Institut oddlužení není v České republice pro osoby, které se do dluhové pasti dostali nešťastnou náhodou, ale pro hříšníky, kteří nezvládli svou situaci. Při své přednášce v rámci Konference insolvence 2018 to uvedl místopředseda Krajského soudu v Ostravě Rostislav Krhut. Hovořil také o insolvenci v případě společného jmění manželů (SJM).

Krhut na úvod srovnal situaci s oddlužením fyzických osob v Polsku a u nás. Zatímco v Polsku se do procesu oddlužení dostane minimum lidí, u nás to jsou tisíce lidí. „My nezkoumáme příčiny úpadku a nechceme, aby si to dlužník zasloužil, aby to byly výjimky. Všichni víme, že téměř žádný z našich dlužníků si oddlužení nezaslouží. Všichni žili rozmařile a všichni si půjčovali,“ uvedl soudce.

Poctivost konání se v tuzemsku neváže ke dluhové minulosti dotyčného, ale k záměru podat návrh na oddlužení. To ostatně vyplývá i z judikatury.

Manželé buď do insolvence vstupují jako jednotlivci nebo společně. Jednotlivec se oddlužuje zpeněžením stejně jako v případě konkurzu a poté zaniká SMJ.

Podle platného zákona první, kdo má právo k majetku manželů, jsou věřitelé a majetek je tu od toho, aby byl použit k uspokojení věřitelů. „A teprve to, co zbývá, ten čistý přebytek, ten si mohou mezi sebou manželé dělit. Případně si mohou dělit nepostižitelné věci, tzn. ručníky a hrnečky, to jim nikdo nebere,“ uvedl Krhut.

Mohlo by vás zajímat

§ 274
Nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty.

Velmi často tak v praxi dochází k situaci, že je zde nějaký zpeněžitelný majetek ve společném jmění manželů, ale žádné vypořádání nepřichází do úvahy, protože se zde aplikuje princip paragrafu 274 insolvenčního zákona. „Myslím si, že to je velmi nezažité nebo krátkozraké myšlení, vidět aktiva a nevidět pasiva s nimi spojená. Tatáž chyba se často opakuje třeba v dědickém řízení,“ upozornil místopředseda KS v Ostravě.

Pokud jsou v úpadku oba manželé, je třeba podle Krhuta vycházet ze základní zásady insolvenčního řízení, tedy zásady poměrného uspokojení věřitelů. „Je nepřijatelné říct, které insolvenční řízení bylo první a tudíž se všechen majetek sebere přes paragraf 274 a druhý okruh věřitelů nedostane nic,“ varoval soudce. Takový přístup by byl proti principu, na kterém je vybudováno každé úpadkové řízení kdekoliv na světě a proto v těchto situacích dělit majetek mezi obě majetkové podstaty.

Problematická situace nastává, když jeden z manželů vstoupí do oddlužení a až za čas do něj vstoupí i druhý. „Druhý správce začíná něco nárokovat a najednou to vychází mnohem méně, ne-li pod 30%, nebo obvykle pod 30%. A máme velký problém, protože by se nám potencionálně výrazně ztenčila majetková podstata a nenaplní se to očekávané uspokojení věřitelů,“ řekl Krhut s tím, že sám si není jistý správným řešením takové situace. Přiklonil by se ale k tomu, že majetková podstata tzv. bere vše právě proto, že existuje volba způsobu oddlužení.

A jak vůbec můžeme v individuálním řízení zahrnout i majetek v SJM? Jde o celkem nenápadné ustanovení v paragrafu 205 insolvenčního zákona.

§ 205 Pojem a rozsah majetkové podstaty
(3) Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.

Do majetkové podstaty náleží též majetek v SJM. Toto ustanovení vlastně říká, že v insolvenci je to jinak, než v běžném, občanskoprávním nebo exekučním světě, kde jsou omezení pro to, kdy lze postihovat majetek v SJM pro dluh jednoho z manželů.
V exekučním světě podle starého občanského zákoníku byly pohledávky, které vůbec nebylo možno uspokojit z majetku v SJM. Typicky jde o dluh vzniklý před manželstvím. Podle nového občanského zákoníku máme vymezen okruh dluhů jednoho z manželů, které lze uspokojit nikoliv plně, ale pouze do výše hypotetického vypořádacího podílu na SJM povinného manžela, což se v praxi velmi těžko realizuje. Veškerý majetek v SJM patří do majetkové podstaty. Každý věřitel bez ohledu na to, jak by se uspokojovala jeho pohledávka mimo insolvenci, se v insolvenci uspokojuje též z majetku v SJM plně, bez omezení.

Na Konferenci insolvence 2018 8. června kromě Mgr. Krhuta vystoupil advokát Tomáš Richter, David Jakub Hošek z Ministerstva spravedlnosti ČR, ústavní soudce David Uhlíř, předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský a předsedkyně Unie spolků insolvenčních správců Eva Hepperová.

(epa)