Zásadní a některá doslova revoluční opatření v exekučním řízení připravuje nový ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Zaveden by měl být paušál na první výdaje exekuce a povinná záloha. Řízení by mělo být koncentrováno. Dále chce ministr zavést lhůtu, po jejímž uplynutí by byl soudní exekutor povinen marnou exekuci zastavit i bez souhlasu oprávněného – takových exekucí jsou podle Exekutorské komory miliony. Úkony exekuce mají být zaměstnavatelům zaplaceny, uvedlo ministerstvo spravedlnosti mimo jiné na dotazy České justice.
Ministr spravedlnosti chce pokračovat v započatých schůzkách, nicméně konkrétní data a s nimi i témata do diskuze se nyní teprve domlouvají, uvedl pro Českou justici tiskový odbor ministerstva na dotaz, kdy bude ministr po sérii setkání s profesními komorami a soudci jednat s představiteli Exekutorské komory ČR a s jakou agendou. Někteří právní profesionálové totiž poukazují na fakt, že představitelé Exekutorské komory jsou jedinou skupinou právních profesionálů, se kterou se nový ministr spravedlnosti dosud veřejně nesetkal.
Z dalšího sdělení mluvčí ministerstva spravedlnosti ovšem vyplývá, že změny v exekučním řízení, které ministr Jan Kněžíček připravuje, jsou naprosto zásadní, koncepční a mnohé z nich dokonce v souladu s tím, co představitelé Exekutorské komory dlouhodobě navrhují – i ve prospěch dlužníků a tzv. marných či prázdných exekucí. „Navrhujeme přijmout taková opatření, která omezí počet podávaných exekučních návrhů a zároveň zajistí, aby bezúspěšná exekuční řízení byla ukončována v odpovídající době, která by bránila hromadění takových exekucí,“ uvedla Lucie Machálková z ministerstva spravedlnosti pro Českou justici ohledně vícečetných exekucí.
Oprávněný zaplatí poplatek a nevratnou zálohu na náklady exekuce
Podle jejího dalšího vyjádření hodlá ministerstvo zastavit snadnost, s jakou jsou podávány exekuční návrhy bez ohledu na realitu a šance na vymožení nároku. Věřitelé budou muset napříště veškerá svá jednání zvažovat: „Z tohoto důvodu se zavádí nová paušální náhrada hotových výdajů za úkony v první fázi exekučního řízení a povinná záloha na náklady exekuce. Náklady spojené s poplatkem a povinnou zálohou vynaloží na počátku exekučního řízení oprávněný a bude proto nucen předem zvážit, jestli jsou majetkové poměry povinného takové, aby pohledávka mohla být úspěšně vymožena. V případě bezvýslednosti exekuce nebudou oprávněnému vynaložené výdaje uhrazeny,“ popsala pro Českou justici zcela nové podmínky exekucí mluvčí ministerstva.
Současně budou řízení u vícečetných exekucí soustředěna u jednoho soudního exekutora: „Dále navrhujeme zakotvit koncentraci exekucí vedených proti témuž povinnému u jednoho soudního exekutora, aby mohly být sníženy náklady exekuce vynakládané zejména na zjišťování údajů o majetku povinného.“
Povinnost skončit neproveditelné exekuce ve lhůtě a bez souhlasu věřitele
Doslova revolučním opatřením je pak zavedení lhůty s povinností zastavit bezvýslednou exekuci po jejím uplynutí, a to bez souhlasu oprávněného. Exekuční řád dosud nic takového neobsahuje a marnou exekuci může soudní exekutor vést celá desetiletí například ve snaze vyčekat, zda povinný třeba nezačne jednou pobírat důchod nebo počkat na dědické řízení. Tento problém se týká například i vězňů s exekucemi odsouzených na dlouhá léta k výkonu trestu ve vězení.
„Dalším opatřením je zavedení lhůty, po jejímž uplynutí by soudní exekutor byl povinen zastavit bezvýslednou exekuci bez návrhu a bez souhlasu oprávněného. V důsledku toho by proti povinným nemusely být vedeny vícečetné exekuce, z nichž oprávněnému neplyne žádný přínos ohledně uspokojení jeho pohledávky,“ uvádí k tomu ministerstvo spravedlnosti pro Českou justici.
Podle Exekutorské komory jsou marných řízení miliony
Na problém marných a neproveditelných exekucí upozornil v aktuálním vydání profesního periodika Komory – Komorních listů také člen prezidia Exekutorské komory ČR Martin Tunkl: „V centrální evidenci exekucí je evidováno cca 4,5 milionu exekučních řízení. Zdůrazňuji evidováno, nikoliv prováděno. Nejméně 10 % z těchto řízení je na povinné, kteří jsou již v insolvenčním řízení, a kde tedy exekuce představuje jen zkreslující statistické číslo. Stejně tak jako miliony řízení, která jsou vlastně bezvýsledná nebo neproveditelná, ale věřitelé je odmítají zastavit. Ukončení exekuce při bezvýslednosti je paradoxně mnohem složitější a nákladnější než ukončení úspěšně provedené exekuce. A tak se u nás 17 let moc nezastavuje a ,prázdná´ řízení tu statisticky děsí národ,“ uvedl Martin Tunkl v úvodníku posledních Komorních listů k problému „prázdných“ exekučních řízení.
Zaměstnavatelům náleží náhrada za úkony v exekucích zaměstnanců
Dalším opatřením ministerstva má být náhrada nákladů plátce mzdy: „Navrhujeme upravit v paušální výši měsíční náhradu nákladů všem plátcům mzdy za jejich úkony v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy,“ uvedl tiskový odbor pro Českou justici.
Také v tomto případě jde o návrh, o jehož realizaci dlouhodobě usilují zaměstnavatelé, kteří jsou nyní zpracováváním exekucí zatíženi a musí nést náklady na srážky ze mzdy svých zaměstnanců, což je častý důvod, proč je osobě v exekuci odmítnuto zaměstnání. Česká justice o této situaci informovala opakovaně od roku 2015. Sami zaměstnavatelé si však přáli, aby náklady exekuce jejich zaměstnanců nesl stát nebo soudní exekutor. Poslední zvažovaný návrh pracoval s myšlenkou, že sami zaměstnavatelé si budou moci rozhodnout, zda částku za zúřadování exekuce zaměstnanci před sražením exekuované částky naúčtují nebo je jí vzdají. Česká justice o tomto vývoji informovala už v roce 2016.
Předávání úřadů, přístup ke spisům, překládání exekutorů
A konečně, ministerstvo rovněž hodlá vyřešit způsob předávání exekutorských úřadů, zastupování soudního exekutora i přeložení soudního exekutora. „Zakotvuje se změna právní úpravy předávání exekutorských úřadů (nově se upravuje i přístup zástupce soudního exekutora ke spisům zastupovaného exekutora) a překládání soudních exekutorů; porušení povinností při předávání exekutorského úřadu (při zpřístupnění spisů zastupovaného exekutora) se navrhuje upravit jako správní delikt a u překládání soudních exekutorů se navrhuje stanovit, že dochází pouze k výměně jejich sídla, nikoliv k výměně exekučních řízení, která vedou. Nově se také upravuje postup pro případ, že se uvolněný exekutorský úřad nepodaří dlouhodobě obsadit nebo že exekutorský úřad bude zrušen,“ uvedla mluvčí ministerstva pro Českou justici.
V tomto případě ministr spravedlnosti zjevně vychází z kárných řízení se soudními exekutory před Nejvyšším správním soudem. Případ, kdy exekutorka po přeložení se souhlasem ministerstva pokračovala v řízeních předešlého exekutora, rozhodoval Nejvyšší správní soud v kárném řízení letos na návrh Exekutorské komory. Komora měla za to, že exekutorka vykonává exekuci bez pověření soudu. Soud Komoře nedal za pravdu a soudní exekutoru zprostil. O případu Česká justice informovala
Porušení zákona při předávání úřadu pak Nejvyšší správní soud rozhodoval v souvislosti s předáváním úřadu po soudním exekutorovi Tomáši Vránovi, kde naopak Soud vinu shledal.
Irena Válová
