Pravidla regulující lobbistickou činnost jsou po letech příprav hotova. Ministerstvo spravedlnosti návrh zákona odeslalo do připomínkového řízení. Vznikne registr lobbistů i lobbovaných, tedy politiků, úředníků nebo třeba poradců, kteří by mohli mít vliv na tvorbu zákonů. Zpřísní se také pravidla pro přiznávání darů. Oproti dřívějším záměrům předložený návrh počítá s mírnějšími sankcemi za nedodržování nastavených pravidel pro lobbing, který rovněž zákon přesně vymezuje. Od opatření si vláda slibuje omezení korupce, klientelismu i střetu zájmů.
Co všechno se za lobbing považuje, případně kdo je lobbistou, žádný zákon dosud nevymezoval. Jenže jedině tím lze podle resortu spravedlnosti lobbing legitimizovat jako činnost, která politickému systému prospívá. A to ať se jedná o profesionální lobbisty, konzultanty, profesní asociace nebo in-house lobbisty podnikové nebo za neziskové organizace. „Lobbování je důležité především z hlediska informační výměny, jelikož přináší těm, kteří rozhodují, data a vhled do problematiky, ale také umožňuje zájmovým skupinám a lobbistům přístup k tvorbě a implementaci politik,“ vysvětluje důvodová zpráva k novému zákonu, kterou má Česká justice k dispozici.
Je o tom ale podle předkladatele potřeba informovat veřejnost. Nyní to závisí pouze na politikovi a žádná ucelená pravidla neexistují. A to na rozdíl od jiných států, kde jsou pravidla lobbingu zakotvena přímo v zákoně. Nelegislativní nástroje, jako je například etický kodex nebo veřejný diář politika, považuje totiž ministerstvo za neúčinné. Řešením je tak podle vlády právě zákon. „Vzhledem k neochotě naprosté většiny subjektů zveřejňovat informace bez toho, že by jim to bylo uloženo zákonem, je legislativní řešení nezbytné,“ říká důvodová zpráva.
