Mezi Unií obhájců (UO) a Nejvyšším státním zastupitelstvím (NSZ) existují stále rozdílné názory ohledně hodnocení, kolik místních zastupitelů bylo odsouzeno v letech 2013 – 2017. Vyplynulo to z jednání, kterého se v Praze zúčastnili prezident Unie obhájců Tomáš Sokol a člen prezidia Petr Toman s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a jeho náměstkem Jiřím Pavlíkem. Předmětem jejich diskuse byly nedávno zveřejněné výsledky Analýzy trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků.
Trestná činnost komunálních a krajských politiků tvoří podle NSZ v celkovém objemu kriminality jen zcela zanedbatelný zlomek – konkrétně 0,03 procenta. Pavel Zeman odmítá, že by státní zástupci a policie přepínali represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Vychází přitom z analýzy, kterou zastupitelství zpracovalo na základě požadavku ústavně-právního výboru Sněmovny.
Zeman nyní výsledky materiálu konzultoval s obhájci. „Unie obhájců se problematice trestního postihu zastupitelů dlouhodobě věnuje. Ráda proto přijala pozvání k odborné diskusi na toto téma. Pavel Zeman seznámil zástupce Unie s postupem zpracování Analýzy a způsobem shromáždění údajů od všech stupňů státního zastupitelství. Konstatoval, že se jedná o první skutečnou analýzu tohoto dlouho diskutovaného problému. Zdůraznil především vysoký počet trestních řízení, která byla státními zástupci ukončena již ve fázi prověřování. To ocenili i zástupci Unie obhájců,“ konstatuje tajemník UO Petr Svoboda.
Jak dále uvádí, rozdílné názory obou stran přetrvaly v hodnocení některých výsledků. Pavel Zeman konstatoval, že podle závěrů Analýzy bylo v letech 2013 – 2017 obžaloby zproštěno 40 procent zastupitelů. Unie obhájců poukázala na zastupitele, jejichž stíhání bylo soudem zastaveno z důvodů promlčení, popř. byl jejich případ posouzen pouze jako přestupek a postoupen k projednání obecnímu úřadu. Vzhledem k těmto údajům setrvala na hodnocení, že 60 procent obžalovaných zastupitelů nebyla odsouzena, což považuje za vysoký počet přesahující průměr v jiných trestních řízeních (5,2 %).
Pomoc advokáta
Obě strany se shodly na tom, že práce zastupitelů je komplikována stoupajícím počtem zákonů a z nich plynoucích úkolů a povinností. Vyjádřili ochotu spolupracovat se samosprávami všech stupňů při vzdělávacích akcích, jejichž cílem by bylo informovat zastupitele o jejich právech a povinnostech a doporučit, jak postupovat, aby riziko trestního stíhání vyloučili. Zástupci Unie uvedli, že zastupitelé, kteří chtějí postupovat v souladu se zákonem a vyhnout se riziku trestního postihu, se nemají kam obrátit o radu, jak správně postupovat. Požádali proto nejvyššího státního zástupce, aby státní zástupci zohlednili při své práci rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 848/2010, z něhož vyplývá, že jestliže se laické osoby spolehnou na informace advokáta, jako osoby práva znalé, aniž by měly nějaké věrohodné signály, z nichž by mohly dovodit nesprávnost takových informací, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění trestného činu. „Závěrem Pavel Zeman i zástupci Unie obhájců vyjádřili přesvědčení, že jak pozornost, kterou tomuto problému věnovala Unie obhájců, tak Analýza zpracovaná nejvyšším státním zastupitelství přispěly k vyjasnění mnohdy sporných právních otázek týkajících se trestního postihu zastupitelů v uplynulých letech,“ uzavírá Svoboda.
Se Zemanem chce jednat i Benda
Jak České justici sdělil předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS), který vypracování oficiální analýzy NSZ inicioval, se Zemanem o ní hodlá diskutovat i on. Podle Bendy aktuálně do konce prázdnit nehodlá iniciovat ke zprávě jednání výboru. „Zatím ji studuji a seznamuji se s detaily. Nicméně přinejmenším budu nejvyššího státního zástupce žádat rozšířit například o informace, které státní zastupitelství o stíhaných zastupitelích dalo do médií, když poté ani nebyli odsouzeni.“ Zajímat se hodlá rovněž o metodiku, kterou použila ve svých analýzách Unie obhájců a státní zastupitelství. Předseda ÚPV se rovněž podivil nad nepoměrem mezi počtem obviněných a odsouzených zastupitelů a ostatních pachatelů. „Určitě to není normální, a chci se bavit o nějakém řešení, včetně množných legislativních úprav.“
Sněmovna po státních zástupcích chtěla, aby zpracovali přehled k trestnému činu nedbalostního porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to jak v obecné rovině, tak se zaměřením na členy volených orgánů územních samosprávných celků. Analýza zjistila, že tohoto trestného činu se týkalo jen 19 případů z 438. Mnohem četnější byly případy úmyslného porušení povinnosti, kterých bylo 214. Častěji policisté prověřovali jen možné zneužití pravomoci úřední osoby.
Dušan Šrámek
