Předloni v létě a vloni na jaře zavítaly do afghánského Kábulu dvě neobvyklé výpravy. Spolu s vojenskými policisty přiletělo do této exotické destinace několik vedoucích představitelů státního zastupitelství. V čele s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, nebo šéfkou pražského Vrchního státního zastupitelství Lenkou Bradáčovou i jejím kolegou z Olomouce Ivo Ištvanem. Když se Ekonomický deník začal o důvod dlouhých cest do Afghánistánu zajímat, příliš otevřených odpovědí se mu nedostalo.
Ve Vojenské policii to vře. Podle informací Ekonomického deníku v této složce, která vyšetřuje trestné činy vojáků, došlo před několika dny k výrazným personálním obměnám. O děj se zajímá vedení ministerstva obrany i Vojenské zpravodajství. A začaly se nově objevovat dříve neznámé informace. Například ta o navazování vztahů mezi velitelem Vojenské policie Pavlem Křížem a státními zástupci. Dva vysoce postavení žalobci z Prahy se měli například zúčastnit oslav jeho narozenin v armádním středisku na pražské Julisce. Na povrch také vyplynulo zjištění o dvou cestách žalobců do Afghánistánu.
Nejen pracovním drilem v kanceláři živ je vedoucí pracovník státního zastupitelství. Důležitá je aktuálně nejspíš i práce a praxe v terénu. Co na tom, že v Afghánistánu, kam předloni v srpnu a vloni v dubnu vycestovaly dvě delegace českých státních zástupců, se odehrává promile trestné činnosti, kterou mají žalobci dozorovat, ale nejspíš se to „musí vidět“. Pravděpodobně jen tímto jediným způsobem lze vysvětlit dalekou cestou do Afghánistánu za erární peníze.
Žalobce do exotické destinace podle několika zdrojů Ekonomického deníku pozval velitel Vojenské policie Pavel Kříž. Ani on, ani oslovení státní zástupci ale o dvou výletech za hranice všedních dnů příliš hovořit nechtějí.Vágní reakce žalobců dorazila až po dvou urgencích, a to jen z Nejvyššího státního zastupitelství.
Podle zdrojů Ekonomického deníku se první cesta uskutečnila 27. až 29. srpna 2016. „Do Kábulu odletěli Igor Stříž náměstek Nejvyššího státního zástupce z Brna, Lenka Bradáčová, šéf Městského státního zastupitel v Praze Martin Erazím a Ivo Ištvan z Olomouce. Velice pravděpodobně toho pro praxi moc neviděli, pohyb po Kábulu je kvůli bezpečnostním rizikům velmi omezený,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů ze státního zastupitelství, který si přál zůstat v anonymitě.
Druhá cesta pak měla proběhnout 12. dubna vloni, jak dlouho trvaala známo není. „Do armádního speciálu nasedli Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, náměstek pražského Vrchního státního zastupitelství Adam Bašný, náměstek z Olomouce Pavel Komár, o kterém se uvažuje jako o možném budoucím Nejvyšším státním zástupci, jeho kolega Alexandr Dadam z Ostravy a šéf lounských žalobců Radim Dragoun. Nechápu, co tam dělali, tam se nemůžou vyjma základny na letišti a české ambasády skoro nikam dostat,“uvedl další zdroj Ekonomického deníku.
Seznámit se s úkoly
„V minulých letech se uskutečnily dvě společné cesty velení Vojenské policie a představitelů státních zastupitelství do Afghánistánu,“ potvrdil zjištění Ekonomického deníku Petr Sýkora z tiskového odboru ministerstva obrany. Cílem bylo podle něj se na místě seznámit s úkoly, které plní příslušníci Ozbrojených sil ČR (OS ČR – pozn. red.) v Afghánistánu a zároveň se osobně seznámit s konkrétními podmínkami výkonu služby příslušníků OS ČR při plnění úkolů v zahraničních operacích. „Aby byli lépe schopni posoudit případnou trestněprávní odpovědnost. Znalost podmínek výkonu služby je pro státní zástupce obecně, a pro státní zástupce dozorující případná trestní řízení ve věci vojáků v zahraničních operacích, klíčová pro objektivní posouzení a případné meritorní rozhodnutí,“ vysvětlil dále Petr Sýkora. Cesty byly dle Sýkory „vykonány vojenským speciálem, který měl v daných termínech plánované lety do Afghánistánu z důvodu převozu vojenského personálu a materiálu. Nelze tedy hovořit o tom, že by došlo ke zvláštním výdajům v důsledku zabezpečení uvedených návštěv“.
Ekonomický deník proto oslovil Nejvyšší i obě Vrchní státní zastupitelství. Z Prahy a Olomouce nedorazila vůbec žádná odpověď, z Brna pak až po dvou urgencích překlopená reakce ministerstva obrany. „Nejvyšší státní zastupitelství v reakci na Vaše dotazy plně odkazuje na dřívější odpověď ministerstva obrany, respektive Vojenské policie. Nad rámec tohoto vyjádření nebudeme poskytovat žádné další informace. Děkuji za pochopení,“ zareagoval tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Zvláštní přitom je, že ministerstvo obrany ve své reakci přitom vůbec nezmiňuje, že jde o stanovisko Vojenské policie pro Ekonomický deník. Žalobci tudíž museli odpovědi na toto téma s vedením Vojenské policie velmi pravděpodobně probírat. Konkrétní odpovědi na konkrétní otázky ale ani na jedné straně nepadly.
„Můžete se zeptat, dneska už to můžu říct. Tam šlo o to, že se tam studovaly podmínky za jakých tam působí Vojenská policie, což je orgán činný v trestním řízení, který tam provádí úkony. To bylo tím hlavním důvodem, pro který tam byli ti vybraní justiční pracovníci. Já tu mám například posádku, která tam působí, a jestli si vzpomínáte tak tu bylo vedeno trestní řzení proti jejím příslušníkům, kteří měli na přilbách symboly SS,“ řekl Ekonomickému deníku Okresní státní zástupce v Lounech a účastník jedné z afghánských misí žalobců Radim Dragoun. „Tady to se stalo přímo v Afghánistánu, pro mě to bylo velmi zajímavé a velmi přínosné. Návštěvu tam by asi měl odůvodnit každý ten pracovník a náčelník Vojenské policie, který je tam pozval. Ale i pro ně to bylo určitě zajímavé a oni pak hodnotí práci Vojenské policie. Dovedu si představit, že i u nich to mělo určitý profesní přínos, ale nechci mluvit za ně ani za pana generála Kříže,“ uzavřel odpovědi k návštěvám Kábulu po otázce, z jakých důvodů letěli i vedoucí státního zastupitelství, Radim Dragoun.
Vojenská policie v loňském roce vyšetřovala 171 trestných činů. Kolik z nich se ale stalo na území Afghánistánu nelze z její statistiky vyčíst. Nejčastější byly trestné činy proti majetku: těch vyšetřovala 64 a proti životu a zdraví, detektivové se podíleli na vyšetřování 37 případů. V roce 2016 pak Vojenská policie objasňovala 140 trestných činů. Nejčastější byly opět ty proti majetku – 48 – a trestné činy obecně nebezpečné, těch vojenští detektivové vyšetřili 28. Vojenských trestných činů pak Vojenská policie objasnila 21, činů proti životu a zdraví pak v předloňském roce 16, včetně jedné účasti na sebevraždě.
