Nová pravidla lobbingu: Registrovat se budou muset asistenti poslanců nebo poradci

Pravidla regulující lobbistickou činnost jsou po letech příprav hotova. Ministerstvo spravedlnosti návrh zákona odeslalo do připomínkového řízení. Vznikne registr lobbistů i lobbovaných, tedy politiků, úředníků nebo třeba poradců, kteří by mohli mít vliv na tvorbu zákonů. Zpřísní se také pravidla pro přiznávání darů. Oproti dřívějším záměrům předložený návrh počítá s mírnějšími sankcemi za nedodržování nastavených pravidel pro lobbing, který rovněž zákon přesně vymezuje. Od opatření si vláda slibuje omezení korupce, klientelismu i střetu zájmů.

Co všechno se za lobbing považuje, případně kdo je lobbistou, žádný zákon dosud nevymezoval. Jenže jedině tím lze podle resortu spravedlnosti lobbing legitimizovat jako činnost, která politickému systému prospívá. A to ať se jedná o profesionální lobbisty, konzultanty, profesní asociace nebo in-house lobbisty podnikové nebo za neziskové organizace. „Lobbování je důležité především z hlediska informační výměny, jelikož přináší těm, kteří rozhodují, data a vhled do problematiky, ale také umožňuje zájmovým skupinám a lobbistům přístup k tvorbě a implementaci politik,“ vysvětluje důvodová zpráva k novému zákonu, kterou má Česká justice k dispozici.

Je o tom ale podle předkladatele potřeba informovat veřejnost. Nyní to závisí pouze na politikovi a žádná ucelená pravidla neexistují. A to na rozdíl od jiných států, kde jsou pravidla lobbingu zakotvena přímo v zákoně. Nelegislativní nástroje, jako je například etický kodex nebo veřejný diář politika, považuje totiž ministerstvo za neúčinné. Řešením je tak podle vlády právě zákon. „Vzhledem k neochotě naprosté většiny subjektů zveřejňovat informace bez toho, že by jim to bylo uloženo zákonem, je legislativní řešení nezbytné,“ říká důvodová zpráva.

Ministerstvo si slibuje, že nastavením pravidel se odliší standardní a přínosný lobbing ve smyslu informování zákonodárce či veřejného funkcionáře od zákulisního vyjednávání, slibuje v návrhu ministerstvo. „Působení na představitele veřejné moci s cílem ovlivnit jejich rozhodování neprobíhá vždy transparentně a podle jasných pravidel, což přináší riziko ohrožení veřejného zájmu ve prospěch skrytých parciálních zájmů,“ stojí ve zprávě k nové úpravě. Chybějící zákon totiž podle předkladatelů snižuje legitimitu lobbistů, kteří jsou veřejností obecně negativně vnímáni.

Kdo se bude muset registrovat:

• Poslanci a senátoři
• Členové vlády a jejich náměstci
• Náměstci pro řízení sekcí na ministerstvech a na Úřadu vlády
• Vedoucí ústředních správních úřadů a jejich místopředsedové
• Kancléři parlamentních komor a prezidenta republiky
• Členové Rady Českého telekomunikačního úřadu
• Členové Rady Energetického regulačního úřadu
• Prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu
• Asistenti poslanců a senátorů
• Placení poradci členů vlády
• Zaměstnanci kabinetu člena vlády (kteří nejsou pod služebním zákonem)
• Členové bankovní rady České národní banky
  

  ---

„Není žádný rozumný a legitimní důvod pro to, aby zájmové skupiny, lobbisté nebo jejich klienti svou činnost, která ovlivňuje veřejné záležitosti, skrývali či zastírali. A pokud by otevřenost v lobbistické činnosti měla být určitým záměrům na obtíž, je zcela oprávněné se domnívat, že takové záměry nejsou v souladu s veřejným zájmem,“ říká ministerstvo.

Na netransparentní zákulisní vlivy upozorňuje pravidelně i Bezpečnostní informační složba. I když takové jednání nezákonné není, může docházet k prosazování dílčích zájmů nad zájmem veřejným, a to hlavně v oblasti regulace hazardu, zdravotnictví, dopravy, finančnictví či energetiky. „Pro tato odvětví jsou charakteristické atributy, které vytvářejí podmínky pro lobbing – silná státní regulace, velký objem veřejných financí a silný privátní zájem na jejich využití,“ uvádí kontrarozvědka například v předloňské zprávě.

Nový registr

Ani podle nově nastavených pravidel nebudou lobbistické kontakty nijak zakazovány nebo povolovány. Jde jen o jejich evidenci a povinné zveřejňování kontaktů. Aby měla veřejnost lepší kontrolu nad tím, kým byl zákonodárce během přípravy legislativy ovlivněn, plánuje se zavést rejstřík transparentnosti.

Půjde o další z informačních systémů veřejné správy, kam budou mít povinnost se zapsat nejen lobbisté, ale také někteří politici nebo úředníci. Ti budou pokaždé po čtvrt roce muset uveřejnit informace o svých schůzkách či kontaktech za účelem lobbingu.

Do elektronického formuláře, tzv. „zprávy lobbisty“ budou zapisovat lobbisté nejen za čí zájem lobbují a jaký předpis se snaží ovlivnit, ale také konkrétně koho se pokoušeli přesvědčit, a to včetně přesného data jejich schůzek. Každý pak bude moci porovnat údaje z jednotlivých zpráv ­- co zveřejní lobbisté a co přímo lobbovaný politik, který totiž bude mít povinnost o takových schůzkách či kontaktech informovat také.

Co je to lobbing

Za lobbing zákon považuje komunikaci i jednostranný kontakt lobbisty, který usiluje o ovlivnění projednávání a schvalování předpisu nebo strategického dokumentu. Lobbování musí být samozřejmě zacíleno na osobu veřejně činnou, která tvorbu návrhu může ovlivnit nebo se podílí na její tvorbě. Za lobbistický kontakt se může považovat i jednostranný kontakt, třeba e-mail.

Lobbista ovšem musí úředníka či politika předem upozornit, že je lobbistou a v jakém a čím zájmu lobbuje. Politik po něm může dokonce chtít i písemné potvrzení. „Upozornění musí přijít ještě před zahájením lobbování tak, aby měl lobbovaný možnost jednání odmítnout nebo se ho neúčastnit,“ dodává ministerstvo.

Do lobbování nepatří například ani jednání v orgánech poslanecké sněmovny nebo Senátu, vlády či komunikace přes média. Nepatří mezi něj ani mezirezortní spolupráce nebo komunikace v rámci jednoho úřadu. „Taková komunikace probíhá pod kontrolou dalších členů orgánu veřejné moci a dalších osob účastnících se schůze,“ stojí v dokumentu.

Za lobbing nesmí být označena ani komunikace v rámci politické strany. Do interních záležitostí stran a hnutí totiž stát zasahovat nesmí. Pokud by ovšem na půdě politické strany došlo k lobbistickému kontaktu, musí se ohlásit.

O lobbingu se podle návrhu zákona mluví jen pokud je taková činnost soustavná. Musí být totiž prováděn systematicky. „Zákon nereguluje lobbování jednorázové či nahodilé,“ dodává ministerstvo v materiálu k zákonu.

Záznam o lobbování

Poslance a senátory také čeká nová povinnost: o tom, s kým o návrhu jednali (ať už se jedná o zájmové skupiny nebo třeba experty z neziskových organizací), budou muset zaznamenat – přímo do důvodové zprávy k předkládanému materiálu.

(kls)