Úřady zřejmě nebudou muset zdůvodňovat, proč žadateli neposkytly údaje z probíhajícího trestního řízení, když se na ně obrátil podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zákona 106. Vyplývá to z vládního návrhu novely v takzvané změnové předloze k návrhu nového zákona o zpracování osobních údajů. Ministerstvo vnitra dnes zdůraznilo, že informace bude možné i nadále získat postupem podle trestního řádu.

Zatímco nyní informační zákon ukládá úřadům údaj z probíhajícího trestního řízení žadateli neposkytnout, novela by tyto informace z působnosti zákona zcela vyloučila. Žádost o ně by úřady odmítly, aniž by musely vysvětlovat proč.

„Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé,“ stojí v novele.

Předkladatelé úpravu zdůvodňují postojem Nejvyššího správního soudu, který podle nich „přes výslovný pokyn zákonodárce neposkytovat takové informace“ dovodil, že se má zkoumat, zda je jejich ochrana nezbytná nebo zda trvá naléhavý zájem na neposkytnutí informace. „Tato změna zapříčinila dalekosáhlé zatížení orgánů činných v trestním řízení, které musely vždy podrobně zdůvodňovat, proč informaci nelze poskytnout,“ stojí v důvodové zprávě novely. Navíc musely argumentovat tak, aby požadované údaje ve zdůvodnění odmítnutí žádosti nepoužily.

„Vyloučením probíhajícího trestního řízení z působnosti informačního zákona tak dosavadní norma materiálně nedozná změn, odpadne však administrativní zatížení orgánů činných v trestním řízení,“ napsali autoři.

Mohlo by vás zajímat

Veřejnost a média tak budou o trestním řízení napříště informovány výhradně na základě trestního řádu, a to jen policií nebo státním zastupitelstvím. Ministerstvo vnitra, pod nějž problematika spadá, v dnešní tiskové zprávě poukázalo na to, že orgány činné v trestím řízení takto v praxi běžně postupují a k žádnému omezení do budoucna nedojde. Úřad uvedl, že informování bude i nadále zahrnovat případy politiků a veřejně činných osob – tedy věcí veřejného zájmu. „Na kauzy spojené s politiky nebude možné uplatňovat žádnou výjimku,“ ujistilo vnitro.

Novela jako celek podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. „Posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejich občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb,“ napsal úřad.

Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení.

Předloha je ve Sněmovně ve druhém čtení. Úprava informačního zákona v ní má i kritiky. Pirát Ondřej Profant původně chtěl takřka celou širší novelu zákona o svobodném přístupu k informacím vypustit. Jde podle něho o takzvaný přílepek, který nemá se zpracováním osobních údajů nic společného.

Nyní hodlá Profant prosazovat změkčení i současného znění ustanovení o neinformování o probíhajícím trestním řízení. Úřady by o něm podle poslancovy úpravy neposkytly žadateli údaje jen v případě, že by to ohrozilo nebo zmařilo účel trestního řízení, zejména pak zajištění práva na spravedlivý proces. Na druhou stranu by se jeho úprava týkala i trestního řízení obecně, což podle něho zahrnuje „nesmírně široký okruh informací“.