Státní zástupci vyzývají firmy k zavedení compliance programů, nesmí být jen na papíře

Značná část českých firem zatím vůbec nedbá na zavedení interních pravidel k zamezení svého možného protiprávního jednání. Na dnešním setkání s novináři na to upozornil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Přitom právě efektivně nastavený systém může právnickou osobu zprostit trestní odpovědnosti, a to nejen ve vztahu k českému právu, ale i k hrozícím mezinárodním sankcím, jež mohou být výrazně citelnější než v tuzemsku.

Firmy jsou v Česku trestně odpovědné od ledna 2012. Možnost zprostit se odpovědnosti jim přinesla novela z konce roku 2016 – pod podmínkou, že firma „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“ k zabránění spáchání trestného činu. V praxi to znamená nastavení fungujícího tzv. compliance management systému. Trestní odpovědnost pak zůstane na konkrétním člověku z firmy, který skutek spáchal.

„Právnické osoby by měly rychle pochopit, že pokud chtějí tohoto dobrodiní zákonodárce využít, musí být aktivní v oblasti prevence, detekce a reakce s ohledem na trestnou činnost, které mohou být vystaveny,“ podotkl Zeman.

Novela pojem „úsilí“ blíže nedefinovala. Nejvyšší státní zastupitelství proto vydalo aktualizovanou metodiku, která má firmám pomoci se v problematice zorientovat. „Není to návod, že pokud podle toho budou postupovat, tak se stoprocentně vyviní z čehokoliv. Compliance management systém musí odpovídat velikosti firmy a podobně. Není to tedy o papíru, ale o realitě – o tom, jak je systém implementován v praxi,“ vysvětlil žalobce.

Čtěte také: Podle advokátů k vyvinění právnické osoby nestačí pouze formální dodržování pravidel

Mohlo by vás zajímat

Soud zprostil žďárského soudce obžaloby z křivého obvinění

„Hlavní zpráva, kterou bychom chtěli vyslat do obchodní komunity, je to, že snaha se vyplácí,“ navázala analytička Nejvyššího státního zastupitelství Jitka Logesová. Státní zástupci budou v jednotlivých kauzách posuzovat nejen to, jestli je systém efektivně nastavený vůči formě, struktuře, délce činnosti či předmětu zaměření firmy či vůči složení jejích zaměstnanců, ale například i to, jak firma zareagovala poté, co trestná činnost vyšla najevo.

„Je důležité, aby si všichni uvědomili, že dopady mohou být fatální – i na české firmy mohou dopadnout jurisdikce USA nebo Británie, pokud působí na mezinárodních trzích,“ varoval Zeman před nezavedením příslušných pravidel. Nejefektivněji vynucovaný je v tomto ohledu americký zákon o zahraniční korupci, který má široké dopady mimo území Spojených států a na jehož základě například musela německá firma Siemens zaplatit za korupci a nenastavení compliance management systému 800 milionů dolarů (dnes přes 17,7, miliardy korun).

V Česku se peněžité tresty uložené firmám zatím pohybují v řádu desetitisíců korun. K dalším využívaným postihům patří zveřejnění rozsudku a také zrušení společnosti – Zeman však poukázal na to, že pokud firma už fakticky nevykonává činnost, stát ji tak pouze zlikviduje na vlastní náklady.

Trestnímu stíhání v ČR prozatím čelilo nebo čelí 1239 firem, převážně šlo o malé společnosti s ručením omezeným. Počet stíhaných právnických osob každým rokem roste. Nejčastěji jsou obviněny z krácení daní, z podvodů a z neodvedení daně či pojistného. Do konce letošního pololetí jich bylo pravomocně odsouzeno 341.

Trestní odpovědnost právnických osob v ČR:

Zdroj: Nejvyšší státní zastupitelství ČR