Za průtahy v řízení přiznává ministerstvo spravedlnosti jako zadostiučinění desítky milionů korun ročně. Loni získal nejvyšší částku – 470.000 korun – člověk, jehož trestní řízení přesáhlo dobu 17 let. V minulosti žádali o odškodnění i někteří klienti H-Systemu, dosáhli však na odškodné v rozmezí 2500 až 30.000 korun. Jejich nárok na satisfakci za přílišnou délku trestního řízení je nyní už promlčený.
Odškodňování se řídí zákonem o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Stát podle něj odpovídá jak za svá rozhodnutí, tak za nesprávný úřední postup. Nárokovat tak lze i přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodů průtahů v soudním řízení – ať už v trestním, občanskoprávním nebo správním. Loni takto ministerstvo přiznalo nároky v celkové výši 67 milionů korun, o rok dříve to bylo přes 60 milionů. Pokud úřad žádosti nevyhoví do půl roku, může se žadatel obrátit na soud s žalobou.
V kauze stavební firmy H-System přišlo minimálně 1095 lidí o více než 980 milionů korun. Společnost skončila v roce 1998 v konkurzu. O rok později obvinila policie zakladatele firmy Petra Smetku a další manažery z podvodu, Smetka byl v roce 2006 odsouzen ke 12 letům vězení. Trestní řízení s ostatními obžalovanými se pak táhlo až do roku 2013, kdy ho zastavila amnestie.
„Nárok na satisfakci za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení v trestní věci proti panu Smetkovi a spol. je nyní již promlčen, a to zejména s ohledem na dávné uplynutí subjektivní promlčecí lhůty, která je šestiměsíční a započala běžet ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byla trestní věc skončena. Nárok na náhradu škody se promlčuje v subjektivní lhůtě tříleté,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Někteří klienti H-Systemu se na ministerstvo s žádostí obrátili včas a úřad oprávněnost nároku uznal, avšak z požadovaných částek přiznal jen zlomek.
„S ohledem na rozsáhlý okruh účastníků na straně poškozených a sdílení nemajetkové újmy mezi nimi a také s ohledem na reálný význam věci pro ně, kdy pravděpodobnost uspokojení celé způsobené škody z majetku obviněných byla od počátku bohužel značně mizivá, ministerstvo přistoupilo k zásadnímu snížení částky,“ uvedl mluvčí.
Žadatelé se následně bránili soudně. Některé žaloby byly zamítnuty, jinde soud rozhodl o navýšení částky. „Většinou však soudy akceptují fakt, že ke sdílenosti újmy a nižšímu významu věci je třeba přihlížet,“ shrnul Řepka.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v úterý vyjádřil názor, že do případu H-Systemu musí nyní vstoupit stát a odškodnit poškozené. Právě Nejvyšší soud vydal minulý týden rozhodnutí, podle nějž má část klientů zkrachovalé firmy do měsíce vyklidit domy spadající do konkurzní podstaty, které si dostavěli svépomocí. Soudy přitom předtím v roce 2015 pravomocně dospěly k opačnému závěru.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) ale v reakci na Šámalovo vyjádření upozornil na to, že současná právní úprava neumožňuje státu žádné plošné odškodnění. Ministerstvo se bude jednotlivě zabývat žádostmi o náhradu škody vzniklou konkrétním nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, s nimiž se klienti H-Systemu na úřad obrátí. Kněžínek ovšem zdůraznil, že úředníci budou zkoumat právě i to, zda už neuplynula promlčecí doba.
Výše celkového odškodnění za nepřiměřenou délku řízení (v milionech Kč):
| Rok | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
| Výše odškodnění | 67,5 | 117,8 | 90,1 | 73,7 | 67,1 | 60,6 | 66,9 |
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR
(čtk)
