Zneužití trestního práva v politickém boji je za většinou případů policejního prověřování činnosti zastupitelů obcí a měst. Trestní oznámení jsou podávána politickými konkurenty a insidery z radnic a samospráv. Vyplývá to z Analýzy trestné činnosti volených funkcionářů územně samosprávných celků. Policie tyto případy většinou bez dalšího odkládá. Skončilo tak 84,2 % udání, neboť policie žádnou trestnou činnost neprokázala.

Analýzu představil ve čtvrtek nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na tiskové konferenci, kterou uspořádal v prostorách Městského státního zastupitelství v Praze. Akce byl přítomen rovněž náměstek nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík.

O základních datech Analýzy Česká justice už informovala. Z nich vyplynulo, že trestní činnost volených zastupitelů je ve skutečnosti okrajový jev. „Jedná se o méně než 0,03 % ze všech trestních řízení (za období pěti let se jedná o 438 věcí při celkovém počtu 1 331 328 vydaných záznamů o zahájení úkonů trestního řízení),“ stojí v Analýze.

Podle slov nejvyššího státního zástupce nedisponuje úřad elektronickým systémem, který by zaznamenával pro analýzu potřebná data, a proto museli kvůli Analýze státní zástupci 96 státních zastupitelství „opravdu vzít každý spis do ruky“. „Nástrojem ke sběru údajů byl elektronický formulář, který byl vytvořen NSZ a založen pro vyplňování především strukturovaných údajů, zejména číselných polí, a výběr z předem připravených číselníků. Tento formulář byl umístěn na interní síti státního zastupitelství Extranet a touto cestou bylo provedeno vyplňování na jednotlivých státních zastupitelstvích,“ stojí v metodice Analýzy.

Mohlo by vás zajímat

Nejvyšší státní zastupitelství už analýzu zveřejnilo na svém webu.

Lidé dávají policii informace z radnic, aby je šetřila

Jak dále z Analýzy vyplynulo, trestní řízení v případech zastupitelů není zahajováno převážně z popudu policie nebo státního zastupitelství či jiných orgánů veřejné moci, nýbrž na základě trestních oznámení občanů, firem a politických konkurentů: „Dominantní zdroj poznatků k zahájení trestního řízení ve věcech trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků pochází z trestních oznámení od fyzických či právnických osob. Z hlediska celkového období šlo o 76,3 %. Nápad věcí týkající se trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků vychází tedy většinově přímo z trestních oznámení fyzických či právnických osob, typicky od politických konkurentů a jiných spoluobčanů ,nespokojených´ s vedením místní samosprávy, a není způsoben přepjatým aktivismem Policie České republiky nebo dalších orgánů veřejné moci,“ uvádí se v Analýze.

Oznámení přicházejí zejména od insiderů, kteří využívají interní informace z radnic a magistrátů: „Je třeba uvést, že v praxi se lze často setkat s případy, kdy trestní oznámení bývají podávána kvalifikovaným způsobem, osobami disponujícími interními informacemi z činnosti územních samospráv a orgánům činným v trestním řízení de facto nezbývá nic jiného, než trestní řízení zahájit a řádně věc prověřit,“ konstatuje Analýza.

Případy jsou stíhání nezpůsobilé

Celkem 84,2 % odložených případů vypovídá  podle Analýzy o odpovědném přístupu státních zástupců k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v těchto věcech a rovněž policejních orgánů konajících prověřování. „Jde o vysoké procento z veškerého nápadu věcí trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků, které svědčí o kvalitě přípravného řízení, jež dokáže filtrovat nemalé množství případů nezpůsobilých k dalšímu pokračování v mantinelech trestního procesu, obecně tedy těch věcí, kde se trestná činnost neprokázala,“ uvádí se v Analýze. Aktivismus a represe orgánů činných v trestním řízení proti zastupitelům se nepotvrdily.

Také v případech, kdy je naopak trestní řízení vedeno, je jeho zdrojem trestní oznámení od fyzické nebo právnické osoby.  Figuruje jako nejfrekventovanější zdroj poznatku k trestnímu řízení nejen v celém období pěti let, ale rovněž v rámci jednotlivých roků. „Obsazení druhého a třetího místa bylo v čase proměnlivé s tím, že se střídalo mezi vlastním zjištěním Policie ČR (2×) a oznámením jiného orgánu veřejné moci (3×). Při zohlednění absolutních čísel nakonec klesla kategorie oznámení jiného orgánu veřejné moci s ohledem na výrazněji nižší hodnotu zjištěnou v roce 2014 (3,8 %), čímž tehdy předstihla i kategorii jinak (6,3 %),“ uvádí se v analýze.

Zeman: Co s obcemi bez úřednického aparátu?

Rozbor Nejvyššího státního zastupitelství rovněž pokryl, jaké jsou pozice osoby, proti níž se trestní řízení naopak vedlo. Nejčastějšími osobami byli starostové, primátoři a hejtmani. Nejméně osob bylo z řad radních. V 98,4% věcí nešlo o celé zastupitelstvo.

Podle nejvyššího státního zástupce je jedním ze závěrů otázka, jak s Analýzou naložit. „Jak vůbec přistupovat k voleným funkcionářům? Narážím na malé obce, které nemají úřednický aparát, ale mají povinnosti, které na ně uvaluje stát. Úvaha by měla zohlednit, jak moc zatěžovat starosty povinnostmi ze strany státu, které nesouvisejí s výkonem funkce starosty,“ uvedl Pavel Zeman v závěru čtvrteční prezentace.

Podle slov nejvyššího státního zástupce předá informace příslušným místům a rovněž uvažuje o školení a odborné pomoci pro starosty a radní.

Irena Válová