Člověka nelze nutit, aby předkládal soudům nepravdivé nebo zavádějící údaje, byť mu to poradí jeho advokát. V tiskové zprávě to dnes uvedla soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková. Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy, která neuspěla u obecních soudů se žalobou na svého bývalého advokáta. ÚS tato rozhodnutí zrušil. Advokát podle ÚS dostatečně ženě neobjasnil převod pohledávky a požadoval po ní podepsání nepravdivých dokumentů, což neudělala. Potom prohrála spor, ve kterém ji zastupoval.
ÚS zdůraznil, že podle etického kodexu České advokátní komory nesmí advokát v řízení uvádět údaje ani navrhovat důkazy, o nichž ví, že jsou nepravdivé nebo klamavé. „V dalším řízení obecné soudy nesmí přičítat stěžovatelce k tíži, že nevyhověla pokynům advokáta, které by měly za následek předkládání vědomě nepravdivých důkazů soudům,“ zdůraznila Šimáčková.
Advokát ženu zastupoval v jejím sporu s firmou, po které chtěla náhradu za vady díla. Po zahájení soudního řízení žena postoupila pohledávku vůči zhotoviteli na společnost, která se zabývá mimosoudním vymáháním pohledávek. Kvůli tomu ztratila právo vést žalobu o pohledávku.
Nález Ústavního soudu je zde.
Podle Šimáčkové stěžovatelčin advokát před soudy tvrdil, aniž to byla pravda, že byla pohledávka stěžovatelce vrácena. „Požadoval po ní, aby podepsala antedatovanou smlouvu, jež by doložila, že jí byla pohledávka vrácena zpět, ačkoli tomu tak nebylo. Stěžovatelka mu však podepsanou antedatovanou smlouvu nepředala,“ uvedla Šimáčková.
Později žena odmítla advokátův návrh k podepsání další antedatované smlouvy, na základě které by se mohla domáhat pohledávky před soudem namísto vymahačské společnosti. Tím pádem nedoložila aktivní legitimaci a původní spor prohrála.
Potom podala žalobu na náhradu újmy proti svému advokátovi. „Měl ji způsobit tím, že ji včas a řádně neinformoval o riziku spojeném s postoupením pohledávky. Obecné soudy stěžovatelčinu žalobu zamítly. Podle nich si způsobila neúspěch v původním sporu sama tím, že neposkytla součinnost svému advokátovi a včas nepodepsala smlouvy, jimiž by potvrdila advokátovo nepravdivé tvrzení,“ řekla Šimáčková.
Ústavní soud podle ní shledal tento závěr protiústavním, upozornil, že díky chování ženy se nedostaly k soudu vědomě nepravdivé důkazy. Šimáčková zdůraznila, že advokát nemůže po klientovi požadovat, aby před soudy uvedl vědomě nepravdivé a zavádějící informace. „Pokud to advokát přesto učiní, nezprostí se tím odpovědnosti za svá předchozí pochybení. Skutečnost, že klient v takovém případě neposkytl advokátovi součinnost, nemůže jít ve sporu mezi klientem a advokátem k tíži klienta,“ dodala Šimáčková.
(čtk)
