Justici čeká na jednu stranu velmi kuriózní, na stranu druhou však poměrně precedentní spor. Vedoucí Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) Tamara Kornasová totiž žaluje Českou republiku, zastoupenou Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě (KSZ), za praktiky vedoucí KSZ v Ostravě Zlatuše Andělové, které v žalobě shrnuje pojmy bossing a šikana. Žalobu, v níž se domáhá Kornasová zadostiučinění ve výši půl milionu korun, podal v jejím zastoupení advokát Pavel Uhl k Okresnímu soudu v Ostravě na konci června tohoto roku. Česká justice má žalobu k dispozici.
„Žalobkyně byla jmenována okresní státní zástupkyní v roce 2005. Až do roku 2016 byl výkon funkce z hlediska předmětu této žaloby bezproblémový. V roce 2016 se zhoršily osobní vztahy mezi vedením Krajského státního zastupitelství v Ostravě a žalobkyní. Následně začalo vedení nadřízené složky státního zastupitelství jednat setrvale a dlouhodobě způsobem, který považuje žalobkyně za protiprávní“, stojí v úvodu žaloby na ochranu osobnosti.
Kornasová, kterou zatím nepravomocně (údajně na návrh právě Andělové) z funkce odvolal ministr spravedlnosti Robert Pelikán 14. června tohoto roku, v celkem 15 bodech dokládá údajné šikanózní kroky ze strany její nadřízené Zlatuše Andělové. „Způsob neustálého dohledu, kontrol, prověrek, přípisů a jiných nástrojů ingerence fakticky redukuje rozhodovací prostor pro faktické řízení úřadu, který byl žalobkyni svěřen, protože jí nadřízený stupeň nedává žádnou faktickou možnost o čemkoliv rozhodovat a cokoliv smysluplně řídit, ačkoliv všechny nedostatky, které nadřízené státní zastupitelství identifikuje, přičítá žalobkyni“, shrnuje v jednom z bodů žaloby podstatu svých námitek. V žalobě se dále uvádí například to, že Andělová a její náměstkyně měly používat proti Kornasové tajně pořízenou nahrávku z její porady, měly seznamovat ostatní vedoucí okresní státní zástupce s výtkami, které byly Kornasové uděleny, popřípadě to, že OSZ v Ostravě měl být snížen mimořádně rozpočet na odměny. Toto a další má dokládat, že Andělová v podstatě znemožňuje Kornasové svobodný výkon jí svěřené funkce vedoucí státní zástupkyně. „Způsob neustálého dohledu, kontrol, prověrek, přípisů a jiných nástrojů ingerence fakticky redukuje rozhodovací prostor pro faktické řízení úřadu, který byl žalobkyni svěřen, protože jí nadřízený stupeň nedává žádnou faktickou možnost o čemkoliv rozhodovat a cokoliv smysluplně řídit, ačkoliv všechny nedostatky, které nadřízené státní zastupitelství identifikuje, přičítá žalobkyni. Postup žalované ve svém celku vytváří pro žalobkyni dlouhodobě velmi napjaté prostředí, vystavuje ji trvalému psychosociálnímu stresu a je formou trvalého psychického nátlaku na ni. Současně zásadně poškozuje i vztahy na jejím pracovišti, které má vést a brání jí tak v efektivním výkonu vedoucí funkce, do které byla jmenována“, uvádí Kornasová v žalobě. V ní také popisuje, že ačkoliv se snažila své výhrady řešit v rámci soustavy, a to na úrovni Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Nejvyššího státního zastupitelství, ani jedna složka adekvátně nereagovala a problém neřešila.
Šéfka ostravských žalobců Kornasová připouští, že může být otázkou, zda by se věc měla řešit v civilním řízení, a ne před správním soudem. Na stranu druhou argumentuje, že jmenováním do funkce státního zástupce vzniká pracovně právní vztah a s tím spojená specifická práva a povinnosti, které mohou být předmětem soukromoprávní žaloby. Tomu podle Kornasové nasvědčuje i soudní praxe a pro své tvrzení uvádí například rozhodování o soudcovských platech a platech státních zástupců. Podobné je to podle Kornasové i při ochraně práv na uspokojivý výkon povolání, rovné podmínky či důstojnosti.
Kornasová v žalobě také upozorňuje, že bude jistě v rámci pravidel fungování soustavy státního zastupitelství složité posuzovat případnou protiprávnost kroků Andělové. „Obtížně řešitelný konflikt v rámci každé hierarchické struktury, která je současně ovládána prvky autonomie i prvky kontroly, je vždy možné interpretovat dvěma nebo více způsoby. Tutéž situaci, kterou lze popsat jako šikanu nadřízeného prvku, jenž uplatňuje bezdůvodně a důstojnost narušujícím způsobem svoji moc vůči podřízené, lze samozřejmě teoreticky interpretovat tak, jak učiní nejspíše žalovaná, tedy jako oprávněný postup proti nesprávnému výkonu funkce podřízeného funkcionáře. Předmětem tohoto řízení není ani tak oprávněnost případného negativního postoje nadřízeného prvku vůči žalobkyni, ale otázka, zda využití zákonných nástrojů překračuje nebo nepřekračuje hranice potřeby ochrany lidské důstojnosti a garance minimálních standardů pracovního prostředí a nezávislého výkonu funkce státního zástupce. Z hlediska podstaty sporu není ani tak podstatné, zda žalobkyně se dopouštěla chyb či nikoliv, ale je klíčové, zda nadřízený subjekt postupoval lege artis z hlediska předpisů upravující pracovněprávní vztahy, vztahy uvnitř soustavy a hranice ochrany lidské důstojnosti, jak jsou stanoveny v občanském zákoníku a Listině“, argumentuje Kornasová a navrhuje vyslechnout k věci několik státních zástupců, včetně například Petra Šeredy, ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Olomouci. Jako písemné důkazy vyjmenovává několik desítek dokumentů, mj. zápisy o prověrkách, výtkách a dalších interní pokyny a přípisy.
Z důvodu možného projednávání choulostivých či neveřejných informací pak Kornasová soudu navrhuje vést spor s vyloučením veřejnosti.
Vedoucí KSZ v Ostravě Zlatuše Andělová České justici sdělila, že o žalobě nebyla dosud informována, jakkoliv už „něco slyšela“. Do doby, než bude mít text žaloby k dispozici, se k věci nebude Andělová vyjadřovat.
Petr Dimun
