Zhruba do měsíce by podle eurokomisařky Věry Jourové mělo být vypsáno výběrové řízení na šéfa chystaného Úřadu evropského veřejného žalobce. Český nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se jím ale nestane. „Přihlásit bych se mohl, ale neuvažuji o tom. V současné době nemám potřebu odcházet, mám dost plánů, které bych rád prosadil,“ řekl v Otázkách Václava Moravce.
Některá média přitom už dříve spekulovala, že Zeman si na post dělá zálusk.
Zajímavé je, že v české variantě budou smět být evropskými žalobci jen státní zástupci. Novela zákona o státním zastupitelství, v níž se do českého právního řádu zavádí instituce evropských žalobců, prošla připomínkovým řízením a míří na vládu. Ministerstvo spravedlnosti oslyšelo námitky, že účelově zužuje výběr evropských žalobců pouze na státní zástupce.
Instituce se sídlem v Lucembursku by měla stíhat podvody s unijními fondy – vždy při škodě nad 100.000 eur (2,7 milionu Kč), mezi 10.000 eur (270.000 Kč) a 100.000 eur může o vyšetřování rozhodnout – a také složitými přeshraničními podvody na dani z přidané hodnoty se škodou přesahující deset milionů eur (přibližně 270 milionů Kč).
Fungovat začne nejspíš v roce 2020, přesné datum spuštění ohlásí komise po dohodě s budoucím evropským veřejným žalobcem.
Na centrální úrovni bude mít šéf úřadu k dispozici, kromě technického personálu, dvacet žalobců. V každé zúčastněné zemi bude existovat jeden místní žalobce, který bude do EPPO delegovaný a při vyšetřování bude úzce spolupracovat s národními orgány daného státu.
Více expertů na kyberzločin
Policie by měla mít do budoucna zhruba o polovinu expertů na kybernetickou kriminalitu více, jejich počet by měl vzrůst z nynějších více než 300 asi na 500. V pořadu to uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý. Ačkoli kriminalita v Česku loni meziročně klesla o 7,3 procenta zhruba na 202.000 trestných činů, v kyberkriminalitě – tedy zločinech spojených s počítači a internetem – činů přibývá. Loni podle ČT stoupl počet vyšetřovaných kyberzločinů z 5344 v roce 2016 na 5654.
Podle Tuhého se po celé republice zabývá kybernetickou kriminalitou přes 300 policistů. V Národní centrále proti organizovanému zločinu je tabulkových míst pro experty na kyberkriminalitu 175. „V problematice kybernetické bezpečnosti se snažíme ty tabulky obsazovat primárně. Obsazenost je tam dneska kolem 80 procent,“ řekl policejní prezident.
S množstvím policejních expertů na počítačovou kriminalitu Tuhý není spokojen. „Chceme oslovovat další nové specialisty,“ uvedl. Pokud se situace v Česku ani v dalších zemích ohledně kyberkriminality nezmění, měla by mít tuzemská policie v národní centrále i v jednotlivých krajích dohromady podle Tuhého nejméně 500 odborníků na tyto zločiny.
„Dokázal bych si oproti panu policejnímu prezidentovi představit i více (expertů),“ reagoval v pořadu na výrok Tuhého Pavel Zeman. Pětistovka odborníků je podle něj minimum. Problémem ale podle Zemana je, že stát může počítačovým expertům nabídnout jen několikanásobně nižší výdělek než soukromé firmy. Také Tuhý potvrdil, že platy těchto i dalších odborníků u policie jsou oproti soukromé sféře poddimenzované. Na zvýšení platů by podle něj musel stát změnit legislativu.
(epa, čtk)
