Značná část českých firem zatím vůbec nedbá na zavedení interních pravidel k zamezení svého možného protiprávního jednání. Na dnešním setkání s novináři na to upozornil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Přitom právě efektivně nastavený systém může právnickou osobu zprostit trestní odpovědnosti, a to nejen ve vztahu k českému právu, ale i k hrozícím mezinárodním sankcím, jež mohou být výrazně citelnější než v tuzemsku.
Firmy jsou v Česku trestně odpovědné od ledna 2012. Možnost zprostit se odpovědnosti jim přinesla novela z konce roku 2016 – pod podmínkou, že firma „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“ k zabránění spáchání trestného činu. V praxi to znamená nastavení fungujícího tzv. compliance management systému. Trestní odpovědnost pak zůstane na konkrétním člověku z firmy, který skutek spáchal.
„Právnické osoby by měly rychle pochopit, že pokud chtějí tohoto dobrodiní zákonodárce využít, musí být aktivní v oblasti prevence, detekce a reakce s ohledem na trestnou činnost, které mohou být vystaveny,“ podotkl Zeman.
Novela pojem „úsilí“ blíže nedefinovala. Nejvyšší státní zastupitelství proto vydalo aktualizovanou metodiku, která má firmám pomoci se v problematice zorientovat. „Není to návod, že pokud podle toho budou postupovat, tak se stoprocentně vyviní z čehokoliv. Compliance management systém musí odpovídat velikosti firmy a podobně. Není to tedy o papíru, ale o realitě – o tom, jak je systém implementován v praxi,“ vysvětlil žalobce.
Čtěte také: Podle advokátů k vyvinění právnické osoby nestačí pouze formální dodržování pravidel
„Hlavní zpráva, kterou bychom chtěli vyslat do obchodní komunity, je to, že snaha se vyplácí,“ navázala analytička Nejvyššího státního zastupitelství Jitka Logesová. Státní zástupci budou v jednotlivých kauzách posuzovat nejen to, jestli je systém efektivně nastavený vůči formě, struktuře, délce činnosti či předmětu zaměření firmy či vůči složení jejích zaměstnanců, ale například i to, jak firma zareagovala poté, co trestná činnost vyšla najevo.
„Je důležité, aby si všichni uvědomili, že dopady mohou být fatální – i na české firmy mohou dopadnout jurisdikce USA nebo Británie, pokud působí na mezinárodních trzích,“ varoval Zeman před nezavedením příslušných pravidel. Nejefektivněji vynucovaný je v tomto ohledu americký zákon o zahraniční korupci, který má široké dopady mimo území Spojených států a na jehož základě například musela německá firma Siemens zaplatit za korupci a nenastavení compliance management systému 800 milionů dolarů (dnes přes 17,7, miliardy korun).
V Česku se peněžité tresty uložené firmám zatím pohybují v řádu desetitisíců korun. K dalším využívaným postihům patří zveřejnění rozsudku a také zrušení společnosti – Zeman však poukázal na to, že pokud firma už fakticky nevykonává činnost, stát ji tak pouze zlikviduje na vlastní náklady.
Trestnímu stíhání v ČR prozatím čelilo nebo čelí 1239 firem, převážně šlo o malé společnosti s ručením omezeným. Počet stíhaných právnických osob každým rokem roste. Nejčastěji jsou obviněny z krácení daní, z podvodů a z neodvedení daně či pojistného. Do konce letošního pololetí jich bylo pravomocně odsouzeno 341.
Trestní odpovědnost právnických osob v ČR:
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 (1. pololetí) | Celkem | |
| Zahájení trestního stíhání | 22 | 61 | 178 | 227 | 261 | 321 | 169 | 1239 |
| Obžaloba | 4 | 15 | 70 | 187 | 192 | 212 | 130 | 810 |
| Rozsudek pravomocný / nepravomocný | 1/0 | 5/0 | 29/0 | 53/20 | 82/22 | 109/32 | 62/36 |
Zdroj: Nejvyšší státní zastupitelství ČR
(čtk)
