Nejvyšší soud by mohli posílit Radek Doležel a Petr Škvain, kteří nyní působí jako státní zástupci. Přijít by do trestního kolegia mohli příští rok. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se domnívá, že posily z jiných právních profesí by mohly soudu prospět a přinést větší pluralitu názorů. Česká justice proto oslovila několik osobností s otázkou, jak tento krok hodnotí.
Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie
Svoji odpověď musím uvést tím zásadním, a to, že se vůbec nemohu a nechci vyjadřovat k osobám kandidátů, k tomu, zda je vhodné je na NS přijmout či ne. Obecně mohu pouze konstatovat, že Nejvyšší soud v minulém roce přijal pravidla, kterými se bude řídit při přijímání soudců z nižších stupňů soudů i kandidátů – nesoudců. V tuto chvíli je zde tedy stejná situace jako na NSS. Z hlediska Soudcovské unie to není optimální, jedná se jen o vnitřní předpisy, ale je to akceptovatelné. Oba nejvyšší soudy se tím zavazují dodržovat předem stanovená a jednotná pravidla, každý se jich může domáhat.
Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu
Jde o výborné rozhodnutí, Nejvyšší soud je třeba „oživovat“ zvenčí v podstatě větší míře. Nejde o to, že by lidé od soudů nebyli kvalitní, ale o to, že vidí svět jen jedním úhlem pohledu.
Státními zástupci to klidně může začít, ale nesmí skončit. Mohli by přijít i kvalitní trestní advokáti a pak také konečně lidé i do civilního kolegia, zejména komentátoři nového Občanského zákoníku či někdo z byznysu a velké advokacie. Být šéfem NS, poohlížel bych se po lidech na středních pozicích v advokacii kolem 40 let. Ti dělají reálné právo, ne pouze shání klienty, řada z nich jsou velmi kvalitní právníci s rozhledem i zdravým rozumem a zkušeností s tím, v čem soudní judikatura dělá praxi problémy. A v tomto věku mají už dost zkušeností, ale ještě nejsou unavení a zajetí do stereotypu.
Detailně znám jen Petra Škvaina. To je velmi kvalitní trestní právník, který si prošel roky v advokacii a akademii, chvilku byl na státním zastupitelství a nyní logicky jde na NS ke svému velkému učiteli a mentorovi Pavlu Šámalovi, s nímž řadu let spolupracoval. Není jednostranný, zná trestní právo ze všech úhlů pohledu. Dobrá volba.
Pavel Kučera, bývalý předseda Nejvyššího soudu
Ani jednoho z kandidátů neznám, snad možná jsem potkal pana Doležela na NS, ale ať je to kdo chce, je to v rozporu mým názorem, že letitý státní zástupce nemůže být soudcem, neboť je dlouhodobě jednostranně deformován. Proto jsem byl oponentem Pavla Rychetského v době, kdy byl ministrem spravedlnosti a prosazoval plošnou prostupnost soudů a státního zastupitelství. Mohou existoval individuální výjimky, ale nemohu si pomoci: kdo byl profesně vychováván několik let, aby žaloval, nemůže se z něj stát mávnutím proutku nestranný soudce.
Miloslav Sedláček, předseda Krajského soudu v Plzni
Osobně blíže oba kandidáty neznám, a to ani profesně, obecně v takovém doplnění konkrétně státními zástupci nevidím problém, a to zejména s ohledem na blízkost profese trestního soudce a státního zástupce.
Helena Válková, exministryně spravedlnosti
Jméno Petra Škvaina mě překvapilo. Je velmi mladý, ale pravdou je, že je velmi schopný.
(epa, pd)