Český Nejvyšší soud bude ve snaze o prosazení vyšší míry samosprávy justice čerpat zkušenosti z Itálie. Zástupci soudu dnes v Římě podepsali memorandum o spolupráci s italskou Nejvyšší radou soudnictví, která má sedmdesátiletou tradici. V Česku se o nejvyšší radě soudnictví mluví léta, zatím neexistuje.
Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala potřebuje justice v Česku reprezentativní orgán, který bude koncepčně a dlouhodobě řešit její potřeby. „Stávající model státní správy soudnictví v čele s ministerstvem spravedlnosti je z hlediska řádného fungování soudního systému dlouhodobě nevyhovující. Nejvyšší rada soudnictví je cestou k zajištění kvalitnějšího, rychlejšího a otevřenějšího soudnictví, a tedy i soudnictví důvěryhodnějšího,“ uvedl Šámal v tiskové zprávě.
Předsedou italské rady je prezident republiky, jejím hlavním úkolem je především podpora nezávislosti soudců a soudnictví. Radu aktuálně tvoří 27 členů, počet ale není dán ústavou a může se měnit. Kromě prezidenta jsou ze zákona členy ještě šéf Nejvyššího soudu a nejvyšší státní zástupce. Dále v radě působí volení zástupci soudů.
Rada reprezentuje jak soudce, tak i státní zástupce. V mnoha zemích Evropy existují dvě rady, jedna pro soudce, jedna pro žalobce. V Itálii jsou však státní zástupci součástí soudní moci, proto je tam rada společná.
Česká justice po reformně správy soudnictví volá dlouhodobě. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský doufá v novém volebním období alespoň v provedení dílčích přípravných kroků, například lze v ústavě zakotvit složení rady a způsob volby členů a odložit účinnost o tři roky.
„Během těch tří let lze zahájit diskusi o prováděcím zákoně, o tom, které kompetence by měla převzít, které by měly zůstat ministerstvu spravedlnosti,“ uvedl Rychetský nedávno. Rada by podle něj měla postupně přebírat personální záležitosti justice, kdežto ekonomiku a provoz by nadále řešilo ministerstvo.
Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se k myšlence rady stavěl zdrženlivě. V minulosti ji podpořil například prezident Miloš Zeman. Mohla by podle něj být stabilizačním prvkem justice.
(čtk)
