmíněno souhlasem všech účastníků řízení (§ 127a). „Jsme ve fázi kdy se jedná o tom, jak má nový občanský soudní řád vypadat, neklonil bych se k tomu dělat teď tak velkou změnu,“ míní předseda výboru Marek Benda (ODS).
Podle pirátského poslance Jakuba Michálka by měl v zákoně být nově definován stupeň spolehlivosti posudku. Podle Tejce je to zbytečné, protože už nyní je v návrhu ministerstva, že posudek musí být pravdivý a přezkoumatelný.
Výbor jednání o znaleckém zákonu přerušil s tím, že Válková má lhůtu na předložení přepracovaného návrhu do 15. října, kdy se o změnách bude hlasovat. Společně s tímto návrhem Sněmovna projednává i novou předlohu o soudních tlumočnících a překladatelích. Rovněž tato norma se zřejmě bude upravovat v obdobném směru.
Eva Paseková
