Právní odborníci neočekávají od nového předsedy Nejvyššího správního soudu (NSS) Michala Mazance žádnou radikální změnu. Spíše přepokládají, že naváže na patnáctiletou práci končícího Josefa Baxy. Mazanec, který se funkce ujme v pondělí, by podle nich měl prioritně hledat cestu, jak reagovat na rostoucí zatížení soudu. Experti se neshodují v hodnocení skutečnosti, že vzhledem ke svému věku má Mazanec před sebou maximálně tři roky v čele NSS.
„Půjde o změnu evoluční, nikoli zásadní, a to je dobře, neboť NSS funguje skvěle a je příkladem pro ostatní soudy. Změna je dána pouze mírně odlišnou právně-osobnostní orientací obou předsedů a postřehnou ji pouze odborníci, kteří znají profily správních soudců,“ uvedl advokát a bývalý náměstek ministrů spravedlnosti František Korbel.
Liga lidských práv taktéž neočekává velké změny. Baxa a Mazanec podle ní mají podobné nahlížení na správní soudnictví, liší se ale osobnostně. „Předseda Baxa je znám pro svou otevřenost a přímé jednání a v současnosti lze jen stěží odhadovat, zda bude k veřejnosti obdobně přistupovat i jeho nástupce,“ sdělila za ligu Nela Faltusová.
Podle profesora správního práva Richarda Pomahače z Univerzity Karlovy by si měl NSS umět lépe rozložit síly a neztrácet čas prefabrikováním banálních rozhodnutí. „Rutinní případy nepatří k vrcholnému soudu. Zároveň je však třeba čas od času umět, rychle si poradit s větším nápadem složitějších věcí a usměrnit výkon veřejné správy. K tomu je třeba připravit koncepční legislativní změnu,“ uvedl.
„Možná by bylo dobré, rozpomenout se i na to, že už před 15 lety se z dobrých důvodů uvažovalo o zhruba dvojnásobném počtu specializovaných správních soudců, než jich působí dnes,“ doplnil Pomahač. Připomněl, že za řešení koncepčních otázek justice ovšem není odpovědný předseda NSS, ale v prvé řadě vláda.
Rostoucí zatížení soudu vidí jako největší problém také Korbel. Zatím podle něj není jasné, jak situaci řešit. „Zdá se, že zavedení možnosti NSS, do určité míry si vybírat případy s judikaturním přesahem a jednodušeji odmítat ostatní (jako to může dělat Ústavní soud i Nejvyšší soud), je předmětem sporů mezi právníky a není jisté, zda příslušná novela soudního řádu správního projde,“ řekl.
Podle Ligy lidských práv je přehlcenost problém, který se týká celé justice. Mazanec by se prý měl zaměřit na zefektivnění vyřizování sporů. Tento úkol je však podle ligy nelehký a funkční období nového předsedy příliš krátké. Sedmašedesátiletý Mazanec může zůstat v čele soudu maximálně do konce roku, ve kterém oslaví sedmdesátku.
„Aniž bychom chtěli zpochybňovat vhodnost nového předsedy pro tuto pozici (jedná se o dlouholetého místopředsedu a stál u založení koncepce správního soudnictví), není nám zcela jasné, proč nebyl zvolen kandidát, který by mohl tuto funkci plnit po celé funkční období, a nikoli jen po dobu tří let,“ uvedla za ligu Faltusová.
Podle Pomahače by se změny v čele NSS měly měly za normálních okolností dít jednou za sedm až deset let. „Patnáct let je doba dlouhá a tři roky je doba krátká. Pan doktor Mazanec je ovšem výjimečná osobnost. Má ze všech soudců NSS největší zkušenost, protože soudí na vrcholných správních soudech nepřetržitě již od začátku roku 1992, a předpokládám, že si poradí i s novými úkoly,“ míní Pomahač.
Problém v očekávané délce Mazancova působení nevidí ani právník a publicista Petr Kolman. Tři roky jsou podle něj dlouhý časový úsek, zvláště ve zrychlené digitální době.
NSS by měl podle Kolmana intenzivně dohlížet na jednotu rozhodování krajských soudů. „Jak známo, i soudci krajských soudů jsou vysoce nezávislé a kreativní osobnosti, což by při liknavosti NSS v tomto ohledu mohlo ve svých důsledcích vést ke skutečnosti, že by se jinak soudilo v Ostravě, jinak v Praze a jinak například v Plzni, což je z pohledu fyzických a právnických osob jako adresátů rozsudků v právním státě nepřijatelné,“ uvedl Kolman.
(čtk)
