Podle poslance hnutí ANO a podnikatele Pavla Juříčka musí existovat pojistka, aby ministr spravedlnosti mohl vstoupit do soudního řízení a věc soudci odebrat. Řekl to na Radiožurnálu v souvislosti s kauzou H-System. V rozhovoru pro Českou justici pak uvedl, že vymahatelnost práva v tuzemsku je podle něj velmi nízká a proto je třeba učinit razantní změny v rámci justice.
Jak byste si ten vstup ministra spravedlnosti do soudního řízení představoval?
Jsem docela blízký spolupracovník s Hanou Marvanovou a insolvence a exekuce kritizujeme dlouhodobě. Je potřeba učinit nějaké praktické kroky a najít mechanismus na zlepšení nalezení spravedlnosti.
Co je podle vás spravedlnost?
Spravedlnost je společenský konsenzus. Vymahatelnost práva je u nás na velmi nízké úrovni. Je třeba hledat řešení.
Odebrat věc soudci by ale bylo protiústavní a navíc by se tím přece narušila nezávislost soudní moci.
A jak chcete jinak najít spravedlnost v kauzách, které byly rozhodnuty jednoznačně nespravedlivě? Mně ukradli fabriku za 280 milionů korun a svojí vlastní fabriku mám teď v pronájmu (spor vznikl v souvislosti se společností Mora-Top, o kterou jej podle Juříčka připravila insolvenční mafie pozn. red.). A takových případů je u českých podnikatelů mnoho. Kauza H-System ukazuje podobné věci, kdy insolvenční správce rozprodává majetek, na kterém sedí desítky let.
Jak byste si to tedy představoval systémově?
Reagujete na něco, co je potřeba dopracovat, aby to mělo hlavu a patu. Detailně to vymyšlené nemám, ale určitě je špatně, když je insolvenční soudce finančně motivován tím, by zabavil a prodal co nejvíce majetku. Pokud insolvenční řízení trvá déle než tři roky, tak už je to podle mého názoru špatně. Insolvenční správci se často neřídí spravedlností, ale ani právem.
Mohlo by vás zajímat
V insolvenčním řízení ale rozhoduje zejména soud. Tam podle vás dochází také k selhávání?
Zcela evidentně. Já sám vím jen o 110 případech ukradených firem.
Jde vám jen o insolvenční řízení nebo byste chtěl nějak razantněji zasáhnout i do rozhodování u obecných soudů celkově?
Podívejte se třeba na anglosaský právní systém. Tam bychom si měli vzít příklad. U nás jsou věci příliš formalizované a málo precedenční. Nedodržují se ani judikáty nejvyšších soudů.
Naše kontinentální právo stojí přeci na jiných základech a principech než to anglosaské a precedenty jako takové v něm nevyužíváme. Takže byste náš soudní systém změnil od základu?
Ale ten systém, kdy je u nás soudce jmenován na neomezenou dobu (do 70 let, pozn. red.) a když udělá chybu, čelí maximálně kárné stížnosti přece asi není spravedlivý. I Ústavní soudci mají mandát jen na deset let.
V kárném řízení soudce ale přece odvolán být může. To nestačí?
Kolik je takových případů. Kárná stížnost většinou skončí u předsedy soudu. Ten se s Pepíkem sejde u oběda a řekne mu, že mu na tři měsíce sebere prémie.
O kárné žalobě přece rozhoduje kárný senát Nejvyššího správního soudu.
Vždyť víte, že soudců je asi 1500 (přes 3000 pozn. red.), takže když to rozdělíte na kraje, je to malá vesnice. Je tady téměř 11 milionů obyvatel, podnikatelé odcházejí, protože nedůvěřují vymahatelnosti práva. Tato pověst se s námi nese do zahraničí.
Pavel Juříček je český politik a předseda představenstva a generální ředitel firmy Brano, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, bývalý viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, člen hnutí ANO 2011.
Eva Paseková