Bezpečnostní situace se za čtyři roky výrazně zhoršila: Na východě Rusko otevřeně používá vojenskou sílu, z jihu hrozí zhroucené státy Afriky a Asie, organizovaný zločin a alarmující ilegální přistěhovalectví. Napadení členské země NATO a EU není vyloučeno. Odpovědí je občanská společnost i operace NATO. Uvádí se to v aktualizovaném Ústředním obranném plánu ČR. Při vojenské operaci musí ČR poskytnout lidské zdroje, výzbroj a infrastrukturu.
Ústřední obranný plán ČR navazuje na Obrannou strategii ČR, Bezpečnostní strategii jakožto i na bezpečnostní audit. Je zpracován na základě loňského usnesení vlády. Co se týče obsahu, je pokračováním předmětných dokumentů. Dokument označený „pro služební potřebu“ má Česká justice k dispozici. Ve středu ho projedná kabinet Andreje Babiše.
Rusko otevřeně používá vojenskou sílu
Hned v úvodu zdůrazňuje Ústřední obranný plán otevřené nebezpečí, které představuje pro Českou republiku, NATO a EU Rusko: „Jak je uvedeno v Obranné strategii ČR, bezpečnostní situace v Evropě se od roku 2012 výrazně zhoršila. Na východě Evropy Ruská federace otevřeně realizuje své mocenské ambice, a to i za použití vojenské síly. Přitom se nezdráhá porušovat normy mezinárodního práva, včetně narušení územní celistvosti okolních zemí. Vůči členským zemím NATO a EU používá řadu nástrojů hybridní kampaně včetně cílených dezinformačních aktivit a kybernetických útoků,“ uvádí se v letos aktualizovaném dokumentu.
Za hrozbou z Ruska následují zhroucené státy v Africe a Asii, které ohrožují „hranice“ Evropské unie: „Na jih a jihovýchod od Evropy probíhá vlna nestability, která zasahuje rozsáhlé oblasti od severní Afriky až po Afghánistán. Základem této nestability je existence slabých a hroutících se států, které dovolily nestátním aktérům typu tzv. Islámského státu a dalším extremistickým skupinám vytvořit zónu nestability, která sahá až k evropským hranicím a ohrožuje i Evropu v podobě radikalizace, extremismu, terorismu, organizovaného zločinu a alarmujícího zvyšování ilegální migrace do EU.“
Obranná strategie státu: Spolupráce s občanskou společností
A do třetice jmenovaných nebezpečí přidává Ústřední obranný plán riziko, které nemá hranice a přijít může odkudkoli – z kyberprostoru: „Bezpečnost Evropy ohrožují i hrozby relativně nové související s informační válkou nebo organizovanými kybernetickými útoky. Tyto nepříznivé trendy představují pro ČR potenciální ohrožení. O to větší odpovědnost a zájem proto ČR má na výstavbě a připravenosti svých obranných schopností a na podpoře spojenců a partnerů. S přihlédnutím k hybridním kampaním, které využívají mimo jiné i šíření cílených dezinformačních kampaní směřovaných na podrývání důvěryhodnosti státního aparátu a snižování připravenosti obyvatelstva k obraně státu a útoků v oblasti kyberprostoru se dostává do popředí potřeba koordinace jednotlivých obranných kroků s nevojenskými složkami státu a celkové posilování rezistence společnosti vůči těmto nepřátelským aktivitám,“ vysvětluje materiál.
Jako odpověď na tato ohrožení vidí český stát strategickou komunikaci a spolupráci s občanskou společností: „V reakci na tyto jevy se jako klíčové ukazuje vytvoření systému strategické komunikace státu, včetně využití spolupráce s občanskou společností, a jeho následné intenzivní využití jako nástroje obranné politiky státu,“ uvádí se v Ústředním obranném plánu ČR.
Není zjevné, který stát NATO nebo EU může být napaden
Materiál dále konstatuje, že Česká republika samostatně i ve spolupráci s dalšími státy udržuje a rozvíjí, v souladu s čl. 3 Severoatlantické smlouvy, svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. „Obranná politika ČR je založena na členství země v NATO a EU, které přináší výhody kolektivního zajištění vlastní obrany a bezpečnosti, zároveň nás ale zavazuje k tomu, abychom adekvátně přispívali k rozvoji společné obrany ostatních členských států.“
Podle obsahu dokumentu nelze vyloučit, že doje na obranu některého jiného členského státu NATO nebo Evropské unie: „Pravděpodobnost přímého vojenského napadení území ČR je v současné době nízká. Nelze však vyloučit, že bude bezprostředně ohrožena bezpečnost a územní celistvost některého členského státu NATO či EU takovým způsobem, který bude vyžadovat participaci ozbrojených sil ČR na kolektivních akcích k zajištění obrany takto ohroženého spojeneckého státu,“ uvádí se doslova v letos aktualizovaném materiálu.
Materiál neupřesňuje ani nenaznačuje, zda ohroženým státem má být například některá z pobaltských zemí ze strany Ruska nebo například Řecko ze strany Turecka, přičemž oba státy jsou členy NATO či některý z balkánských členů NATO, tedy Chorvatsko, Albánie nebo Černá Hora jako státy tzv. balkánské stezky.
ČR poskytne lidi, zbraně, sklady, ubytování, infrastrukturu
Od ČR se podle materiálu v případě napadení jiné země očekává, že pro NATO zajistí lidi a infrastrukturu: „Při vojenských operacích NATO budou spojenecké mnohonárodní síly nasazovány zpravidla na rozsáhlém teritoriu, které může zahrnovat i území ČR. V tomto případě se ze strany ČR předpokládá poměrně široký rozsah podpory zahrnující například poskytování lidských zdrojů, výstroje a výzbroje, služeb, stejně jako výcvikových, ubytovacích, skladovacích a jiných zařízení a další infrastruktury, včetně zajištění její bezpečnosti a ochrany,“ uvádí se v dokumentu.
Dokument dále popisuje proces přechodu státu z míru do stavu ohrožení státu a válečného stavu a definuje úkoly a odpovědnost jednotlivých subjektů za jejich plnění. Zároveň se rámcově věnuje opatřením, která by následovala po ukončení stavu ohrožení státu případně válečného stavu a návratu ke stabilitě.
Materiál konkrétně jmenuje instituce státu, ale i obce a vyjmenovává jejich úkoly ve stavu ohrožení i ve válečném stavu v různých fázích konfliktu včetně povinností vypracovat dílčí plány obrany.
Například dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností obsahuje kromě základních plánů ještě:
- evidenci objektů umístěných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny,
- evidenci vhodných věcných prostředků a jejich vlastníků,
- evidenci fyzických osob určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
- evidenci vojáků v záloze navrhovaných ke zproštění výkonu mimořádné služby,
- návrh způsobu ochrany objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny,
- opatření, jimiž jsou vytvářeny nezbytné podmínky pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění a mobilizace, evidenci plných mocí vydaných pro zajištění výběru a kontroly vhodných věcných prostředků,
- evidenci plných mocí vydaných pro zajištění následné kontroly určených věcných prostředků, rozpis určených věcných prostředků podle druhu a množství na obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
- plán zajištění evakuace obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,
- popis předpokládaných vazeb součinnosti a spolupráce při plnění úkolů zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností
- plán školení obecních úřadů k zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
- plán kontrol obecních úřadů při zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
- seznam úkolů k zabezpečení obrany státu, které ve správním obvodu obecního úřadu obce
s rozšířenou působností plní obecní úřady s uvedením jejich popisu.
Irena Válová
