Zavedení samosprávné stavovské komory s povinným členstvím a dohledem ministerstva spravedlnosti žádá skupina insolvenčních správců. Dost bylo války Losny a Mažňáka, říká insolvenční správce Lukáš Zrůst k roztříštěným spolkům správců. Jediným pevným bodem ve vesmíru je Česká advokátní komora a mladé pušky z ministerstva by měly po historickém selhání rezignovat, vzkazuje insolvenční správce a člen představenstva České advokátní komory Michal Žižlavský.
„Hlavním důvodem záměru zřídit vlastní komoru je především roztříštěnost a nesourodost názorů v oblasti složitého výkonu funkce insolvenčního správce,“ sdělil České justici zvláštní insolvenční správce Lukáš Zrůst. Jím předložený návrh, který má odstartovat odbornou diskusi, představuje projekci legislativního řešení samosprávné stavovské organizace insolvenčních správců do právního řádu s režimem kompatibility s výkonem advokacie. V krátké době jde tak o druhý návrh, jak zastřešit insolvenční správce v rámci stavovské organizace.
O prvním z návrhů Česká justice už informovala. Tento návrh jde jiným směrem, když chce kontrolu nad správci přenést na Českou advokátní komoru.
Zrůst: Vlastní komoru mají advokáti, notáři i exekutoři
Podle Zrůsta je ale vnik samostatné komory insolvenčních správců nezbytný: „Prosazování partikulárních zájmů, jakož i názorová disproporce uvnitř profese nás vedla k tomu, že je nezbytně nutné vytvořit profesní samosprávnou komoru, která absorbuje rozdílné názory nesourodých skupin a následně je dokáže v konsolidované podobě prezentovat laické i odborné veřejnosti za současného zachování profesní integrity a odbornosti insolvenčního správce. To vše za situace, kdy nastaví patřičné parametry důsledné regulace profese jako v případě obdobných profesí, které v rámci našeho právního řádu efektivně fungují v některých případech již desítky let,“ vysvětluje Lukáš Zrůst.
Jak dále Zrůst uvádí, v současné době mají všechny obdobné profese, tedy advokáti, notáři i soudní exekutoři – kterých je aktuálně 158, samosprávnou organizaci pod dohledem ústředního správního orgánu. Insolvenční správci, kterých je přes 500, se oproti tomu sdružují v několika spolcích. Na jedné straně barikády stojí Asociace insolvenčních správců ASIS – reprezentovaný Michalem Žižlavským, na druhé straně stojí Unie spolků insolvenčních správců v čele s Evou Hesperovou: „Neustálé rozdělování insolvenčních správců na modré nebo červené, na Losnu nebo Mažňáka vedlo ke zbytečným válkám mezi tábory insolvenčních správců a k devalvaci jejich pozice v očích odborné i laické veřejnosti. To už musí jednou skončit a insolvenční správci by měli zase začít táhnout za jeden provaz,“ myslí si Zrůst.
Komora kompatibilní s výkonem advokacie
Komora, jako samosprávná profesní organizace by na základě povinného členství sdružovala všechny insolvenční správce. Zároveň by měla v kompetenci aspekty vstupu do odvětví, vzdělávání a dohled nad insolvenčními správci jako ostatní profesní komory. „Nutné je zároveň zdůraznit, že ústřední správní orgán, v tomto případě Ministerstvo spravedlnosti, by mělo podle předkládaného modelu dohled nad činností komory, kdy by disponovalo velmi efektivními nástroji k nápravě případných nedostatků v činnosti komory, a to jak v režimu preventivním, tak represivním,“ vysvětluje Zrůst nový projekt.
Zrůst navrhuje zřízení samosprávné stavovské organizace s možností kompatibilního výkonu advokacie, který považuje za více než vhodný pro výkon funkce insolvenčního správce. „Chceme, aby insolvenční správci měli samosprávnou organizaci, která by hájila jejich zájmy, reprezentovala správce jako celek bez zvýhodňování některých zájmových skupin a nastavila pro všechny insolvenční správce férové, rovné a transparentní podmínky.“
Jak by měla být organizována?
Podle návrhu by Komora insolvenčních správců České republiky byla partnerem pro insolvenční správce, ministerstvo, soudy, dlužníky, neziskové organizace, občany, a další, přičemž by zajistila stabilní a přehledné prostředí pro výkon profese. Všichni insolvenční správci by jako členové tvořili nejvyšší orgán komory – sněm. V rámci sněmu by bylo realizováno základní právo insolvenčního správce, a to volba příslušných výkonných, kontrolních, dohledových a zkušebních orgánů komory. Tyto zvolené orgány by poté vykonávaly svoji působnost v rámci příslušných orgánů za současného dohledu Ministerstva spravedlnosti.
Na základě přímé volby by vznikly: prezidium jako řídící a výkonný orgán komory, kontrolní a revizní komise jako kontrolní a dohledový orgán komory, kárná komise a odvolací komise jako orgány působící v kárném řízení a zkušební komise jako orgán působící v rámci vstupu do odvětví.
Komora by pak prostřednictvím uvedených orgánů organizačně zajišťovala zkoušky insolvenčních správců, dbala o odbornou úroveň při výkonu činnosti insolvenčního správce, vykonávala dohled nad činností insolvenčních správců, vykonávala kárnou pravomoc při kárném provinění insolvenčních správců a vykonávala další činnosti stanovené zákonem nebo přijatými stavovskými předpisy.
Žižlavský: Právo vést tuto diskusi má Česká advokátní komora
Projekt se nicméně nelíbí členu představenstva České advokátní komory Michalu Žižlavskému, který krátce před tím zveřejnil vlastní řešení, jež má i podporu advokátní komory. „Praxe ukázala, že současný model dohledu ministerstva spravedlnosti nad insolvenčními správci selhal. Je proto zcela na místě hledat jiné řešení. Tak zvané ,mladé pušky´ na ministerstvu spravedlnosti se očima praxe historicky znemožnily. Jejich přístup ,napiš předpis a tvrdě trestej´ patří do jiné doby. Ti chlapci by zkrátka měli přijmout odpovědnost za své neuvážené činy a rezignovat. Všem by se nám ulevilo,“ uvedl pro Českou justici Žižlavský.
Aby věci skutečně fungovaly, regulátor podle něho nemůže být diktátorem a inkvizitorem. Musí být vnímavým partnerem. Proto insolvenční správci potřebují kvalifikovanou diskusi, kvalitní vzdělávací programy a jak se ukázalo, také i regulaci na úrovni profesních komor.
Jak dále Žižlavský upozorňuje, právo vést tuto diskusi má dnes jedině Česká advokátní komora, protože je mezi roztříštěnými spolky jediným ,pevným bodem ve vesmíru´ a jedinou komorou ze zákona, která plní veřejnoprávní funkce a sdružuje naprostou většinu advokátů – insolvenčních správců. A právě proto je jejich legitimním reprezentantem: „Jejich reprezentantem nemohou být účelově zřízené regionální spolky pár jednotlivých správců. Nemohou jím být ani bezejmenné diskusní platformy opatřené líbivými hesly. To samozřejmě nevylučuje věcnou diskusi na téma, zda má dohled nad insolvenčními správci zastřešit advokátní, anebo nebo speciální komora,” vysvětluje Žižlavský.
Lukáš Zrůst na Žižlavského připomínky reaguje:„Jsem rád, že se otevře debata, ve které mohou vyjádřit názor všichni insolvenční správci a kdy výsledek bude reprezentovat názor všech insolvenčních správců a tím kdo něco říká – budou insolvenční správci jako celek.“
Dušan Šrámek
