O dvacet procent žádají předsedové soudů navýšit platy všech pracovníků v justici. Shodli se na tom ve středu na schůzce Kolegia předsedů krajských soudů. Cílem vyjednávání s ministerstvem spravedlnosti je také novelizace katalogu prací v intencích návrhu, které kolegium předložilo již v červnu. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že náklady na mzdy justičních pracovníků za posledních pět let vzrostly o více než polovinu a jejich průměrná mzda o deset procent.

Dvacetiprocentní navýšení předsedové soudů navrhli již v dopise zaslaném ministerstvu práce a sociálních věcí, ministerstvu financí a ministerstvu spravedlnosti. „Kolegium zdůrazňuje, že nepodaří-li se mzdové prostředky takto navýšit (a dosáhnout tak průměrné mzdy zaměstnanců soudů ve výši cca 31 600 Kč), může být ohrožen řádný výkon soudnictví, neboť na klíčová nesoudcovská místa se nebude dařit přijímat pracovníky s odpovídající kvalifikací a schopnostmi,“ stojí v zápisu z porady předsedů, který má Česká justice k dispozici. Zástupci justice dlouhodobě upozorňují na to, že kvůli nízkým mzdám nejsou schopni konkurovat soukromé, ale ani veřejné sféře. Pracovníků je málo a klesá jejich kvalita.

Předsedové soudů upozorňují, že tabulkové platy některých pracovníků na soudech jsou mimo ekonomickou realitu. Například startovací hrubý plat zapisovatelky (6. plat. třída, pokud přijde úplně bez praxe a je zařazena do 1. stupně pozn. red.) činí pouhých 12 350 korun. „Je tedy natolik nízký, že jej musíme doplácet do výše zaručené mzdy do výše 13 400 Kč,“ vysvětlila už dříve mluvčí ústeckého krajského soudu Marcela Trejbalová.

Čtěte také: Předseda KS v Praze Drápal: Úbytek pracovních sil na soudech je dramatický

Na šéfku resortu financí Alenu Schillerovou (za ANO) se kvůli platům justičního personálu obrátil za Kolegium předseda Krajského soudu v Hradci Králové Jan Čipera. „Podle našeho mínění nemohou být žádné pochybnosti o tom, že platové poměry zaměstnanců soudů jsou dlouhodobě zcela nevyhovující. Dlouhodobě nedostatečná výše prostředků poskytovaných na platy nepřihlíží ke složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a společenskému významu činností vykonávaných zaměstnanci soudů a vedla k tomu, že zaměstnanci soudů se stali jedněmi z nejhůře placených zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. Spolu s faktem, že práce ve výkonu soudnictví přináší značnou psychickou zátěž, se to projevuje ve vysoké fluktuaci zaměstnanců. Dalším negativem podhodnocení justiční práce je i to, že jsou u soudů – s přihlédnutím k situaci na trhu práce – zaměstnávány též osoby, které nedosahují potřebného vzdělání a odborné úrovně. Nevyhovující platové poměry představují zásadní limit ovlivňující kvalitu odborné úrovně zaměstnanců soudů, a tím i rychlost soudních řízení a celkovou kvalitu výkonu soudnictví,“ uvedl zástupce soudců v dopise, který Česká justice získala. Podle něj je zvýšení platů justičních pracovníků o šest procent, jak jak je zatím navrhováno v rámci celé státní správy, zcela nedostatečné a vedlo by k dalšímu zhoršení situace. Podle Čipery je navíc třeba zvýšit mzdy konkrétně v justici, protože celoplošné zvýšení platů ve veřejné sféře atraktivnost zaměstnání v justici nezvýší.

Mohlo by vás zajímat

Průměrné platy administrativního personálu za rok 2016 najdete v následující tabulce:

Asistenti soudců 26 513 Kč
Justiční čekatelé 24 289 Kč
Odborní a administrativní zaměstnanci 24 306 Kč
Pomocní a obslužní zaměstnanci 16 572 Kč
Zaměstnanci soudů celkem 24 075 Kč

Zdroj: MSP

Ministerstvo financí v odpovědi uvádí, že si je vědomo nutnosti adekvátně justiční pracovníky ocenit. Argumentuje ovšem i tím, že státní rozpočet je omezený a zvýšení platů justičního personálu se bude odvíjet zejména od vyjednávání rozpočtu kapitoly ministerstva spravedlnosti.

Kolegium také nesouhlasí s plánovaným krácením tabulkových míst a mzdových prostředků z titulu neobsazených zaměstnaneckých míst v justici. Tato místa zůstávají podle šéfů soudů neobsazena pouze proto, že s ohledem na úroveň nabízených zaměstnaneckých platů nejsou soudy schopny konkurence na trhu práce. Kolegium ministra spravedlnosti Jana Kněžínka upozornilo na protiústavnost takovýchto kroků, které podle předsedů „neberou v potaz odlišnost justice od ostatních rezortů a nerespektují její postavení jako jedné ze tří základních mocí ve státě“.
Jenže podle resortu financí je problém v současném stavu ekonomiky a nízké nezaměstnanosti a s podobnými problémy se potýká celá sféra veřejné správy.

Předsedové se na schůzce Kolegia rozhodli usilovat o přijetí samostatného vládního nařízení o odměňování pracovníků justice a hodlají se svými požadavky oslovit i nejvyšší ústavní činitele.

Eva Paseková