Předsedové krajských soudů obdrželi od z Nejvyššího soudu výzvu, aby „své“ soudce upozornili, že část z nich neodevzdala majetková přiznání podle zákona o střetu zájmů. Pokud tak neučiní, hrozí jim kárné řízení. „Výzvu jsem obdržel a soudcům našeho soudu ji bez dalšího komentáře přeposlal,“ potvrdil informace České justice předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Majetková přiznání mají soudci, ale i státní zástupci nebo komunální politici povinnost podávat od září loňského roku. V zákonu o střetu zájmů dostali výjimku proti například politikům a jejich přiznání jsou neveřejná. Dokumenty spravuje Nejvyšší soud. Nyní jde konkrétně o to, že soudci měli do 30. června dodat další průběžnou zprávu k majetkovým přiznáním. Část z nich to ale neudělala. „Povinnost učinit toto oznámení mají soudci, kteří na podzim roku 2017 učinili mimořádné oznámení podle Čl. II bodu 3 přechodného ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. a kteří v roce 2018 funkci vykonávají a ti, u kterých v průběhu roku 2018 došlo k ukončení výkonu funkce, tj. ti,kteří byli k 1. lednu 2018 ve výkonu funkce soudce. Aktuálně jsou všechna oznámení, která byla podána Nejvyššímu soudu, zaevidována. Nejvyšší soud v této chvíli eviduje vysoký počet nepodaných oznámení podle Čl. II bodu 4 přechodného ustanovení zákona č. 14/2017 Sb,“ píše v dopise předsedům krajských soudů vedoucí oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu Ivana Zámečníková s tím, že v případě nedodání potřebných dokumentů hrozí soudcům kárný postih.
„Jde o průběžné oznámení. Drtivá většina soudců se podle mého nesprávně domnívala, že tím, že nemají co přiznávat, tak toto oznámení již dodat nemusí,“ řekl České justici předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek. Zástupci Nejvyššího soudu se k celé záležitosti nyní nechtějí vyjadřovat. „Údaje nyní stále zpracováváme a proto celou věc nebudeme blíže komentovat,“ uvedl pouze mluvčí Petr Tomíček. Původní vstupní oznámení přitom podali všichni soudci, byť někteří se zpožděním.
Oznámení se zasílají Nejvyššímu soudu pouze v písemné podobě na formuláři, jehož strukturu a formát stanovilo Ministerstvo spravedlnosti. Soudci si tuto výjimku vyjednali, politici nebo státní zástupci oznámení podávají v elektronické podobě.
Nejvyšší soud oznámení uchová až po dobu pěti let ode dne skončení výkonu funkce soudce. Oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců jsou neveřejná, nelze se proto domáhat informací z nich ani pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
(epa)
