Česká republika figuruje v poslední výroční zprávě Evropského úřadu pro asyl EASO jako země, která v roce 2017 uznala vůbec nejnižší počet žádostí o azyl z celé EU.  ČR spadá do skupiny zemí, které loni vyřídily více než tisíc žádostí o azyl. Míra jejich kladného uznání  však byla v ČR jen 12%. Nejméně vítací země jsou dále Polsko, Maďarsko a Velká Británie. Na opačné straně stojí Švýcarsko s 90% uznaných žádostí. Migranti podali loni 728 470 žádostí o azyl, milión žádostí byl vyřízen v první instanci. EU nyní hodlá přesídlovat do Evropy osoby z Afriky ze zemí kolem středomořské stezky.

Vyplývá to z výroční zprávy EASO za rok 2017. Podle statistik podali cizinci ze třetích zemí v roce 2017 v zemích Evropské unie celkem 728 470 žádostí o azyl a mezinárodní ochranu, což je pokles o 44% ve srovnání s rokem 2016. Podle komentáře ve Zprávě je však i toto číslo vysoké ve srovnání se stavem před tzv. migrační krizí v roce 2015 a migrační tlak na vnější hranice EU zůstává velký.

O azyl žádají převážně mladí muži, státy udělují více humanitární ochranu

Žádat o azyl a mezinárodní ochranu přijíždějí do zemí EU stále převážně mladí muži a nezletilí:  „Stejně jako v roce 2016 také v roce 2017 byly přes dvě třetiny žadatelů muži a jedna třetina ženy. Polovina žadatelů se nacházela ve věkové kategorii mezi 18 – 35 lety a téměř třetina byli nezletilí,“ uvádí se doslova ve výroční zprávě úřadu EU pro azyl za loňský rok.

Od roku 2013 je stále nejvyšší počet žadatelů původem ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, Syřanů je 15%. Následují země původu Nigérie Pákistán, Eritrea, Albánie, Bangladéš Linea a Írán. „Agentura pro uprchlíky UNHCR odhaduje, že v sousedních zemích Sýrie, tedy v Iráku, Jordánsku, Libanonu, Turecku, Egyptě a dalších severoafrických zemích bylo ke konci roku 2017 registrováno  v průměru 5,5 milionů uprchlíků ze Sýrie,“ uvádí se ve výroční zprávě úřadu Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat

Co se týče rozhodnutí o žádostech, vydaly v roce 2017 země EU a přidružené státy (Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island) celkem 996 685 rozhodnutí v prvním stupni, což je pokles o 13% oproti roku 2916. „Takřka polovina z rozhodnutí vydaných v roce 2017 byla pozitivní (462 355), ale míra uznání byla o 14 procentních bodů nižší než v roce 2016. Naopak počet negativních rozhodnutí vzrostl ze 449 910 rozhodnutí v roce 2016 na 534 330 zamítnutých žádostí v roce 2017,“ uvádí se ve zprávě, podle které klesá počet rozhodnutí garantujících status uprchlíka nebo osoby s doplňkovou ochranou. Naopak v roce 2017 stoupl z 8% na 15% těch, kterým státy EU garantovaly ochranu z humanitárních důvodů.

Nejméně vítací země jsou ČR, Polsko, Maďarsko a Velká Británie

Ve druhém stupni, tedy po odvolání nebo přezkumu, vydaly země EU 273 960 rozhodnutí, což je naopak dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2016. Tři čtvrtiny takových rozhodnutí ve druhé nebo vyšší instanci vydalo Německo (58%), Francie (12%) a Švédsko (7%).

Co se týče rozhodnutí vydaných v první instanci, ze zemí, které v roce 2017 vydaly nejméně 1000 rozhodnutí má nejvyšší míru uznání azylu Švýcarsko, kde bylo 90% rozhodnutí pozitivních. Relativně vysokou míru uznání má rovněž Norsko (71%), Malta (68%) a Lucembursko (66%), uvádí Zpráva.

Jak dále vyplývá ze Zprávy, Česká republika žádosti o azyl stále přijímá a spadá do kategorie zemí, které loni vydaly více než 1000 rozhodnutí. Z celé EU však ČR vykázala nejnižší míru kladných rozhodnutí: „Oproti tomu nejnižší míru uznání měla Česká republika (12%), následovaná Polskem (25%, Francií (29%), Maďarskem a Velkou Británií (obě země 31%),“ stojí doslova ve výroční zprávě EASO.

Podle komentáře ze Zprávy je míra uznání dána původem žadatelů. Například převažujícími žadateli o azyl jsou ve Francii Albánci, jejich míra uznávání je nízká, zatímco převažujícími žadatel o azyl ve Švýcarsku jsou Eritrejci, jejichž míra uznávání je všeobecně vysoká.

Nové evropské schéma počítá s přesídlováním z Afriky

Zpráva Úřadu pro asyl EASO se rovněž vrací k historii kvót: Evropské přesídlovací schéma skončilo 8. září 2017. Podle schématu bylo přesídleno 19 432 osob, které potřebovaly mezinárodní ochranu, do dvaceti pěti členských a přidružených zemí, což je 86% z celkem 22 504 osob určených k přesídlení.

Podle Zprávy vydala Evropská komise 27. září 2017 doporučení k legální cestě pro osoby potřebné mezinárodní ochrany a představila nové schéma, jehož cílem je přesídlit nejméně padesát tisíc osob do 31. října 2019. K datu 26. května 2018 učinilo 19 zemí EU závazek přijmout více než 50 000 osob a doposud bylo přesídleno podle nového schématu 2000 osob. „Podle tohoto přesídlovacího schématu byli lidé a nadále budou přesídlováni hlavně z Turecka, Jordánska a Libanonu. Nové schéma z 27. září 2017 se bude soustředit především na přesídlování z afrických zemí podél centrální středomořské trasy,“ uvádí Zpráva doslova.

Počet žadatelů vůči obyvatelům roste v Itálii, Francii i Švédsku

V roce 2017 přijaly členské země EU také opatření týkající se práv a povinností žadatelů o azyl. „Co se týče materiálních podmínek přijetí /strava, ošacení, bydlení a finanční podpora) stejně jako zdravotní péče, školství a přístupů na trh práce, vývoj v jednotlivých zemích byl různý a vedl k rozšíření i k redukci nabídky,“ stojí ve Zprávě.

Co se týče přístupu k azylovému řízení, nejvíce žádostí o azyl  přijaly Německo, Itálie, Francie, Řecko a Velká Británie, která nahradila Rakousko. Rakousko bylo v pětici největších příjemců žadatelů o azyl v roce 2016. „Německo bylo hlavní přijímající zemí pošesté v šesti letech. Přestože míra žádostí klesla v roce 2017 o 70% v porovnání  s rokem 2016, totální číslo 222 560 žadatelů činilo dvojnásobek počtu žadatelů v kterékoli jiné přijímající zemi. Současně se v letech 2016 – 2017 zdvojnásobily počty žadatelů o azyl ve srovnání s počtem obyvatel v Itálii, Francii, Řecku, Velké Británii a ve Švédsku.

Irena Válová