V Česku přetrvává nízké zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Týká se to politiky a Sněmovny, státní správy, diplomacie, justice i firem. Uvádí to zpráva o rovnosti žen a mužů ta loňský rok, kterou by měla ve středu projednávat vláda. Materiál poukazuje i na propast ve výdělcích a důchodech žen a mužů. Kvůli těmto rozdílům ženám mnohem víc hrozí chudoba.
„V zastoupení žen v zákonodárné moci nedosahuje ČR dlouhodobě evropského průměru. Za posledních 21 let se zastoupení žen v Poslanecké sněmovně zvýšilo jen o sedm procentních bodů. Evropská zkušenost potvrzuje, že bez zavedení pozitivních opatření ke zvyšování zastoupení žen v politice dochází jen velmi pozvolna,“ stojí ve zprávě. Podle ní mezi podpůrné kroky patří třeba kvóty či zipové sestavování kandidátních listin, kdy se ženská jména střídají s mužskými.
Česko sklízí za nízký podíl žen na rozhodování dlouhodobě kritiku. Po sněmovních volbách v roce 1996 tvořily poslankyně 15 procent osazenstva dolní komory s 30 ze dvou stovek křesel, nyní 22 procent se 44 křesly. Z pěti místopředsednických postů neobsadila žena ani jeden. Z 18 sněmovních výborů ženy řídí šest, z 12 stálých komisí pak dvě.
Podle zprávy malé zastoupení žen přetrvávalo i na rozhodovacích pozicích ve státní správě, justici, diplomacii a v obchodních společnostech. Ženu mají v čele čtyři ze 14 krajů. V Babišově vládě v demisi jsou čtyři ministryně – financí, obrany, práce a pro místní rozvoj. Ke konci loňska ze 101 náměstkovských pozic na ministerstvech ženy měly 26.
I když je v Česku výrazně víc soudkyň než soudců, vyšší pozice v justici příliš neobsazují. „Čím je soudní instituce prestižnější, tím je podíl žen nižší,“ uvádí zpráva. U okresních soudů je 66 procent soudkyň a 34 procent soudců, u Nejvyššího soudu 19 procent soudkyň a 81 procent soudců. V patnáctičlenném Ústavním soudu jsou dvě ženy. Na to, že ženy nemají v justici rovné příležitosti si v minulosti postěžoval i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Velvyslankyně tvoří dlouhodobě zhruba 17 procent šéfů ambasád. Ve vedení firem mají ženy zastoupení devět procent.
Rozdíl v průměrném výdělku žen a mužů dosahuje 21 procent, u mediánu je to 16 procent. Nižší ženské mzdy a platy se odrážejí také v nižších důchodech. Seniorkám tak mnohem víc než seniorům hrozí ve stáří chudoba.
Vládní strategie si vytýčila, že se podaří do roku 2020 rozdíl v průměrných výdělcích snížit na 16 procent. Podle zprávy se cíle dosáhnout nepodaří. Nedosáhne se ani plánovaného čtyřicetiprocentního podílu žen na rozhodování, uvádí zpráva.
Připomíná, že v hodnocení Světového ekonomického fóra se ČR loni propadla o 11 příček na 88. pozici, a to právě kvůli malému zastoupení žen v politice a propasti ve výdělcích. V politické účasti žen je Česko na 91. místě, v rovném odměňování na 97. místě ze 140.
Pozitivně zpráva hodnotí růst zaměstnanosti žen a také zvyšování počtu podnikatelek. Podle autorů za tím je ale spíš hospodářský růst než cílená opatření státu. Dokument zmiňuje nedostatek školek i malou nabídku flexibilní práce. Kladně hodnotí zakládání dětských skupin a mikrojeslí či zavedení týdenní placené otcovské.
Agendu rovnosti měl loni většinu roku na starosti ministr pro lidská práva. Po nástupu Babišovy vlády jeho post zanikl, téma převzal ministr spravedlnosti.
(čtk, epa)
