Evropská komise dnes zveřejnila předběžné výsledky veřejné konzultace o úpravě letního času v Evropě, která probíhala od 4. července do 16. srpna 2018.
V celoevropské anketě o změně či ponechání letního času odpovědělo 4,6 milionu respondentů ze všech 28 členských států, což je vůbec největší účast v historii pořádání veřejných konzultací Evropské komise. Podle předběžných výsledků (viz příloha) se pro zrušení každoročního přechodu na letní čas vyslovilo 84 % respondentů.
Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová výsledky představila sboru komisařů, který poprvé diskutoval o případných dalších krocích. Komisařka Bulcová k tomu řekla:„Naši veřejnou konzultaci využily miliony Evropanů, kteří chtěli vyjádřit svůj názor. A ten je jasný: 84 % Evropanů nechce, aby se dvakrát do roka měnil čas. Budeme konat podle toho a připravíme legislativní návrh pro Evropský parlament a Radu, a ti pak společně rozhodnou.“
Z předběžných výsledků dále plyne, že více než tři čtvrtiny (76 %) respondentů mají s jarní a podzimní změnou času „velmi negativní“ nebo „negativní“ zkušenosti. Jako důvody pro zrušení přechodu na letní čas uvedli respondenti na předních místech negativní dopady na lidské zdraví, vyšší počet dopravních nehod nebo neuspokojivé úspory energie.
Předseda Evropské komise Juncker zařadil otázku letního času na politický program jako součást příslibu, že Komise bude přednostně řešit důležité věci, zatímco členským státům ponechá možnost rozhodovat v oblastech, kde jsou k tomu nejpovolanější. Veřejnou konzultaci uspořádala Evropská komise v rámci probíhajícího přezkumu fungování stávající úpravy letního času v Evropě. Navazuje také na hlasování Evropského parlamentu k jeho usnesení z února 2018 a na žádosti členských států, zainteresovaných stran a občanů.
Další kroky
Konečné výsledky veřejné konzultace budou zveřejněny v příštích týdnech. Komise následně Evropskému parlamentu a Radě předloží návrh změny současné úpravy přechodu na letní čas.
Účast v každém členském státě (jako procento celkové populace)
| Německo | 3,79 % |
| Rakousko | 2,94 % |
| Lucembursko | 1,78 % |
| Finsko | 0,96 % |
| Estonsko | 0,94 % |
| Kypr | 0,88 % |
| Slovinsko | 0,73 % |
| Slovensko | 0,60 % |
| Česká republika | 0,59 % |
| Francie | 0,59 % |
| Belgie | 0,55 % |
| Chorvatsko | 0,52 % |
| Švédsko | 0,48 % |
| Lotyšsko | 0,39 % |
| Polsko | 0,34 % |
| Řecko | 0,34 % |
| Litva | 0,34 % |
| Portugalsko | 0,33 % |
| Malta | 0,25 % |
| Irsko | 0,24 % |
| Maďarsko | 0,21 % |
| Španělsko | 0,19 % |
| Bulharsko | 0,18 % |
| Nizozemsko | 0,16 % |
| Dánsko | 0,11 % |
| Itálie | 0,04 % |
| Rumunsko | 0,04 % |
| Spojené království | 0,02 % |
Souvislosti
V rámci probíhajícího přezkumu fungování stávající úpravy letního času v Evropě uspořádala Evropská komise v období od 4. července do 16. srpna 2018 veřejnou konzultaci. Měla podobu online dotazníku, jehož cílem bylo zjistit, co si evropští občané myslí o přechodu na letní čas, jaké s ním mají zkušenosti a jaké z předložených hlavních alternativ (např. zachování stávající praxe beze změny či jeho zrušení v celé EU) by dali přednost. Veřejné konzultace jsou jedním z nástrojů, které Evropská komise používá k posuzování politik. Dalšími jsou například odborné studie. Z jiných významných veřejných konzultací zmiňme například konzultaci k právním předpisům o ptácích a stanovištích (více než 550 000 odpovědí) nebo k modernizaci společné zemědělské politiky (přes 322 000 odpovědí).
Většina členských států má dlouhou tradici přechodu na letní čas, která se datuje do doby první či druhé světové války nebo ropné krize 70. let. Od 80. let začala Evropská unie postupně přijímat právní předpisy, díky kterým se všechny členské státy dohodly na koordinaci změny času a odstranění lišících se národních plánů. Od roku 1996 tak všechny evropské státy posouvají poslední březnovou neděli ručičku hodin o jednu hodinu vpřed a poslední říjnovou neděli o jednu hodinu vzad. Účelem unijních předpisů nebylo harmonizovat časový režim v EU, nýbrž řešit problémy, jež vznikaly – především odvětvím, jako je doprava a logistika – v důsledku nekoordinovaných změn času v průběhu roku v jednotlivých zemích.
Souběžně s jednotnou úpravou letního času existují v Evropské unii tři různá časová pásma neboli standardní časy. Rozhodnutí o standardním čase je přitom plně v kompetenci členských států.
-chl-
