Data o výkonnosti a zejména rychlosti okresních soudů začalo do hloubky zpracovávat Ministerstvo spravedlnosti. Oprašuje tak ideu žebříčku výkonnosti soudů. Podle informací České justice nyní ministr spravedlnosti Jan Kněžínek vyzval předsedy krajských soudů, aby ke zpracování statistik zaslali své připomínky. Z justice se ozývají i hlasy, že podobné statistiky nejsou příliš vypovídající, protože například nezohledňují složitost jednotlivých případů.
Okresní soud v Chomutově měl v roce 2017 průměrnou délku v trestním řízení 489 dní. V celé ČR je to přitom jen 201 dní a v Severočeském kraji 362 dní. Chomutov je tak 85. nejpomalejší okresní soud v ČR. Naproti tomu okresní soud v Mladé Boleslavi průměrně za 85 dní, což ho dostává na třetí místo v celé ČR.
Přesně takové údaje jde vyčíst z podrobných tabulek, které připravuje Ministerstvo spravedlnosti a České justici se je podařilo získat. Zda a kdy bude ministerstvo žebříčky publikovat, není jasné. Pracovní verzi resort blíže nekomentoval. „Ministerstvo spravedlnosti v současné době žebříček výkonnosti jednotlivých soudů nepřipravuje. Nelze však vyloučit jeho vytvoření někdy v budoucnu,“ reagoval na dotaz České justice mluvčí Vladimír Řepka.
Včasnost rozhodnutí je jistě jeden ze základních kritérií spravedlivého rozhodování. Výsledné tabulky ukazují, jak jsou jednotlivé soudy úspěšné ve vyřizování věcí, kolik věcí skončí odvoláním nebo kolik případů zvládne vyřídit jeden soudce.
Zpracovávání statistických údajů z jednotlivých soudů se začal věnovat už bývalý šéf resortu spravedlnosti Robert Pelikán, který za rok 2016 a 2017 představil Výroční statistickou zprávu českého soudnictví. Trend chce resort prohloubit. „Na základě podnětů některých soudů vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti excelový dokument, který přehledně pomocí grafů a tabulek zobrazuje některé základní statistiky pro vybraný okresní soud, srovnává ho s ostatními soudy v kraji a v České republice a sleduje vývoje daného statistického ukazatele v čase. Soubor obsahuje časové řady od roku 2008 do roku 2017 a průřezová data za rok 2017,“ napsal předsedům Kněžínek.
Mohlo by vás zajímat
Přes obrovské rozdíly v kvalitě a rychlosti rozhodování by bylo nesmyslné tvrdit, že soudci v Chomutově pracují hůře než jejich kolegové v Mladé Boleslavi. Na výsledky má vliv řada proměnných.
Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra nedávno například hovořil o tom, že dochází k vynucené specializaci pražských soudů na základě lokality. Jinou agendu logicky řeší soud na Praze 1 a jinou ten V Mladé Boleslavi.
[mn_protected]
U jednotlivých soudů může během roku chybět pomocný personál nebo dokonce samotní soudci. Pro menší okresní soud jsou například velkou komplikací odchody soudkyň na mateřskou dovolenou nebo dlouhodobé nemoci. Exministr spravedlnosti Pelikán také například posiloval různé soudy jinak právě kvůli počtu nedodělků u „slabších“ soudů. Ve statistikách také není vidět skladba nedodělků nebo vyřízených věcí. Není tedy možné rozeznat, zda jde o nedodělek starý tři měsíce nebo například rok. Další otázkou je, zda by se do nedodělků měly počítat i přerušené věci.
Statistika také nezohledňuje složitost případů nebo historické zatížení soudů. To je konkrétně u severočeských soudů značné.
Ze statistik také nevyplývá, jak dopadla odvolací řízení u soudů druhé stupně, není také jasné, jaké byly důvody změněných či zrušených rozhodnutí.
Do žebříčků mají být zahrnuty statistické údaje pouze z civilní, trestní a opatrovnické agendy. Délka řízení je vždy udávána v kalendářních dnech ode dne nápadu do dne vyřízení soudem prvního stupně. U pořadí délek řízení vždy platí, že vyšší umístění znamená nižší délku řízení. Data byla očištěna o věci vyřízené trestním příkazem nebo o rozkazní řízení.
O podobný žebříček se v roce 2005 pokusila nevládní organizace „Zákazníci České justice“.
[/mn_protected]
Eva Paseková
